Reklama

Reklama

Jižní Afrika 1879. S ultimátem, které není možno dodržet, vyprovokuje Sir Henry Bartle Frere (JOHN MILLS) domorodé kmeny Zulů k ohromující ozbrojené agresi. Na základě falešných informací domnělých zajatců, činí generál Lord Chelmsford (PETER O´TOOLE) fatální chybné rozhodnutí rozdělit britské oddíly. Colonel Durnford (BURT LANCASTER) je nakonec konfrontován s mocnou přesilou. S jistou smrtí před očima bojuje se svými lidmi až do poslední vteřiny. Na konci bitvy stojí ničivá porážka britské koloniální armády, způsobená 25.000 odhodlaných válečníků kmene Zulů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (59)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Rádím vám všem dobře, přečtěte si heslo bitva u Isandhlwany na anglické wikipedii a doplňte to britsko-zulskou válkou ze stejného zdroje. Dozvíte se více a možná bude lepší i umělecký dojem - tam totiž to předkládání faktů, dílčích historek a hodnocení bude působit podstatněji přirozeněji a organičtěji. +++++ Svítání Zuluů není vyloženě špatný film, dokonce i klady na něm nalézám. Je dosti věrný historii. Bitvu pojímá neokázale, jako střet masy Britů a ještě větší masy Zulů. Osobní hrdinství v ní má jen málo prostoru, jakmile dojde na chladné zbraně, je jen otázkou několika vteřin, než si vás najde zulský asagaj. Je ovšem škoda, že ty tisíce komparzistů se využívají ve velkých celcích hlavně před bitvou, v bitvě spíše výjimečně. Tam převládají klasické záběry střetů několika desítek herců. Jasně, není to sranda, uřídit pohyby kamery a takové spousty herců, mají-li dělat víc, než přeběhnout pláň - snad aby člověk radši nebyl režisér, ale rovnou generál... +++++ Ta mnou zmíněná neokázalost žel není důsledná, skoro celou bitvu hraje dramatická hudba, která ovšem spíše vyvaluje z diváka adrenalin, než aby jej tížila. Ten si tak může bitvu s ohromeným výrazem užít. Tedy, užil by si ji, kdyby v jiných aspektech ohromující byla. Dojde i na zpomalenou smrt statečného velitele - zase měl jednou někdo hezčí smrt než vojíni a poddůstojníci. Předchází ji nepřirozená glosa nad mrtvým klukem. Taková, aby divák pochopil, že si má uvědomit jakousi životní ironii. Ach jo. Silné **. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Dve tretiny filmu sa nesú v úplne pokľudnom duchu, nič nenasvedčuje tomu na aký masaker je tu zavarené. Známe herecké tváre majú v podstate presne a rovnomerne podelené úlohy, žiadny z nich nevyčnieva, zdá sa, že každý má rovnaký priestor. Najsilnejšou stránkou filmu sú bezpochyby davové scény a záverečný masaker. Bojové scény sú dosť presvedčivé a anglická hrdosť dostala poriadne na frak. Byť tak jedným z vojakov, tak idiota , ktorý si v kľude rozdával strelivo, vlastnoručne odstrelím. 80%. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Douglas Hickox /Brannigan/ natocil velmi dobry film dejovo situovany do Juznej Afriky 19. storocia - konkretne boje s kmenom Zuluu. Opat chvilu trva, kym sa film rozbehne a treba sa obrnit trpezlivostou. Hlavne sa treba zamerat na herecke vykony, lebo hoci Burta Lancastera /Vlak 1964, Profesionalove / extra nemusim, zahral to dobre a film tahal hlavne on, spolu so Simonom Wardom, Peter Vaughanom a Peterom O´Toole-om. Pre niekoho moze byt film nudny, ale ako hovorim, hoci v strede sa toho vela nedeje, len treba vydrzat. Zaverecna bitka /zobrazuje realnu bitku z roku 1879 v ramci britsko -zuluskych vojen/ a vojensky stret vsak stoji za to. Napadlo ma teraz porovnanie so sovietskym reziserom Bandarcukom a jeho filmom Waterloo 1970, ale zda sa mi, ze Hickox zvladal tiez akcne sceny ako Bondarcuk a davove boje zvladal tiez dobre. Len Bondarcuk mal k dispozii nielen Wellesa ako legendu, ale taxa mi zda, ze aj omnoho viac komparzistov. Oplati sa to vsam vidiet a mat : 87 % ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tak se kdysi točily historické velkofilmy. Krásný kontrast dobové viktoriánské načančanosti a tvrdé reality. Scéna na zahradní slavnosti, kde všichni mluví vznešeně a představují si vedení války v bílých rukavičkách skvěle vyjadřuje dobovou mentalitu vyšší společnosti, pocit nadřazenosti a neomylnosti. Bitva na konci natočená hezky postaru, se spoustou komparsu, působí mnohem opravdověji než počítačem namnožené armády dneška (I když do Bondarčuka tomu něco chybí). Líbí se mi scéna, kde seržant, který vydává munici, pomalu odšroubovává víka, zatímco vojáci na něj řvou aby přidal. Škoda, že takhle se už dnes netočí. ()

PAGE 

všechny recenze uživatele

Když jsem film viděl před 25 lety na sedmdesátkovém plátně byl to zážitek, je hrozná škoda, že dnes chodíme na filmy udělané na počítačích, protože to prostě není ono. Davové scény jsou v tomto filmu excelentní a pamatuji si, že tehdy v tom kině mi běhal mráz po zádech. Moc dobrý film, který nestraní ani jedné se zúčastněných stran, je objektivní a přesně popisuje tehdejší události. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (12)

  • Do jedné z rolí byl obsazen britský herec John Hurt, ale odstoupil poté, co si ho jihoafrické úřady spletli s americkým hercem jménem John Heard, který byl zatčen během rasových nepokojů při apartheidu, a tím pádem nedostal vízum pro vstup do země. John Hurt byl poté nahrazen Ronaldem Laceym. (Cheeker)
  • Bob Hoskins dostal během natáčení infekci od parazita. (Cheeker)
  • Dva jihoafričtí komparzisté se zabili během nehody autobusu, který se převrátil. (Cheeker)

Reklama

Reklama