Jeden den

Je to více než dekáda, co jsem viděl film, který se základá na stejné knížce a v paměti mi neutkvěl natolik, abych si tím seriál mohl zkazit. Příběh seriálové Emmy a Dextera mě docela bavil a vlastně se nedívím těm, kteří jeho sledování zvládli na jeden zátah. Dávkování epizody na jeden den každého roku je skvělý nápad a zrychlení v závěru dává smysl. Leo Woodall a Ambika Mod mi k sobě dobře pasovali a líbí se mi, že nehrajou postavy, které je snadné si oblíbit. K oběma je třeba najít si cestu, ale tak těžké to zase není a přidává to body autenticitě. Závěr emotivní a slušně zpracovaný. Tuhle minisérii jsem si užil. (18.03.2024)

Vyjelo to na mě na netflixu, pustím si to, po 3 minutách je mi jasné, že to je remake One day, mého oblíbeného filmu s Anne Hathaway a Jimem Sturgessem, jen je tam pláclá větší diverzita ras, nesedící móda daných období a uzpůsobeno pro Gen Z, aby je to vůbec bavilo. Po těch 3 minutách vůbec zvažuju, jestli do toho jít, nebo ne. C´est la vie... Edit 28. 3. 2024 Tak jsem se na to podívala, nebylo to špatné, byla tu zobrazena větší hloubka postav a jejich vztahu, to VB umí! Ale hlavní herečka mi byla neskutečně nesympatická, plus platí i předchozí statement... a to dělá hodně... 3,5* (17.03.2024)

Knihu jsem nečetl, film neviděl, takže nemám s čím srovnávat, což je možná dobře, protože mě pak mohly některé momenty překvapit. Jistě, určitá klišé tu jsou, ale nejsou tak velkým záporem, abych si tuhle emotivní, ale ne přehnaně sentimentální podívanou neužil. Obsazení je skvělé, postavy jsou lidské, chybují, koncept je zajímavý a nenudí. Nejsem kdovíjak velký romantik, ale tohle dojalo i mě. (02.03.2024)

Kocovina, úplněk, jiný výmluvy asi nemám, ale najelo mi to mohutně. Vlastně si i dovedu představit, jak to někdo smázne jako další plochou barevnou Netflix věc, ale u mě osobně se to dotklo tolika nejzazších koutů duše, že výsledný emociální breakdown musím zařadit do top ten po boku takových rozparovačů jako pro mě byly třeba Ghost story, Call me by your name či Fontána, u nichž byl dojezd na dny a vlastně to v mnoha případech nevyvanulo už nikdy. Záblesky paměti, plynutí času, uvěřitelnost, mikro momenty, herci, chemie. Zcela pomíjím závěrečné epizody, ale už v průběhu několik scén na hraně snesitelnosti svou autentičností. Zjitřenost při projekci výhodou, něco odžito pro kýžený efekt skoro nutností. (26.02.2024)

Ne, že by to bylo špatné, herci jsou naprosto parádní a příběh mě bavil i dojal. Ale taky mi připomněl, v čem všem je nefunkční, v čem všem se nevyrovná třeba tematicky spřízněným Normálním lidem. Tady je prostě hlavní postavou Dex, jakkoli si můžeme hrát na to, že ne. To s ním musíme soucítit, i když se bezdůvodně chová jako největší kokot, to jeho musíme chápat, proč dělá, co dělá. Emma ho jen zpovzdálí tiše miluje a není s nikým šťastná, dokud se nedá dohromady s NÍM, autor knihy ji zjevně neměl rád, i když se budeme tvářit, jakože jo. Plus mám v případě téhle adaptace výhrady k výpravě. Na to, že se odehrává v rozmezí snad dvaceti let, tak postavy, jejich oblečení ani okolní prostředí se prakticky nemění, takže plynutí času v podstatě nepoznáte. Teda až na staré Nokie. Takže hodnotím vysoko, ale vlastně mi po shlédnutí zůstala na jazyku trochu hořká pachuť... a vracet se asi budu radši k Normal People. 3,5* (28.04.2024)