Hladoví po úspěchu

Skvěle uvařené Thajské Drama/Thriller s těmi správnými ingrediencemi. Mám rád filmy o vaření, se kterými se poslední dobou sice roztrhl pytel, ale každý film je něčím jedinečný a poutavý. Hunger je taková kombinace Whiplashe a the Menu, což mi dost sedlo. Nesrovnával bych to tedy s Boiling Pointem ani the Bear, které spíš ukázaly hekticky rušné směny, tohle je regulérní zero to hero žánrovka zasazená do kuchyňského prostředí. Hlavní hrdinka je sympatická mladá kuchařka, která vaří v rodinném podniku a dostane nabídku práce v luxusním moderním prostředí, kterému vládne nemilosrdný a slavný kuchař, jelikož chce být výjimečná, tak na nabídku kývne, jenže netuší, že tam si sáhne na vlastní dno. Úvod mi přišel celkem intenzivní. Kuchař je zkrátka nemilosrdný hajzl, jehož psychický tlak je zkrátka neúnosný a kdokoliv jiný by se už dávno psychicky sesypal, zhroutil, odpadnul. Hlavní hrdinka tu zažívá nepěkné chvíle a veškeré tyhle konfrontace s kuchařem, který tu hraje záporáka jsou parádní a mohou se opřít i o skvělé herecké výkony. Hodně filmu přidává Thajské prostředí, kultura, i thajská jídla, čímž je film trochu jiný než ty Americké a to se mi opět líbilo. Po řemeslné stránce je film velmi dobře zvládnutý, na Thajské poměry vysoký nadstandard a překvapil zvrat v druhé půlce, kde hlavní hrdinka vykoná zajímavé rozhodnutí. Povedlo se i finále, kde máme Protege vs Sensei v zajímavém kulinářském duelu, které se mohlo opřít i o atraktivní vizuální pojetí a s hezkým poselstvím, kde láska a rodina je silnější než sláva,pýcha, mánie a posedlost. Za mne slušné. 8/10. (13.04.2023)

Ženská co umí jen smažit na pánvi (několikrát to i řeknou, že nic jiného neumí) dělá u šéfkuchaře co chodí po boháčích a vaří jim tam. Tento šéfkuchař byl dříve chudý a jeho matka byla servírka jednou chtěl zkusit kaviár a načapalo ho bohaté děcko to na něho zakřičelo a on ho rozbil jeho matka pak musela pracovat zadarmo, aby ten kaviár zaplatila a on to měl uklidit jednou ho zkusil přišlo mu to nechutné ,ale řekl si, že bude vařit pro prachaté. Tak, že chodí po pracháčích a mezitím buzeruje své zaměstnance jeden tam krade tak ho vyhodí on to psychicky nedá a vystřílí rodinu i sebe (netěšte se neukážou to) druhý dá do polévky krevetu a to málem otráví holku co má alergii na ryby tak ho vyhodí , ale on mezitím toho šéfkuchaře pobodá (tahle linka vyšumí do prázdna) . Pak se rozhodne dělat jídla z exotických zvířat jí se to nelíbí a dá výpověď jde k chlápkovi co má síť restaurací a dříve jí dal vizitku ten pro ni postaví restauraci a udělí ji šéfkuchařkou (proč tehdy nezaměstnal i ty dva film neřeší) jí z toho začne hrabat jak tomu šéfkuchaři a chová se podobně jako on. Na konci má zakázku vařit pro nějakou zpěvačku tu zakázku má i ten šéfkuchař a soutěží kdo zaujme víc vyhraje ten šéfkuchař , ale někdo postne video  jak podával  zoborožce tak ho zatknou ona jde k rodině a zůstane u nich (místo, aby ukázaly, že je lepší kuchařka porazí ho takhle proč to nepostly rovnou mohly mít po starostech) .  Film je to nudný a většinu času se nic neděje věřím, že takový Pohlreich , když to uvidí pohoní, ale pro ostatní to není. Tematicky podobné Menu minulý rok mělo lepší brutalitu i děj tohle ani neví co chce být pokud je to kritika rozežranosti bohatých tak je to zbytečné o tom točit film pokud to mělo ukázat jak se z obyčejné holky stane šéfkuchařka tak takovým způsobem jak je to tady je blbost takhle jednoduché to určitě nebude. 20 procent (16.04.2023)

Řemeslně solidní práce, na jejíž propracovanost a chytré (a přitom úsporné) využití zpomalených záběrů je radost pohledět, ale scénáristicky je to celé očividné už od prvních scén a je to ještě horší, když to pak svoji (taktéž očividnou) myšlenku o tom, jak bohatí vykořisťují chudé, neustále opakuje dokola celé dvě hodiny a něco, ve významově naprosto stejných větách. Vlastně je tu málo scén, kde by o tom postavy neustále nemluvily a ty ostatní jsou jen o tom, jak se hlavní hrdinka pod vlivem touhy po úspěchu v gastronomii změnila k horšímu. A když se její symbolický boj se svým učitelem dostane k rozhodující "bitvě", můžete si vsadit, jak se nakonec Aoy rozhodne. Nejspíš to uhádnete už na začátku. Přitom mám filmy z prostředí profesionální gastronomie rád, ačkoli takové, kde zápory převažují nad klady nebo je to aspoň vyvážené a Hunger takový je, ale spíš než ten budu určitě stále víc preferovat Bod varu, který je v tomhle mnohem více fascinující, hutný a nepředvídatelný. Tohle stojí na jednom z nejokoukanějších narativních schémat, jaké existuje a když se vám ho povede rychle prohlédnout, tak pro vás celý film nebude na víc než jedno zhlédnutí. 3* (04.05.2024)

Nepodceňoval by som viacúrovňovú optiku tohto filmu. Ide o ukážku fascinácie remesla až do špiku kostí. Mentálne, fyzicky aj sociálne veľmi intenzívny zážitok so širokospektrálnosťou detailných podnetov na vnímanie. Vizuálne a strihovo bohatý, s troška klišoidnosťou (v rámci normy). Výborný zápas medzi majstrom a jeho žiačkou, ktorý sa prelína ďaleko za bežnou konkurenciou v rámci hierarchie kuchyne. Keď sa jej (žiačke) po čase podarí šliapať ďalej, nastavia sa jej nové prekážky, ktoré musí prekonať v čase a priestore. A do veľkej miery jej šéfkuchár robí neustále peklo (pôsobí troška ako Nortonov Iluzionista). Príde na katarziu, ktorá je intenzívna. Nehovorím ale, že najoriginálnejšia, ale v kontraste thajskej réžie a zaujímavých podnetov na zamyslenie, vskutku magická skúsenosť na strávenie. (14.01.2024)

// Whiplash 107 minut, Bod varu dokonce 92, tohle má 137 a z trojice filmů "hektické prostředí a touha stát se best of the best" je to bohužel nejslabší. Přitom příběhové ambice i snahy o společenský přesah to od žánrové konkurence dostatečně odlišily, vizuálně to bylo oslňující a ti dva ústřední herci předvedli neskutečný koncert nervů, krve a slz. Jenže mezitím se to taky několikrát rozpadlo, složilo, a pak zase rozpadlo, což je u tak dlouhého filmu prostě průšvih. Pořád je to jedna z těch lepších novinek na Netflixu, kterou upřímně stojí za to vidět už jen z hlediska prostředí, teda pokud na ni máte čas, obávám se ale, že na konci roku už si na film vzpomene jen málokdo. Což je prostě škoda, protože potenciál pro dalšího Parazita tu byl ohromný. 6/10 (12.04.2023)