Perfect Blue

Kdybych na Perfect Blue nenarazil v režijní filmografii Satoshi Kona po shlédnutí Papriky a pustil mi to někdo bez informací, tak si budu myslet, že to je od Lynche... Není a spolu s Paprikou je pro mě Perfect Blue to nejlepší, co Satoshi Kon udělal... Skvěle natočený psychologický thriller, který svou "hrou" s realitou nutí diváka pořád přemýšlet, sledovat děj... Nepustí ho, pořád nabírá na obrátkách, zhušťuje atmosféru a následně finálně vyvrcholí... Divák vydechne až když běží titulky... Takto zapůsobil film na mě... Film s dobře zpracovaným dějem, hrátkami s realitou, atmosférou, napětím a divákem samotným... Plus s příjemným soundtrackem... (06.03.2008)

Neuvěřitelný mindfuck, který si s divákem hraje jako kočka s myší. Začátek je sice slabší, ale postupně se komplikuje a komplikuje, až nakonec vůbec nevíte co se to proboha děje. Což koneckonců dokazuje i to, že do dnešního dne nevím, jestli jsem celý příběh vlastně pochopila správně. Animace není moc pěkná ani moc propracovaná, ale z některých scén a hlavně ze soundtracku mi běhal mráz po zádech. 8,5/10 (16.11.2014)

Průměrnej psychothriller kterej neurazí ani nenadchne, v podstatě to ani moc nevyužívá svobodu animace a to mě na tom asi nejvíc zklamalo. Scénář sice bezchybně adaptuje zamotanost a paranoiu toho subžánru, ale ve výsledku má člověk pocit že už tohle v hraný verzi několikrát viděl, a tohle prostě nic navíc nenabízí. (01.06.2023)

Když má film geniální scénář, je to orgasmus pro moje mozkové buňky. Když navíc obsahuje explicitní násilí a hordy krve, potěší mě to u srdíčka. A když ještě ke všemu může nabídnout opravdu velké množství nahoty hraničící až s hentai, dělá mi to dobře ještě níž. Perfect Blue se může pochlubit všemi těmito aspekty zaobalenými ve skvěle gradujícím storyboardu. Ke konci mi to přišlo, jak kdyby si Fincher (napětí), Nolan (sen ve snu, scénář), Lynch (atmosféra, scénář) a Tarantino (feministické exploitation) sedli večer nad lahev dobrého kvalitního vína a stvořili tenhle 80ti minutový skvost. A ta hudba! (26.11.2010)

Europop v podání Japonek v sukýnkách bych dával i pravidelně :-). Člověk by ani neřekl, že jde v animované verzi natočit tak bravurně vymyšlený psychologický snímek. Já k tomu vlastně nemám co říci. Ještě pořád to vstřebávám, ale ta hra s psychologií, hroucením osobnosti a smazáváním hranic mezi skutečným a vysněným světem je výborná. Režii hrané verze prosím svěřit Davidu Lynchovi, děkuji. (23.08.2013)