Úžasná událost

Klasická ukázka Caprovštiny. Chudák zachraňující svět způsobem, jaký by v reálném životě nefungoval ani na vteřinu. Ale, když on to Capra umí tak líbezně podat, až se člověku chce věřit, že většina lidí je vlastně dobrých a chce to jen pár velkorysých gest a spolupráce a svět se promění v ráj. Zvláštní charakter pana Longfellowa Deedse jako prosťáčka z venkova, který se nenechá sežrat chamtivým světem a svou přímočarostí přechytračí všechny podvodníky, kteří se na něj lepí. Připomínal mi Karotku z Úžasné Zeměplochy. I když ho Cooper zahrál dobře, tak na můj vkus byl až moc mužný, zajíkavý chlapecký James Stewart by se mi v roli líbil víc. (07.07.2015)

Gary Cooper se pro roli Longfellow Deedse narodil a jeho chlapecký šarm je neodolatelný. Moralizující, leč pohodový filmeček, oslavující lidskost, dobrosrdečnost a nefalšované štěstí, který musí oblomit i nejzatvrzelejší bručouny. Capra mě opět dokázal přesvědčit, že na tom našem světě to tak špatné není, stačí jen otevřít srdce. Dnes už žádný režisér podobný pocit navodit neumí a velká většina současných hollywoodských komedií je nestravitelná. Stvrzujícím příkladem je Sandlerův remake z roku 2002, jenž se ale zřejme do vkusu nových generací trefí mnohem víc. Bohužel. (02.05.2011)

(1001) Ach ano, ta pradávná lidská fantazie praštit právníka do obličeje a nebýt za to potrestán. Popravdě řečeno nevím, co si o tomto filmu myslet, a nejsem si úplně jistá, jestli pomůže počkat, až si to rozmyslím, neboť jsem si skoro jistá, že v takovém případě na svoje dojmy zapomenu a film se mi postupně vypaří z paměti. Samozřejmě se okamžitě nabídlo srovnání s Mr. Smith Goes To Washington, který mi přišel názorově ucelenější a zkrátka takový lépe artikulovaný. Mr. Deeds je příliš (a nebo příliš málo) narušován tou komediální rovinou, aby se ve mně něco doopravdy pohnulo. Gary Cooper je samozřejmě skvělý a mám ho raději než Jimmyho Stewarta, ale ten celek kolem něj... Rovnováha mezi komedií, romancí a militantní naivitou mě spíš stresuje jako něco, co by se mohlo každou chvíli zbortit, a s filmy, které se nemohou rozhodnout, co vlastně chtějí být, mám odjakživa vnitřní problém. Za škatulku komedie se totiž autoři často schovávají, aby je nemohl nikdo obvinit z toho, že se takzvaně berou moc vážně, i když točí o vážných věcech. Není to asi vyloženě případ Mr. Deedse, ale když už jsem k tomuto moudru přemýšlením nad tímto filmem dospěla, tak ho k němu i napíšu. (23.03.2021)

Longfellow Deeds ~ zcela univerzální příklad někoho, kdo má v sobě, abych tak řekl, "příliš přírody", kdo je tak trochu "pixilated" (odchován skřítky) ~ někoho, kdo je skrnaskrz čestný, přímý, upřímný, lidský, spontánní, kdo se vůbec, ale vůbec nebrání hře (ostatně, sám hraje na tubu, skládá básně); pro mnohé jistě (zranitelný) prosťáček boží ~ učiněný Candide, nevinnost sama!, při tom ale příčetnější než kdokoli jiný a vnitřně svobodný k tomu. Nepřekvapivě jej mají v oblibě zvířata (již úvodní Deedsův nástup na scénu je doprovázen radostnou reakcí psa). Obdivuje se velkým postavám minulosti, těm zářným příkladům amerického snu. Při jedné příležitosti dokonce cituje Thoreaua ~ ano, toho advokáta všeho divokého a nespoutaného! (Kdo bez donucení cituje Thoreaua?) Zkrátka a dobře, už předlouho mě žádná filmová postava tak upřímně a ze srdce nedojala svou nezkažeností a prostou krásou prostou všech rafinovaností. Odít se tak do rubáše deedsovské skromnosti, nezištného zájmu o druhé, dětského nadšení... Kdo by o tom alespoň jednou nesnil? (03.01.2014)

Hrdina dňa? Skôr hrdina storočia. Úprimný, srdečný, ´´šotkovaný´´ a hlavne slušný človek, ktorému netrvá dlho zistiť, že svet je jedna veľká, jemne povedané, podlá banda. Sandlerov remake je taškarica, Caprov originál je komediálna dráma plná emócií ( ich vrchol je v súdnej sieni v závere ) a lightkového, príjemného humoru. (28.10.2014)