Stopař

„Ako sa cítite?“ – „Unavene.“ Mrazivé? Možno prvú polhodinu, kedy sa drží pri živote zaujímavá atmosféra (a dosť jej v tom pomáha brutálny výkon Rutgera Hauera). Potom nie. Stopár má pre mňa hodnotu skôr „iba“ ako nostalgická záležitosť: osemdesiatková skoropecka, ktorú som v 90. rokoch sjíždel na kazete a bol som z nej paf, ale s odstupom desaťročí sa o nič mimoriadne nejedná (takmer otrocký remake z produkcie Michaela Baya, kde Hauera nahradil solídny Sean Bean, ma /ne/bavil približne rovnako). Scény s kamiónom a prstom sú fajn, ale scenár je hrozný: charizmatický zabijak sa objavuje ako blesk z čistého neba všade tam, kde je to pre hrdinov práve v danej chvíli najnevhodnejšie a polícia je úplne neschopná. Toto mi dosť vadilo. Ale atmosféra opustených a poloopustených prašných ciest  dokonalá. (14.01.2005)

-„Chlápek, co řídil tamto auto. Stopnul jsem ho před tebou.“ -„On byl v tom autě?“ -„Jistě. Moc daleko by nedošel.“ -„Jak to?“ -„Protože jsem mu uříznul nohy. A taky ruce. A taky hlavu. A to samý udělám s tebou.“ Po tomhle dialogu, který se odehraje jen pár minut po začátku, jsem věděl, že Stopař bude jedním z mých oblíbených filmů. Harmonův nestydatě přímočarý road-movie slasher je především skvělou ukázkou hitchcockovské práce s diváckým napětím (od Hitchcocka si tvůrci vypůjčili také oblíbený motiv přenosu viny na nevinného). Jde de facto jen o sérii napínavých předeher se zpravidla velmi náhlým a brutálním rozuzlením (s ponecháním velkého prostoru pro naši představivost), založeným na nezničitelnosti a všudypřítomnosti Johna Rydera, který se jako hororové monstrum objevuje a mizí zničeho nic. Jestliže Čelisti změnily ve zlověstné místo otevřené moře a Noční můra v Elm Street americké teenagery obeznámila s tím, že v bezpečí nejsou ani doma v posteli, Stopař podobným způsobem bere všechen půvab z bezstarostného projíždění se americkou krajinou po vzoru Jacka Kerouaca. V tom, jak zlověstně rámuje americké silnice a jak varuje, že pomoc druhému někdy může mít velmi krvavé následky, jde o výsostně anti-americký film, velmi podvratný vůči hodnotám propagovaným během Reaganovy éry. Nebezpečí číhá na benzinových pumpách, v motelu (což ovšem poznala již Marion Crane) i v americkém jídle (uříznutý prst mezi hranolky) a ze všeho nejméně se lze spolehnout na buranské policajty. Interpretačně smělejší diváci mohou pod béčkovou slupkou spatřovat dokonce existenciální drama o člověku odsouzenému k věčnému unikání před smrtí (resp. smrtelností), ale pro mne je Stopař podmanivý právě tím, že bezvadně funguje na té nejzákladnější úrovni - je napínavý od začátku do konce. 85% Zajímavé komentáře: Lavran, curunir, eye candy, TheRoller, Amputace, JohnFarst (17.04.2007)

Scénář a celkové zpracování tohoto thrilleru je tak na 3*, ale Rutger Hauer jako hajzl par excellence přidává svým démonickým výkonem hvězdičku navíc. Držela jsem mu palce:-). Ve své době to musel být skvělý, dechberoucí film, ale dnes už přece jen trošku zastaral a byl překonán spoustou napínavějších, propracovanějších, myšlenkově podstatně hlubších thrillerů. Jedno obří plus za takřka ojedinělou raritku: smrt jedné postavy mě velmi, VELMI mile překvapila a právě tohle brutální nabourání klišé rozhodlo o vyšším počtu hvězdiček (jsem holt zlá a zvrhlá osoba:-)). Solidních 71% - bez Rutgera by to bylo míň, ovšem stále ještě nadprůměr:-). (17.04.2009)

Zajímavý psychothriller s šíleným Rutgerem Hauerem, jehož postava vraždícího stopaře od začátku cíleně směřuje k vlastní smrti. Zajímavé je pustit si film s komentářem režiséra Roberta Harmona, který snímku vštípil hutnou, až téměř odlištěnou atmosféru opuštěných pouštních silnic a motorestů. Ta se dokáže dobře rozležet a zahlodat. Děštivý úvod filmu pak patří k jeho vrcholům. (14.01.2008)

Nadprůměrný, stylově béčkový thriller s démonickým Rutgerem Hauerem v hlavní roli. Narozdíl od remaku je zde i nějaká ta atmosféra, občas vás může i příjemně zamrazit. Příběh je opravdu nepředvídatelný, ale nabízí se otázka, děje-li se tak díky scénáristově genialitě, nebo spíš zvůli. Horror movie of the year (18.01.2008)