Pan Smith přichází

Začátek nic moc. Jestli něco nemám rád, tak to jsou přespříliš uvědomělé děti. A o těch, kteří přesně vědí, koho jmenovat za nového senátora, to platí obzvlášť (i když to je jejich vedoucí). O hlouposti s mincí nemluvě. Pak mě však film konečně začal pořádně bavit a nadšený naiva si mě postupně naprosto získal. A konkrétně jeho zprvu plamenný později už zoufalý projev strhne snad každého a divák mu s jiskřičkami v očích visí na rtech. Ale přestože se mu z mé strany dostávalo bezmezného fandění, neignoroval jsem naivitu, která se do filmu pomalu začala vkrádat (jejím vrcholem je senátorův „vstup“, jenž pochází z žánru sci-fi). Poselství snímku rozhodně důležité je, avšak jak píšu výše, několik "ale" mi brání ten plný počet dát, proto "pouze" silné 4*. (12.08.2013)

Naivní pohádka o tom, kterak se Hloupý Honza vydal do světa a našel tam princeznu a půlku království (tedy vlastně Senátu) k tomu. Ale jaká je to pohádka! V první polovině to na žádný zázrak nevypadá - mladičký zálesák v podání Jimmyho Stewarta si prohlíží památky, obdivuje budovu Kongresu, navrhuje zákony a málem si popláče u sochy Abea Lincolna; dialogy jsou navíc zbytečně natahované a divák ztrácí zájem i pozornost. Ale jakmile se děj přehoupne do druhé poloviny, začíná pořádná mela a tradiční souboj jedince proti zkorumpovanému politickému systému, jenž vyvrcholí čyřiadvacetihodinovou promluvou Stewarta v Senátu. Že je to pořád ještě úsměvně naivní? Ano, máte pravdu, ale jaká pohádka kdy skončila špatně? Jako zamyšlení nad základními principy demokracie funguje Pan Smith na jedničku a navíc dokáže dojmout bez zbytečných podpásovek. Je to jeden z těch filmů, jejichž krása se nedá popsat, protože se zkrátka musí vidět na vlastní oči. P.S. Výborní jsou také herci ve vedlejších rolích, zejména pak Claude Rains známý především jako dobrácký francouzský důstojník z Casablancy. (19.11.2010)

Ohromná vec! Dvojka Capra-Stewart znova zafungovala na jednotku, pričom ide opäť o jednu z rolí, v ktorej sa Stewart - miláčik národa - našiel a ktorá mu padla ako uliata. Nikto na svete nedokáže zahrať stelesnenú dobrotu, poctivosť a vlastnecectvo tak ako to vedel tento herecký maestro. Prirodzene a bez pátosu. Určite to takto videl aj Capra a preto tohto herca obsadil. Stewart sa podľa môjho názoru ani nemusel ktovieako snažiť, jemu všetky vlastnosti predstavované postavou mladého idealistického senátora, ktorý sa rozhodol postaviť čelom skorumpovanej politickej mafiánskej mašinérii, boli totiž prirodzené už od narodenia. Je známe, že to bol veľký vlastenec, verejný aktivista, skaut, poctivec a dobráčisko. Nechápem tie výčitky ohľadom naivity snímku, pripomínať slušnosť, čestnosť a poctivosť medzi ľuďmi predsa nemôže byť naivné, veď predsa je to tá najelementárnejšia vec, ktorá by mala byť vlastná každému, skôr naopak, je škoda, že to treba pripomínať. Nádherný film akých je naozaj len málo. (14.06.2016)

Výborný Caprův film o tom, že přestože je americká společnost prorostlá korupcí a různými špinavými machinacemi, dá se i bezelstnou poctivostí vyhrát. Hlavním guru této show je James Stewart, ztělesňujícího mladého právníka, od kterého se čekalo jen držet hubu a krok. Jeho úsilí upozornit na nečisté praktiky vrcholí 23hodinovou řečí v senátu, což je shrnuto v závěrečné půlhodině filmu a je onou pověstnou třešničkou na dortu. (11.05.2009)

Neveril bych, ze neco takoveho napisu chvili po tom, co jsem malem umrel nudou u Lincolna, ale tohle byla naprosto famozni politika! Nikdy nebyl zaznam z US senatu tak strhujici a inspirativni. Mezi Jean Arthur a Jamesem Stewartem to navic krasne jiskri, takze i letma romantika funguje vyborne. Frank Capra byl pro me se svymi nejvetsimi hity doposud silne prehodnocovany, ale tenhle kousek si veskery hype zaslouzi. 9/10 (26.01.2013)