Hřbitov pro cizince

Vynikající film o chování dělnické třídy k letcům, kteří se vrátili po druhé světové válce z Anglie. Pro hrdiny vězení, práci v dolech, ponižování a degradace. Pro komunisty teplá místečka a důležité funkce ruku v ruce s hlásáním dogmat a lá dělnická třída, aktivní podporou udavačství, programovým devalvováním inteligence a potíráním všech schopnějších. Kde asi byli všichni ti velkohubí, lidově demokratičtí komunisti za války? Škrábali brambory a snažili se dohodnout s Němcema? Škoda, že tato skutečnost asi nikdy nevyplyne na povrch, člověk by si mohl alespoň odplivnout. Mrzuté je, že dnes už to prakticky nikoho nezajímá a veřejnoprávní média se také nepřetrhnou, aby tento trend obrátila. Herecké výkony Bartošky a Dvořáka jsou perfektní. (17.11.2008)

To nic, Pepo. To je jen castingový přehmat. Tenhle televizní film není až tak důkazem toho, že zažitý komik Josef Dvořák nemůže ztvárnit pevnou charakterní roli, i když se na něj zvyká zle nedobře. Dvořák hraje v rámci možností docela dobře, ale rázem byl nesympatický až protivný. Jeho vysloužilý pilot postrádá zajímavý náhled. Do toho to utahané, v podstatě nulové tempo. Přitom ostřílený režisér Jaroslav Dudek nezahálí a po celou dobu produkuje zdatný experiment spočívající v průniku do duše jednoho vitálního komika, ale zkrátka uniforma Dvořákovi neladí, do toho ty jeho uši a umělcův trpitelsky roztrhaný výraz. Nepřišlo mně to vůbec působivě zahrané. Další podobně zaměřená role už samozřejmě nemohla následovat. Vzhledem k laciné televizní produkci je ošizena i výprava. Dokáži si představit film v lepší úpravě, kdy se mohlo přidat množství divácky atraktivních lokací, případně nějaká ta akční scéna, i když u scenáristy Hubače, je něco takového scifi. Krátce po listopadu, kdy se úplně rozpadla tvůrčí a umělecká infrastruktura, film mohl působit jako návrat k televizní kvalitě. Po téměř čtvrt století od uvedení filmu na obrazovky, už to tak nevidím. Je však zvláštní, že film mám spojený jen s Dvořákem, přitom v něm hrála celá plejáda skvělých českých herců, ale ani jednoho si nevybavím nijak markantně. Tenhle post-war film se táhne jako žvýkačka, nemá úplně nemožné aranžmá, pro celé pojetí příběhu je vlastně vyhovující, ale mně připravil jen rozvleklou nudu s hercem v hlavní roli, který do role válečného veterána ani příliš nepasoval. Jak už jsem naznačil, jednou vodník, navždy vodník. 10% (19.05.2015)

Bývali to spolužáci, přátelé, sousedé... Pak přišla válka, únor a najednou tupí přicmrdávači režimu rozhodují o životech těch, kteří bojovali za jejich svobodu. Nesmírně palčivé téma, které se jen tak neomrzí. V tomto minimalistickém, komorním, ale o to působivějším vyprávění o křivdách, opravdovém přátelství i nesmyslných paradoxech v poválečném období, je kladen důraz na lidi. Nezapomínejme, že to byli pořád ti samí lidé, jen politická situace se změnila a co to s některými udělalo... (29.10.2008)

Kdysi při premiérovém nasazení jsem z tohohle dílka byl nadšenej, dnes už tolik ne. Jedno se ale musí nechat - tenhle film vstupuje do dějin televize jako jeden z mála skutečně hodnotných hereckých výstupů Josefa Dvořáka. Je logické, že tahle tématika se po roce 1989 v dramaturgii musela nutně objevit, ale s odstupem častu se mi to zdá až příliš černobílé a přitažené za vlasy. Co se týče vyrovnávání s minulostí, s podobnou tématikou a od stejného scénáristy je mi bližší Zámek v Čechách. (04.12.2011)

Smutný a opravdový příběh osudu (nejednoho) anglického letce v poválečném Československu. Škoda, že zpracování je tolik televizní a ne více filmové. Skutečně kvalitních filmů na toto téma moc není. Vynikající Jiří Bartoška i půvabná spolubydlící Libuše Šafránková. Musím dokonce uznat, že i Josef Dvořák se tady skutečně překonal a doopravdy hrál, i když jeho projev mi stejně příliš nevoní. (27.12.2013)