Pasažerka

Zaujímavý film (retrospektívne rozprávaný príbeh dozorkyne a židovky) , u ktorého je škoda, že ho režisér nestihol dokončiť pred svojim úmrtím. Pôsobivé sú najmä herecké výkony oboch hlavných predstaviteliek a stvárnenie koncentračného tábora. Ešte raz škoda, ze ho Munk nedokončil, ale na druhej strane tým, že divák nevie ako by príbeh v určitých fázach ďalej pokračoval, získava film určitú komplexnosť a náročnosť, ktorú by pri dokončení mohol stratiť. (06.02.2005)

Proslulý nedokončený film Andrzeje Munka, který v době natáčení tragicky zahynul. Žena - bývalá dozorkyně z koncentračního tábora - spatří na lodi ženu (Martu), již považuje za vězenkyni, kterou kdysi poslala na smrt. Retrospektivní záběry z doby války kontrastují se statickými fotografickými obrazy ze současnosti, které jsou torzem Munkem nasnímaného materiálu. Vypodobnění koncentračního tábora je pečlivé a ve výsledku tudíž působivé. Film navíc ponouká k otázce, zda je možné označovat ho zcela za dílo Munkovo. Už jasnější je odpověď na otázku, zda je apel tohoto díla stále aktuální. Viníků a svědků však žije stále méně... Ve kvalitním českém dabingu účinkují Jaroslava Adamová a Jiří Adamíra. (21.07.2005)

Trochu mi pripadá, že 62 minút na silný film pri celkom neotrelom nápade vtedy ešte neošúchanej témy tak celkom nestačí. Bohužiaľ sme sa už nemohli dočkať hraných scén na lodi, ktoré mohli výrazne dopomôcť k celkovému účinku diela. Herečky sú vybraté excelentne, súcitíme aj s esesáčkou. Tá je svojim spôsobom na tom horšie ako väzenkyňa, pretože je skutočne sama a ako jedna súčiastka v systéme si žiaden osobný život nemôže dovoliť. V inom zmysle je na tom samozrejme neporovnateľne lepšie. Niečo tomu chýba, ale z toho, čo bolo natočené sa urobil stále celkom komplexný, fungujúci film. (25.04.2015)

Těžko na sebe nechat působit nouzově poslepovaný polotovar, u kterého navíc vydavatel DVD zvolil rušivou kombinaci originálního zvuku s titulky u původních Munkových pasáží a česky přemluveného komentáře u Lesiewiczem doplněných fotografických sekvencí, což výsledný dojem ještě víc tříští a komplikuje chápání detailů psychologického soupeření mezi dozorkyní a vězeňkyní, ale svou sílu má tahle „Sofiina volba naruby“ i tak, pro mě nejvíc v okamžicích, kdy nepateticky zobrazuje „všední“ život lágru. Čtvrtou hvězdičku přidávám za naznačený a už nerealizovaný potenciál a záměrně pomíjím, že Lesiewicz navzdory deklarované snaze Munkovy záměry nevykládat po svém a jen předestírat možnosti dělá hlavně v závěru pravý opak. (12.01.2015)

Keď som si Pasažierku pozrel po pol storočí, už na mňa nezapôsobila tak, ako vtedy. Veľmi jej škodí, že ide o torzo filmu, ktorý nemohol byť nakrútený celý: Aj keď je to pochopiteľnejšia situácia, ako keď film zmrzačí producent, dohadovanie sa o tom, ako to režisér asi zamýšľal nepatrí medzi povinnosti diváka a mohol si to odpustiť aj jeho blízky priateľ, ktorý sa podujal fragmenty filmu poskladať do akého-takého zmysluplného celku. Malo ísť o veľkú tému, veľkú morálnu drámu, mohol to byť skvelý film. Ale na rozdiel od minulosti teraz hodnotím to čo je a nie to čo mohlo byť. Preto iba tri hviezdičky. (24.11.2018)