Titus

Šílený – jedním slovem je vyjádřeno vše. Neskutečně dlouhý film vůbec nenudí, ale je něčím, co se jen tak nevidí. Násilný příběh Tita, velkého římského vojevůdce, který po nástupu nového císaře Saturnina zažívá jen bolest a chmury. Přijde o syny, jedinou dceru i o zbytek rozumu. Jediné, co ho pohání v před je pomsta. Vizuálně jistě zajímavý film, motorky i auta historicky zasazené do římského světa se také dají přežít, ale neskutečně zobrazené šílenství už přeci jen časem znechutí. Nakonec přijde i na scénu Hanibal kanibal a tím završí tuto zvláštní nabídku filmového umění. Musí se ale nechat, že děj filmu diváka vtáhne a nepustí až do samotného tragického konce. Hudba: Elliot Goldenthal (09.07.2010)

Ze všech zpracování Shakepsearových her, která jsem viděl, jsem nabyl dojmu, že jeho dílo je snůška naivních slátanin, o jejichž konečném vyznění rozhoduje kvalita zpracování. Taymorové se to podařilo velmi pěkně a netradičně, i když jsem čekal, že to bude mnohem drsnější a syrovější. Taky jsem měl dojem, že čím více toho Titus vytrpí, tím složitější větné konstrukce používá. Ať už to byl záměr nebo ne, líbilo se mi to. Když přičtu ještě bonus za skvělou Goldenthalovu hudbu, vychází mi to na pěkné čtyři hvězdičky. (16.08.2007)

Netradiční zpracování asi nejkrvavější Shakespearovské hry, která se spíše podobá klasické starořecké tragédii. Po prvních pěti minutách jsem byla trochu zmatená, když na jednu stranu ve snímku pobíhali chlápci v brnění a na druhou stranu se tam jezdilo v autech. Musím ale říct, že jsem tomu přišla na chuť. Obrazové a metaforické podání některých scén s rockovou (?) hudbou mi přišlo geniální a neotřelé (např. znásilnění Lavinie) a co říct o hereckých výkonech? Skvělé, skvělé, skvělé, a to jak u Hopkinse, Lange, tak i u ostatních. Jen malé varování: pokud máte slabý žaludek a málo fantazie, vůbec se na to nedívejte. (26.07.2005)

K dalším pětihvězdičkovým komentářům lze těžko něco dodávat, skutečně se v tomhle filmu podařilo přenést Shakespeara na plátno, aniž by příběh ztratil na aktuálnosti, nebo ta musela být doháněna umělými prvky moderní doby. Vizuální stránka filmu je naprosto podmanivá, stejně jako uspořádání scén. I scény, které bývají obvykle příliš patetické a neuvěřitelné (např. jak Titus zabije svou vlastní dceru) jsou hlavně díky skvělým hercům vynikající. Po pár letech musím dodat, že je velká škoda, že paní Taymor netočí filmy častěji. (01.11.2006)

Titus mě neustále udivuje precizní kombinací hudby, výpravy a skvělým obsazením. Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem film viděla poprvé, tolik odporných lidských vlastností a krutosti dokázal Will nacpat do jedné hry.. Adaptace Shakespeara mám (až na pár výjímek) moc ráda a Titus rozhodně patří mezi ty nejzdařilejší.. (19.11.2008)