Věc

Když začne Věc z jiného světa řádit mezi osazenstvem polární stanice, nasedá důvěra na vrtulník a letí domů. Není divu, když už u dveří nervózně přešlapuje slečna Paranoia.. I když jeho styl nemám příliš v lásce, musím uznat, že se tentokrát Mistr Tesař neutnul a nabídl v první části své The Apocalypse Trilogy (dále Prince of Darkness a In the Mouth of Madness) mrazem zahuštěný atmosférický horor, který se některými scénami umí vrýt do paměti (přeměna a následný žeh Benningse, krevní testy doktora Krakonoše MacReadyho s plamenometem) a svou legendárnost nadále úspěšně živí různými dohady (kdo koho a jak nakazil, otevřený konec). V podstatě si za to ti hoši mohli sami, neboť jako správní Američané nejdříve střílejí a až potom se ptají, ale díval by se někdo na pětiminutový dokument od Carpentera o životě křížence huskyho a vlka na Jižním pólu..? (06.01.2010)

Kultovní sci-fi klasika s tíživou a postupně houstnoucí atmosférou, která je ještě více umocňována mrazivým, zasněženým prostředím nekončících ledových ploch. Velké množství skutečně drsných, hrůzných a dechberoucích scén. Geniální hudba Ennia Morriconeho. Melodie, která ač se skládá jen z několika tónů, dokáže při neustálém opakování se, vzbudit ten správně zneklidňující pocit. Unikátní masky a ohromující triky, na nichž je krásně vidět poctivý "faktor lidské práce" a to, že si na nich dali maskérští génioví zatraceně záležet. Aby ne, když mezi sebou měli Roba Bottina:) Právě proto patří Věc, společně i s Mouchou mezi jedny z nejlepších "creature" sci-fi. Obdivuhodné a mimořádné triky a masky, které zanechají člověka znechuceného, stejně jako ohromeného. To se nejvíc cení, lidská práce. CGI je neosobní a v dnešní době už ani nikoho nedokáže nijak extra uchvátit, začíná to být standard. Ale, když je vidět, že si s tím někdo pohrál, že na tom tým nějakých maníků zavřených kdesi v nějaké hale bůhví, jak dlouho tvrdě makal, to je hodné obdivu a uznání. Legendární filmy, jako je i tento, nedokáže nikdy nikdo překonat. A právě proto se neustále, jako na běžícím pásu, vyrábějí remaky, že:) Jenže v těchto případech jde hlavně už jen o prachy. Naplnit si kapsy na obecenstvu, z nichž spousta nemá možná o jménech hororových režisérských "masters", jejichž snímky se v posledních letech tak hojně překopávají, ani tušení. Ale nejprve se z těchto kapes musí vylosovat jména dalších kultovních děl, která je třeba znovu předělat a převést do vyumělkovaného, digitálního či 3D hábitu. (17.02.2008)

Svého času velice deprimující filmový počin. Svého času zcela realistické, unikátní a dokonalé triky. Svého času vyjímečně dokonalý scénář. Vše stojí na podmínce, že mimozemská věc dokáže vytvořit naprosto dokonalou kopii jakéhokoliv živého tvora, v našem případě člověka, člena výzkumného týmu polární stanice. Navíc je to docela vyvážené z hlediska napětí. Dokážete být zhnuseni mutací tvora a přitom vás děsí, kdo další může být transmodifikován, čili může zabít ostatní anebo prostě zemřít. V každém případě se zoufalstvím v očích sledujete, jak se posádka stanice kvapem početně zmenšuje a jak hrozné by bylo, kdyby se Věc dostala mimo jejich stanici. Pak přijde závěrečná scéna a vy jste rádi za Kurta Russella. Jste rádi i za Johna Carpentera, že to tak šikovně natočil a také za Ennia Morriconea, že to podmáznul tak úchvatnou a dechberoucí děsivou hudbou (14.06.2011)

Tohle jsem prvně viděl ještě na památném OK3 v němčině a byl to tehdy neskutečný zážitek, coby dítě školou povinné jsem měl oči navrch hlavy. Pak to kdysi dávali na ČT v nočních hodinách a s titulky (jo to bývaly časy). Nahranou VHS mám dodnes. Musím říct, že se u hororů málokdy skutečně bojím, ale atmosféra strachu a paranoie tady mě naprosto dostala. K tomu nezapomenutelný motiv Morriconeho hudby, všudypřítomný mráz, chabé světlo - prostě nejatmosféričtější scifi horor pro všechny časy. Myslím, že je film výborně zvládnut scenáristicky i režijně, scény, které začnou jako poklidný dialog, postupně přerůstající ve vzájemné podezírání a obviňování někdy končící až smrtí některého polárníka jsou tak skvěle vygradované, že by se za to nemusela stydět lecjaká divadelní hra. A taky jsem neviděl jiný film, kde hrdina na konci prohlásí, (spoiler) že nemůže dál a rezignovaně počká, až zmrzne... (14.10.2005)

„Ako to prežijeme?“ – „Možno by sme nemali.“ Hladký, bezproblémový režisérsky prechod z dievčenského babysitterského slasheru k ponurému chlapskému sci-fi hororu. Kurt Russell tu tomu absolútne šéfuje, ale aj ostatní sú super, je tam plno zaujímavých ksichtov. Vec mi ako malému utiekla, takže na ňu nemôžem nostalgicky spomínať, ale o to je hodnotenie 5* chladnokrvnejšie. Tvrdý, drsný, mrazivý (nielen výpravou) krvák s ešte i na dnešnú dobu šokujúco nechutnými maskami a trikmi. Občas panuje hokej v postavách: raz za čas niektorá na dlhší čas divne vypadne z deja a keď sa vráti, čudujete sa, že ešte žije. A trocha divne pôsobí, že nepreskúmajú vrak lode (asi nezostal rozpočet). Ale inak neviem, čo by som tomu vytkol, v rámci sci-fi hororu je to pomerne dokonalé, aj keď možno menej učesané, ako Scottov Votrelec. Výprava „chatrnej“ stanice odolávajúcej neľudským teplotným (a iným) podmienkam je výborná, rovnako tak desivá atmosféra zimy a paranoje. Človek rozmýšľa, ako sa niečo tak strašné môže preboha skončiť. Záver, ktorý Carpenter zvolil, je napokon asi tým najrozumnejším (natočil ešte minimálne dva alternatívne konce, ale tie sa mi nepáčili, naopak tento je tak akurát). Dokonca ma to bavilo ešte viac, ako (inak kvalitná) literárna predloha Johna W. Campbella, ktorá v ČR vyšla dva razy ako poviedka v zbierkach a v roku 2021 ako novela resp. kratší román pod názvom Ledové peklo (správne, dlhé desaťročia existovala „len“ poviedka a nikto nevedel, že v temných archívoch Harvardskej univerzity sa ukrýva rozšírená verzia). Rozdiely medzi filmom a predlohou nie sú nejaké závratné, pointa boj polárnikov v uzavretom priestore s agresívnou formou mimozemského života zostala. Niečo je inak (v predlohe sa v základni nachádzalo 39 chlapov, 70 psov a dokonca štyri kravy, tu je chlapov cca 15, psov menej a dobytok žiadny), ale neoznačil by som to za brutálne zmeny. V predlohe je McReady meteorológ. Vo filme sa nepíše McReady, ale MacReady (!) a je to pilot. (14.09.2006)