Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

(více)

Videa (29)

Trailer

Recenze (76)

Alien220 

všechny recenze uživatele

Mimořádně kvalitní (na české poměry dvojnásob) film, který však nelze docenit bez hlubší znalosti kontextu. I přes mnohá zjednodušení bude pro mladou generaci, která možná tuší, kdo byl Dubček, těžko stravitelný. Se znalostí kontextu se však jedná o dle mého názoru skvělý snímek, který velmi věrohodně vykresluje tehdejší situaci. I přes mnoho kritiky směřované na (na první pohled) omezenou práci s hlavní postavou je film nadprůměrně povedený. Naopak více času věnovanému Krieglovi bych vnímal možná na škodu, protože bez důsledného vykreslení okolností a vztahů, které logicky zvyšuje čas vedlejším rolím, by film mohl působit jednotvárněji a nebavil by tolik. Co bych však vytkl, tak nevyužitý potenciál scén vzdoru v podání hlavního hrdiny, kde bych očekával významnější zapojení emocí a důrazu. Ústřední take home message vyznívá i dlouho po závěrečných titulkách - "co jsme měli udělat jinak? - Nepadnout na kolena a neposrat se". Byl jsem na promítání v neděli večer, končilo to k jedenácté hodině v noci a i přes to sedělo skoro celé kino bez hnutí až dojedou titulky (v doprovodu skvělé hudby). ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Komunistický převrat v osmačtyřicátém vyplynul i z reality tehdejšího života a dozvuků "sociální spravedlnosti" první republiky, rozuměj tvrdému kapitalismu, kde dělník byl zejména spotřebním zbožím. Zjednodušující pohledy nejen na onu dobu jsou dnes in. Takhle oklikou jsem se ale chtěl dostat k osobnosti Františka Kriegela, zapáleného komunisty, který právě komunistický převrat a následnou vedoucí funkci KSČ nadšeně podporoval. Iluze mu vzaly až právě události v osmašedesátém.  Víc než trochu mne tu tedy pak zarazila jeho věta (ale mohu se mýlit), že chtěl vždy budovat demokracii a ne diktaturu. Diktatura proletariátu byla myslím jedním ze základních tezí KSČ jako takové, čili zrovna téhle formulaci se zdráhám věřit, působí spíš jako moderní  až lehce manipulativní anachronismus, stejně jako výhradně démonické postavy Sovětů či až směšná zbabělost Bilakovy kliky. Ale to spíš jen tak na okraj. Jinak se  Nikolaevovi jeho "Dny zrady" docela povedly, při sledování mi totiž hned naskočily ty Vávrovy a celá ta trilogie, kde si komunisté připsali hlavní zásluhy za osvobození Československa.  Takže docela bych uvítal další dvě části, pochopitelně Sametovou revoluci a za pár let doufám i ve zfilmování čtvrté pražské defenestrace, která se v dohledné době odehraje ve Strakově akademii. Tomáš Töpfer mne pak nepřekvapil, civilní role, která mu skvěla sedla a byla radost se na tu jeho vyholenou ale neskloněnou hlavu dívat.  on vůbec celý ten herecký ansámbl byl povedený. Třeba  Švehlíkova kreace staré struktury Ludvíka Svobody a Jastrabanův  až démonický Husák patří k tomu nejlepšímu, co se dá v současném českém filmu vidět. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Velmi těžká látka na pozření. Těžko posoudit, jak daleko je ztvárnění události daleko od skutečnosti, ale pokud by to bylo takhle, tak Husáka a Svobodu rozřezat do nudlí. Všichni ti borci až na Fandu obětovali republiku. Problém ale nelze vidět v jejich nedobrovolné návštěvě Kremlu. To celý národ měl držet při sobě, nasadit politiku totálního nihilismu, ano, i hladovět, zastavit veškerý pohyb obyvatelstva, nechodit do práce, nedělat nic. A zmrdi by odtáhli. Je tu zmiňován Mnichov, ale ve skutečnosti byl srpen 1968 jedinou skutečnou prohrou čs národa. Z postav se mi nejvíc líbil (samozřejmě Topfer) Přemysl Bureš. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Jsem strašně rád, že František Kriegel má svůj film, protože dlouho mě to velebení Dubčeka a opomíjení Kriegla vysloveně srala a bral jsem to jako óbr historickou nespravedlnost. Kariérní komunista a skutečný zásadový chlap opravdu není to samé. Film jako takový na mě působil až příliš neutrálně směrem k české výpravě v Moskvě a ještě jsme z filmu cítili menší budget což je obrovská škoda, působil spíše televizně ne filmově. Na druhou stranu se může opřít o silně emotivní situace na který slyším. Škoda že miláček národa generalisumus Pavel nežil v té době, Husák by měl totiž velkou konkurenci. V této době dobrá připomínka, jak rusáci přistupují k ostatním národům kolem sebe Finskem počínaje, Maďarskem konče všichni máme vlastní bolestnou zkušenost. Ta naše je docela dobře ukázana v tomto filmu. ()

Rockerman 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli se událo všechno do detailů, tak jak se nám tu líčí, ale o důležitosti a potřebnosti filmů s podobným námětem nemůže být pochyb. Ukazuje se, že i v řadách těch největších komunistických sviní se dali najít lidé s charakterem. Natočeno to není úplně dobře, je to takové škrobené a tedy na pět hvězd to není. Plný počet tak dávám a doporučuji hlavně současným "chcimírům", aby otevřeli oči, protože Rusové se vůbec nezměnili. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • V úvodu filmu je citát: „Potomstvo nepochopí, proč jsem znovu museli žít v tak hluboké tmě, když už jednou nastalo světlo.“ Autorem je Sebastian Castellio – francouzský humanistický učenec, filozof a protestantský teolog. (sator)
  • Část filmu tvůrci natočili na podzim 2021 v ukrajinské Buči. (HonzaBez)

Reklama

Reklama