Reklama

Reklama

Jižní Afrika 1879. S ultimátem, které není možno dodržet, vyprovokuje Sir Henry Bartle Frere (JOHN MILLS) domorodé kmeny Zulů k ohromující ozbrojené agresi. Na základě falešných informací domnělých zajatců, činí generál Lord Chelmsford (PETER O´TOOLE) fatální chybné rozhodnutí rozdělit britské oddíly. Colonel Durnford (BURT LANCASTER) je nakonec konfrontován s mocnou přesilou. S jistou smrtí před očima bojuje se svými lidmi až do poslední vteřiny. Na konci bitvy stojí ničivá porážka britské koloniální armády, způsobená 25.000 odhodlaných válečníků kmene Zulů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Bondarčuk v Africe se nekoná. Hickox své desetitisícové zástupy vůbec neumí vizuálně prodat. Nebýt nějakých čtyř záběrů, tak by vůbec nešlo poznat, že tam není tradičních několik set komparzistů, ale lidu, že by vyprodal i Letnou. Nechat někdy kameru zabrat scénu z výšky a ohromit diváka těmi nespočetnými davy by výrazně pomohlo, ale film by to ani tak nezachránilo. Stále by totiž byl bez napětí, spádu či aspoň náznaku nějaké tenze. Sice to napomáhá nezaujatému rekonstrukčnímu dojmu, ale je to tak chladné a školometské, až to ku prospěchu není. Nenápadná hudba tomu také nenapomáhá. Ovšem i navzdory výše popsanému by to šlo, Waterloo budiž důkazem. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Domníval jsem se, že další filmový příspěvek k tématu po skvělém velkofilmu Zulu už může být jen odvarem, ale mýlil jsem se. Zatímco v prvním filmu se urputně bojuje o pevnost, zde sledujeme bitvu na savaně, při níž se masa ebenových válečníků nezadržitelně přelévá přes britské koloniální jednotky. A když je vše ztraceno (kromě cti), zbývá aspoň zachránit zástavu. Působivé dění na plátně žene dopředu hudba E.Bernsteina, která má daleko do vláčného (ale skvělého!) tématu J.Barryho z prvního filmu. ()

Reklama

B!shop 

všechny recenze uživatele

Docela vyjimecnej valecnej film. Ani ne tim, ze by byl tak skvelej, to bohuzel neni, ale proste zpracovanim. Tady jde totiz skutecne ciste o bojovani a nic jinyho, takze nektery postavy zname podle jmena a hodnosti a to je vsechno. Zadny vzpominani na rodinku, osobni problemy, vycnivajici jednotlivci. Nic takovyho se tu nekona, tohle je proste profesionalni armada s jejich velitelama. Navic tu neni zadnej vylozene kladas, nebo zaporak, postavy obcas udelaj nakou svinarnu, jindy zase pusobi vcelku sympaticky a proste se tu absolutne nic krome taktiky, planovani a bojovani neresi. Takze se vetsinu casu vsichni pripravujou na bitvu a samotna bitva je pak celejch zaverecnejch zhruba 30 minut. Co se tyce hercu, i pres ucast jmen jako Hoskins nebo O'Toole tu nikdo nevycniva. Je velka skoda, ze to neni natoceny trosku poutavejs nebo napinavejs, ale jinak se na to kouka docela dobre. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tak se kdysi točily historické velkofilmy. Krásný kontrast dobové viktoriánské načančanosti a tvrdé reality. Scéna na zahradní slavnosti, kde všichni mluví vznešeně a představují si vedení války v bílých rukavičkách skvěle vyjadřuje dobovou mentalitu vyšší společnosti, pocit nadřazenosti a neomylnosti. Bitva na konci natočená hezky postaru, se spoustou komparsu, působí mnohem opravdověji než počítačem namnožené armády dneška (I když do Bondarčuka tomu něco chybí). Líbí se mi scéna, kde seržant, který vydává munici, pomalu odšroubovává víka, zatímco vojáci na něj řvou aby přidal. Škoda, že takhle se už dnes netočí. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Dve tretiny filmu sa nesú v úplne pokľudnom duchu, nič nenasvedčuje tomu na aký masaker je tu zavarené. Známe herecké tváre majú v podstate presne a rovnomerne podelené úlohy, žiadny z nich nevyčnieva, zdá sa, že každý má rovnaký priestor. Najsilnejšou stránkou filmu sú bezpochyby davové scény a záverečný masaker. Bojové scény sú dosť presvedčivé a anglická hrdosť dostala poriadne na frak. Byť tak jedným z vojakov, tak idiota , ktorý si v kľude rozdával strelivo, vlastnoručne odstrelím. 80%. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (12)

  • Do jedné z rolí byl obsazen britský herec John Hurt, ale odstoupil poté, co si ho jihoafrické úřady spletli s americkým hercem jménem John Heard, který byl zatčen během rasových nepokojů při apartheidu, a tím pádem nedostal vízum pro vstup do země. John Hurt byl poté nahrazen Ronaldem Laceym. (Cheeker)
  • Film byl částečně financován íránskými investory. (Cheeker)
  • Maskérka Anne Taylor se zranila, když sjela s autem, které řídila, z mostu. (Cheeker)

Reklama

Reklama