Kam orli nelétají

4,5*/5...Parádny vojnový velkofilm, odohrávajúci sa v abolútne dokonalom a podmaňujúcom prostredí (lepší a temnejší hrad je snáď len v Mene Ruže). Je síce pravde, že čo do reálnosti sa občas vynára spomienka na Johna Ramba, MacGyvera a Jamesa Bonda, ale to vôbec nie je negatívom, len treba pristúpiť na danú hru a častejšie dobové technické nedostatky (natočiť ten film s dnešnou technikou, waw!). Perfektné kaskadérske kúsky, natáčanie asi nebola prechádza ružovou záhradou, ale za ten nesporný prínos do kinematografie to za to stálo :) (18.08.2010)

Mierne netradičná vojensko-špionážno-akčná tímovka, ktorá sa neuberá cestou tradičnej schémy "zoznamovanie - výcvik - bojové nasadenie", ale vrhá diváka rovno do akcie. To slúži hlavne k zneisteniu diváka - nepoznáme postavy (a popravde povedané, počas filmu sa o nich ani bohviečo nedozvieme, lebo sú to len ploché a veľmi vlažne zahrané figúrky v komplikovanej špionážnej hre), ale práve preto dobre funguje to zneistenie, že kto je vlastne dobrý, kto špión a kto dvojitý špión. Hodinu a pol nebudete mať ani o jednom z hrdinov šajnu, či je dobrý, alebo stojí na strane nacistov, a pramení z toho fajn nervozita. Záverečná hodinka sa zmení na nonstop akčné peklo, počas ktorého Clint skolí viac ľudí ako vo všetkých "dolárovkách" a "dirtyharryovkách" dokopy. K tomu treba pripočítať nádherné exteriéry - ten zámok na alpských úbočiach je proste parádny. No a hlavne je tento film príjemnou lekciou z dejepisu kinematografie - už viem, na čo sa dívali Lucas a Jeffrey Boam, keď písali scenár Poslednej krížovej výpravy ;-). (31.03.2007)

Film Kam orli nelétají koření v kinematografii šedesátých let, období drahých válečných spektáklů, osamostatňujícího se akčního filmu a hlavně špionážních snímků, přičemž právě žánrová nevypočitatelnost se stává nedílnou součástí jeho nebývale promyšlené osnovy. Ta přibližně v každé své třetině klade do popředí trochu jiné cíle, stejně jako lehce odlišně kombinuje čisté napětí s nečekanými překvapeními – a všechno do sebe rytmicky zapadá. ___ Nacisté po pádu spojeneckého letadla zajmou důležitého britského armádního činitele a drží ho ve své prakticky nezdolatelné horské pevnosti Orlí hnízdo. Major Smith je pověřen, aby se svým britským týmem s jednou americkou posilou do pevnosti pronikl a zajatce osvobodil. Jednoduché? To si jen myslíte! Zejména božská scéna u krbu dokázala zamotat hlavu nejednomu divákovi, který se duševně připravil na válečný akční film (ne tedy, že by počtem mrtvých nekonkuroval leckterým hongkongským střílečkám a že by napínavou rvačkou na horské lanovce nepředběhl bondovky o jeden celý rok). ___ Precizní balancování na pomezí žánrů, vyprávěcích temp a diváckých očekávání přitom tkví i ve funkčnosti spojování dvou modů hereckého chlapáctví. Na jedné straně snímku vládne starosvětsky drsňácký Richard Burton, jenž dokáže stárnoucího akčního hrdinu utáhnout stejně sebejistě jako Marka Antonia z Kleopatry (1963), pochybujícího Špiona, který se vrátil z chladu (1965) či životem zlomeného akademika George z Kdo se bojí Virginie Woolfové (1966) – ač tentokrát toho na plátně míň vypije. Na druhé straně film stojí a padá s minimalistickým herectvím Clinta Eastwooda coby ikonického drsňáka nové éry, který sice na plátně skoro nepromluví, ba dokonce ani nepohne obličejovým svalstvem, ale jeho poručík Schaffer je stejný frajer jako Burtonův major Smith. ___ Žánrové ozvláštňování přitom zůstalo zcela záměrně v mantinelech vlastních tradic, třebaže stojí na průsečíku hned několika z nich. Nepomrkává se sebeironicky na diváka ani se nepředkládá diskuze o obecnějších morálních tématech, pročež snímek zřejmě poněkud zapadl vedle soudobých revizionistických děl jako Bonnie a Clyde (1967), Tucet špinavců (1967) či Divoká banda (1968). Ovšem film nemusí figurovat v kánonech, abychom ho mohli upřímně milovat a obdivovat – k čemuž se v tomto případě hrdě hlásí například Quentin Tarantino, který vzdal snímku Briana G. Huttona hold zejména svými Hanebnými pancharty (2009). ___ Čerstvě jsem snímek viděl v Krnově, a to na nejlepším českém filmovém festivalu KRRR! – a třebaže byla sedmdesátimilimetrová kopie načervenalá a s německým dabingem, šlo o vysněnou projekci a budu na ni v dobrém vzpomínat ještě dlouho. (Už kvůli tomu, jak se snažili festivalem unavenější diváci během přestávky rozklíčovat, co všechno se během oné krbové scény vlastně stalo.) (10.04.2017)

Dlhý, ale šikovný vojnový film, ktorý pôsobí skôr ako špionážny z čias studenej vojny a nie z druhej svetovej vojny. Má prekvapivé zvraty, no nemal som ten dojem pri pozeraní, že by dával priestor na to, aby sme skúmali, kto je skutočne zlý, skôr akoby nás chcel ohromiť tým, ako na to príde sám, proste akoby taká škola špiónov. Zimná a nočná atmosféra z toho robí zaujímavé dielo, navyše akcia je do veľkej miery uveriteľná, napriek tomu, že tá pre nás dobrá strana zvládne takmer všetko akoby z nemeckou precíznosťou s pár prvkami improvizácie, kde žiadna náhoda nenarobí problémy, ba skôr naopak akoby sa diali aj nemožné veci, aby tí, ktorí majú utiecť, utiekli, proste trošku snový príbeh a pre mňa morálne kontroverzný s frajerskými postavami. (25.07.2013)

Clint Eastwood vyměnil šestiraňák za skopčácký samopal a spolu s trojitým (nebo víc?) agentem Richardem Burtonem se vydal osvobodit jednoho generála. A mimochodem při tom stihl vystřílet půlku německého regimentu. Co mě nejvíc překvapilo byl fakt, že i když má film přes dvě a půl hodiny, nestihl jsem se nudit ani vteřinu. Robert Aldrich do toho sice šel o rok dřív s trochu větší vervou a cynismem, i tak jsou ale tihle orli tím pravým válečným pošušňáním. P.S. Jedná se o ideální vánoční film, protože obsahuje vše důležité, co by takový sváteční snímek měl mít - včetně spousty sněhu a mrtvých nácků. (22.12.2010)