Hoši z Brazílie

Osvedčení herci na čele s Peckom a Masonom i osvedčený režisér, škoda ale, že kvalita spracovania ma teda nepresvedčila. Rovnako ma nepresvedčil ani Olivier, ktorého som nespoznával, jak výzorom, tak hereckým výkonom. Námet o hľadaní skrývajúcich nacistov je pritom určite zaujímavý, rovnako aj sci-fi prvok o klonovaní ľudí, príbeh mal veľký potenciál bodovať. Laxnejšie spracovanie, triler bez napätia (!), dokonca viackrát odľahčený či dokonca v ojedinelých prípadoch až komický, ma preto sklamal. Celé to vyzerá ako dobrodružný film a nie ako triler. Jediným veľkým plusom filmu tak ostáva, že napriek dlhšej stopáži nenudí. (04.05.2020)

Levinova kniha neoplýva nijako geniálnym dejom (zápletka zaujímavá určite je!), no je tak zručne napísaná a vygradovaná, že som ju zožral za cca jeden deň. Film je jej vernou kópiou - no bez umu rozprávať príbeh. Vo filme je jediná scéna, kde je ako taká invenčnosť (Mengeleho spomienky na laboratórium), zvyšok je otrockým kostrbatým prepisovaním knihy. Vrcholom samým o sebe je najstrašidelnejší moment v knihe (zjavenie druhého chlapca), ktorý je vo filme prevedený bez akéhokoľvek dôrazu či zaujatia, ako by sa ani o nič nedialo. Nepomáha tomu ani hudba, ktorá poväčšine ani nie je a ak je, tak je rutinnou. Za zmienku stojí Gregory Peck, ktorý je na nepoznanie zamaskovaný a predstaviteľ malého chlapca, ktorý má proste charizmatický čumák, i keď ho nútia až nepríjemne prehrávať. Senilný Laurence Olivier je strašný (nominácia na Oscara wtf?). (13.02.2011)

Rozporuplný film, který má napínavou strhující atmosféru a kvalitní herecké výkony, ale trochu naivní kostrbatý námět, který vyvolává spíše shovívavý úsměv svojí rozsáhlou prostoduchou naivností. Nacistická touha po ovládnutí světa a nastolení své představy světa a čistoty árijské rasy dostává díky klonovacím pokusům doktora Josefa Mengeleho (skvělý Gregory Peck) zřetelné obrysy možného uskutečnění. Samolibý a zlostný nafoukanec Mengele rozvíjí své zrůdné pokusy a teorie v poklidu paraguayské džungle, nesnáší pochybnosti o jím zvolené cestě, pro kterou neváhá obětovat život kohokoliv ze svého okolí. Protinacistický bojovník Ezra Lieberman (dobrý Laurence Olivier) se pouští do pátrání po příčinách současných vražd páchaných nacistickými patrioty ve prospěch nové budoucnosti Říše, aby odhalil všehoschopného muže a šokující skutečnost. Z dalších postav: nacistický pohlavár Eduard Seibert (James Mason), neochotný k velkému risku svých lidí a likvidující stopy po Mengelem v Paraguayi, Ezrova sestra Esther (Lilli Palmer), pomáhající bratrovi při honu na nacistické zločince, bývalá krutá nacistická pohlavárka Frieda Maloney (Uta Hagen), odpykávající si své zločiny ve vězení, nadšený židovský mladík Barry Kohler (Steve Guttenberg), odhalující Mengelovo plány vražd, Henry Wheelock (John Dehner), jeden z adoptivních otců, přítel Kohlera David Bennett (John Rubinstein), pomáhající Ezrovi v jeho pátrání, Mundt (Walter Gotell), jeden z poslušných nacistických pohůnků, a Jack Curry / Simon Harrington / Erich Doring / Bobby Wheelock (Jeremy Black), několik klonů Adolfa Hitlera. Zlověstné a přesto daleko za svou možností. Zrůdnost minulosti, na kterou by se nikdy nemělo zapomenout a která se objevuje v ozvěně přítomnosti. (08.06.2012)

vyborna vecicka na ktoru som natrafil len nahodou a lutujem, ze som sa k nej nedostal ovela skor. fascinuju ma veci s tematikou druhej svetovej vojny a je mi jedno ci ide o fiktivny alebo realny pribeh, mengele a jeho skúrená nacisticka banda je pre moje oči (ss)kutocnou lahodkou. dobry pribeh s vybornymi hercami. (02.10.2007)

Prověřený režisér, předloha slavného spisovatele, velká herecká jména, hudba od Pana Skladatele. To zní výborně, že? Jenže od doby vzniku filmu uplynula spousta let, a ve své době nepochybně šokující téma možností klonování lidí už není po Dolly a výzkumech kmenových buněk atd. dostatečně nosné pro pořádný thriller. Nemluvě o tom, že ve filmu opakované "dneska už náckové nikoho nezajímají" je po dalších víc jak třiceti letech ještě pravdivější než tenkrát. Možná až příliš... Nicméně k věci - je to hlavně zásluha herců a režiséra, že přednáška vedená Bruno Ganzem je spolu s němou flashbackovou sekvencí z opuštěné laboratoře nejlepší z celého filmu, a ve své působivosti se blíží třeba takové klasice jako je Dotek Medúzy. Z dnešního pohledu působí řada ostatních scén chabě, přehnaně pateticky nebo přímo směšně - viz třeba Peckovo opakované propagandistické hřímání (BTW podstatně víc než Mengeleho připomíná přímo Hitlera), útok dobrmanů nebo třeba ruční práce na fašounském plese. Sedmdesátiletý Laurence Olivier působí velice sešle (aby také ne, po všech těch zdravotních problémech, kterými si ke stáru prošel), a pro jeho roli je to jen dobře - bohužel o to méně uvěřitelné je fyzicky náročné rozuzlení v Pennsylvánii. Celkově mám dojem, že na papíře to celé muselo působit lépe, a třeba u takové scény na přehradě jsem úplně slyšel šustit stránky. Poslední záběr jsem "viděl" předem, protože Jeremy Black jednak od první scénky působil jako (výtečně) odpudivý rádobynadřazený hajzlík, a druhak přesně takovéhle završení přece má "každý správný" thriller ze sedmdesátek. Takže OK, nebylo to špatné, ale nemám důvod se dívat znovu. Nicméně děkuji, že jsem si mohl opravit svůj historický omyl o barvě očí vůdce "tisíceleté" při maximálně extenzivním výkladu dvanáct let trvající říše;) Takže ode mě 70%. A na závěr, drazí soukmenovci, kvízová otázka - "Doplňte logickou řadu: Ein Volk, ein Reich, ...". V případě jiné odpovědi než "einmal" běžte na pívo a na Spartu a neotravujte na internetu, OK? A ano, můžete si postěžovat strejdovi Adenoidovi Vandasovi, že si z vás negromilci dělají srandu;) White flower vespolek, odchod. (13.09.2011)