Příšery

Komentář obsahuje spoilery! Když psychicky nemocný Robbie Wheeling (skvěle ho zahrál Tom Hanks) vyjel v závěru filmu výtahem až na vrchol jedné ze dvou věží WTC, probíhala v jeho nešťastné hlavě jedna hra, v níž je třeba porazit imaginární příšery. Chtěl, v rámci hry, z té výšky stovek metrů skočit dolů, ale jeho kamarádi ho zachránili. Ani ve snu je nenapadlo (a určitě ani nikoho z filmového štábu), že o pár let později nějaké reálné příšery obě ty věže WTC zbourají nárazy unesených letadel, a že ještě před jejich pádem budou zoufalí lidé skákat z oken, volíce raději rychlou smrt pádem před strašlivou smrtí uhořením. Neuvěřitelná souvislost hrozné reality s filmem. (08.06.2014)

Možná nejhorší film s Tomem Hanksem. Toma omlouvá jenom to, že prostě musel nějak začít. Tady si zahrál magora závislého na hraní Dračího doupěte, který zmagoří víc, než je zdrávo a úplně ztratí kontakt s realitou. Myslí si, že je svoje postava, nějaký svatý muž na dobrodružné pouti nebo co. Film se snaží postrašit tehdejší rodiče, že mladí lidé se můžou snadno stát závislými na hraní deskových her. Natočené to je strašně nudně, prostě televizně. Kdyby tehdy tvůrci jenom tušili, že jednou příjde doba, kdy se mladí nebudou moct odlepit od počítačů, na kterých půjde hrát všechno možné a nejenom RPG, které obzvláště vyvolává závislost díky vývoji postavy podobnému skutečné realitě. V porovnání s dnešní PC dobou působí hraní Dračího doupěte jako neškodná společenská zábava, při které se lidé aspoň sejdou a pokecají jinak než na virtuálním chatu. (29.05.2014)

"Ale já tě opravdu miluju !! Přece tě můžu skutečně milovat, aniž bych s tebou spal.." ;) Potřebujete další důkaz, že Hanksovu Robbiemu skutečně hráblo ?? ;) A samotnému Tomu Hanksovi, byť ten ani zde rozhodně nezklamal, vlastně nejspíš taky, když se upsal pro takovou šmíru, jeho věku i chvályhodně varovným motivacím autorů navzdory.. (12.03.2015)

"Nejděsivější příšery jsou ty, které žijí v našich hlavách." ___ "Svatý muž musí cestovat sám." ___ Imaginární avatar řeší vnitřní problémy svého reálného "stvořitele" a vykonává ve virtualitě to, co se člověk neodváží udělat v reálném světě. Že by Bůh jednal podobně zbaběle, používaje pro řešení svých mindráků lidi jako avatary? ___ Film vstoupil do amerických kin v roce 1982, kdy byla na vrcholu popularity stolní fantasy hra na hrdiny Dungeons & Dragons, a měl posloužit jako varování pro rodiče o nebezpečí RPG her. Mělo se za to, že potřeba hrát virtuální hry vychází z hlubinných potřeb neuroticky založených jedinců s problémy v reálném životě, a že tito jedinci pak hře můžou nejen zcela propadnout, ale i být hrou psychicky narušení. Objevila se dokonce i tvrzení, že tyto hry podporují satanismus a jiné formy okultních činností. ___ Film Mazes and Monsters, odkazující na hru Dungeons & Dragons a zobrazující tehdejší obavy dospělých a předpokládaná nebezpečí pro psychiku nezralé mládeže, zachytil začátky fenoménu, jakým je dnes často až posedlost počítačovými RPG a MMORPG hrami. Je snad Bůh také závislý na RPG hrách? Téma je zajímavé, ale sám film je bohužel nudný a prostoduše natočený a zahraný. Jediným jeho přínosem je odraz doby a kapitola z historie her. (21.10.2012)

"Mazes and Monsters" mělo jednu dobu věhlas bájného reliktu. Jenže si přiznejme, že vycházel výhradně ze zveličených vnějších faktorů a kontextů. Ono to zní ohromně lákavě, že nejmilovanější hollywoodská hvězda Tom Hanks měl svou první roli v televizním bijáku, který démonizuje hraní Dungeons and Dragons a který údajně byl součástí "satanic panic" neboli strachu konzervativních spolků mimo jiné z toho, že fantasy šíří mezi mládeží uctívání Satana. V novém tisíciletí tato legenda díky internetu coby skládce zbytečných trivií nabobtnala, na což měl zásadní vliv fakt, že nebylo snadné se k filmu dostat, protože vyšel pouze na VHS. Po zhlédnutí "Mazes and Monsters" ale celá bublina totálně splaskne a maximálně si z toho člověk odnese poznání, že Tom Hanks vždycky běhal s rukama divně od těla jako Forrest Gump - jinými slovy jen další naprosto neužitečnou a neadekvátně zveličenou kuriozitu, jakou je i samotný film. Ten totiž zůstává pouze tuctovým televizním melodramatem o labilním mladíkovi, pro něhož se hraní hry stalo triggerem jeho osobních psychických problémů, ale kde žádné démonizování hraní her na hrdiny neprobíhá. Je sice možné, že vznik filmu motivovala snaha producentů svézt se na dobové morální panice, ale pokud tomu tak opravdu bylo, pak vlastně nejvíce překvapí, že to vůbec nevytěžuje a netematizuje. Sice na začátku začneme nadějně větřit exploatační tendence, když všichni hráči zdejší parafráze DnD pocházejí ze zazobaných rodin, kde různým způsobem selhaly tradiční mateřské role. Nicméně tato předzvěst zůstává jen zbožným přáním diggerů filmového trashe. Zbytek filmu totiž nepřináší žádný hon na čarodějnice, ba dokonce zde ani nedochází k žádným zásadním konfliktům. Prostě jen 100 minut sledujeme ničím zajímavé postavy čtyř vysokoškoláků, kteří hrají hry na hrdiny, zjistí, že jeden z nich má problém, a ostatní se mu pokouší zmatečně ale nakonec relativně úspěšně pomoct. S obnoveným zájmem o DnD díky popularitě "Stranger Things" se z prachu zvedla i legenda "Mazes and Monsters", což nakonec vedlo i k tomu, že se film dostal do oběhu díky VoD i nadšenecké blu-ray edici. Ale stejně jako s většinou podobných legend to vede jen k odhalení, že údajný velkolepý Svatý grál není nic víc než jen obyčejná cetka opředená fantastickým vyprávěním hodným pořádného game mastera. (21.11.2022)