Režie:
Sacuo JamamotoScénář:
Hadžime TakaiwaHrají:
Raizó Ičikawa, Šiho Fudžimura, Kó Nišimura, Kjóko Kišida, Reiko Fudžiwara, Tomisaburó Wakajama, Joši Kató, Saburó Date, Šózó Nanbu, Gakuja Morita (více)Videa (1)
Recenze (10)
Z filmu Shinobi no mono jsem hned z několika důvodů u vytržení. Hlavní role Goemona: zatím nejlepší Ichikawa z těch cca 15ti filmů, které jsem viděl. Itó jako vůdce nindžů, liška podšitá a velmistr manipulace. Krásná Fujimura jako Goemonova milá. A hlavně můj nej- herec Wakayama jako další z řady jeho monster: zde coby jeden z největších hrdlořezů historie mezi velkými knížaty, Nobunaga. Fantasticky zahrané. Ne, vůbec netlačí na pilu jako šílený vrahoun, naopak je tak věcný a civilní, až z něj jde o to větší hrůza. Wakayamovým postavám bych nejspíš šel z cesty skoro všem i neozbrojeným (i když normálně budím docela respekt). Krom těchto čtyř radostí má film kvalitní příběh, poměrně dost nepředvídatelný, zjevně i solidní rozpočet a přesvědčivou výpravu. A hlavně se nejedná o přepísklou pohádku o supernindža-nadlidech, ale o dost uvěřitelné podání. Jednoduše 100% ze 100. ()
V podstatě netřeba nic dodávat - skvělá klasika, která tvoří rozumný protipól béčkovým ninja filmům, prezentuje tyto "maskoty" japonské kultury ve výrazně reálnějším světle a ozřejmuje ninjutsu v jeho skutečném slova smyslu, tedy jako umění špionáže a diverze. V prvních třech snímcích se Raizo Ichikawa (za jehož nedávné zařazení do databáze děkuji Artranovi...už jsem ani nedoufal) představí v roli legendárního Goemona Ishikawy, prahnoucího po pomstě, jehož úhlavním nepřítelem není nikdo menší než Oda Nobunaga (Tomisaburo Wakayama). Jeden z nejlepších reprezentantů žánru jako takového! ()
Od toho filmu jsem si moc nesliboval, ale po pár minutách mě hodně překvapil. Objevuje se tam druhá strana mince. Hodně jsem to porovnával s Šogunem a musím, že mě to hodně zaujalo. Filozofie ninjů, kterou v tomto filmů popisují mě hodně zaujala. Celý film, je svižný, člověk se bojí i mrknout, aby náhodou nepřišel o nějakou dobrou scénu, je tam i typický japonský úchylný humor. Dnešní filmaři by si z něho měli vzít příklad. ()
Konečně, konečně jsem narazil na film kde jsou ninjové zobrazeni tak jak skutečně vypadali a nikoliv jako nadpřirozená monstra, jak je můžeme vídat v amerických akčních filmech. Je to asi dáno tím že poradcem k tomuto filmu byl skutečný ninja, přesněji velmistr bojového umění Bujinkan (tradiční japonské válečné umění obsahující mimo jiné i umění ninjů) soké Masaaki Hatsumi. Jsem studentem tohoto umění a i když jsem se ještě neměl tu čest s dr.Hatsumim potkat osobně, i z videa či fotky vyzařuje obrovské charisma a jeho umění boje a vůbec ladnost pohynu je neuvěřitelné... A jak jinak může dopadnout film do kterého měl možnost mluvit on.... Jasných 5.. A není to dáno jen Hacumim, ale i filmem samotným. Prostředí feudálního Japonska je vykresleno s takovou zručností že bych i uvěřil že byl ten film natočen ve středověku ( vizuální stránka včetně hudby je podobná např filmu Onibaba nebo samurajským filmům od Kurosawy). ()
Jedná sa o poctivý historický výpravný takmer až veľkofilm v klasickom slova zmysle. To som po dvoch samurajských filmoch japonského festivalu nečakal. Som rád, že Jamamoto nepoužíva ako barličku humor a namiesto toho servíruje odrezané uši, mučenie žien, masakre a odtrhnuté ruky. Paradoxne mi vôbec nevadilo to, čo obvykle pri tomto žánri, čiže zmatok v postavách vzhľadom na moju neschopnosť rozoznávať ázijské ksichty a pochopenie pre to, čo sa vo filme deje. To neviem poriadne ani tu, ale film je veľmi svižný, nápaditý a končí poriadnou akčnou sekvenciou, pri ktorej uznanlivo musel pritakávať aj Kurosawa. A aj po filme som schopný si spomenúť na japonské meno hlavného hrdinu. To sa mi už asi nikdy po japonskom filme nepodarí. ()
Reklama