Ztracenci

Faktická poznámka puntičkářského historika: Jedná se sice o prusko-rakousko válku (tj. to znamená, že proti sobě stojí mimojiné Rakousko a Prusko), ale nikoliv o Prusko-rakouskou válku jak se jmenuje konflikt z roku 1866. Válka ve filmu je buď válka o rakouské dědictví 1740-1748 nebo sedmiletá válka 1756-1763. Pro film to sice není podstatné (tam se řeší nadčasové problémy šmrncnuté ideologií komunismu (ale nebojte se ve velmi omezeném a stravitelném množství)) a já to sem píšu jenom, aby nedošlo k mýlce. PS: Komentář uživatele Bumerang k tomuto filmu je docela dost spoileroidní. Nedoporučuji, abyste si ho přečetli před shlédnutím filmu. // SPOILEROIDNÍ "HLÁŠKY", KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Jídlo nemáš, tabák nemáš. K čemu seš člověče. // Rubat Prajzy není hřích. // Počkat na befél, pak to není hřích. // Co to bylo, ty schnilotino špitálská? // Vojny budou. - A proč? - Abysme vyhráli. // Takovou si vede řeč, študiosus. // Uzené měl dobré, bludař. // Maruško, ty jsi vyvdaná? // Já jsem dosloužil, ale mstít se budu. // Pojedeš na voze, ty malý, maličký. // Prašivci, prašiví ani nos nevystrčí. // Bláznovský čas žijeme. // Neprojdeme, ztracenci. // Životy vám vraždí a vy jim ruce líbáte. // Václave, Maruška za nic nemůže. - Kdo za to může? Já ani Maruška vinu neneseme. // Že na té vojně, že je tam hojně. // Vy nejste dobrý člověk. - Netento. Neplačte. To já jentak špásem. // Velký je plášť Hospodinova milosrdenství. // Vy nekouříte? To Hospodin nezakazuje. - Nač plíce udit, z huby komín dělat? // Jako plástve medu tahle řeč. // Nevrátí se, už se nikdy nevrátí. (18.12.2006)

Patrně vůbec nejlepší filmové zpracování Jiráskovské látky jaké jsem kdy viděl. Nemalý podíl na tom však měl také znamenitý scénář Jiřího Brdečky. K působivosti filmu navíc přispěla i netradiční kamera Vladimíra Novotného. Její tzv. subjektivní záběry snímané především z pohledu jednající postavy což ještě více zvýraznilo existenciální polohu tohoto filmu nebylo do té doby až tak běžné. Film je opravdu vyjimečný a působí neuvěřitelně svěže dodnes,a fakt jak z cizé planety, někde z daleka odjinud. V porovnání co tady v té době celkově krom nějakých pohádek a třeba historických děl a jejich přepisů vznikalo. Film je vlastně příběh tří vojenských zběhů z prusko-rakouské války kteří hledají v kruté době marně svou identitu. Na osudu všech třech zběhnuvších vojáků poukazuje a ukazuje film také nesmyslnost a hrůzu válečného tažení. Asi nejlepší Makovcův film který byl určitě jeho uměleckým vyvrcholením padesátých let a možná i vůbec. Tímto snímkem reprezentoval také naší kinematografii na MFF v Cannes r. 1957. Hodně opomíjený malý velký film..Samozřejmě plný počet 5*, a to i třeba za krásné tehdejší Jizereské hory kde se film tenkrát natáčel. Byl jsem zas jednou a po dlouhé době příjemně uchvácen.. (26.09.2006)

Historické válečné drama jako řemen, krásně natočené, působivé, strhující a ta ústřední trojice - Gustáv Valach, Stanislav Fišer, Vladimír Hlavatý - výborná, později je doplnila dvojice Alena Vránová a Radovan Lukavský, víc jsem si nemohla přát, to je herecké nebe.. Silný příběh o nesmyslné mašinerii, která semele vše, co jí stojí v cestě a když projde chalupou, nezůstane kámen na kameni.. Slza ukápla, to přiznávám.. (14.06.2022)

Ani se mi nechce věřit, že je to zfilmovaný Jirásek, když je to tak působivý film, který mne dojal. Ten protiklad skvěle nasnímané krásné krajiny, vznešené barokní hudby a naproti tomu obrazů smrti, násilí na pozadí pocitu bezvýchodnosti. A k tomu ty skvělé dialogy - jazyk, který už v této podobě nelze slýchat. Asi nejlepší role V. Hlavatého a S. Fišera, jehož přerod naivního mladíka je možná trochu patetický, ale pojednán je logicky: "...od chalupy k chalupě pudu a křičet budu: Životy vám vraždí a vy jim ruce líbáte, hřbet ohnutý..." (13.12.2019)

Téměř >barokní< drama na jiráskovská (národ dávno povznášející) témata... Na svou dobu však poctivá - ba vynikající filmařina se skvělými hereckými výkony, skvělou hudbou i kamerou, historicky byť poněkud fabulující - přesto poutavý film s (v náznacích - prostě dobou daným - samozřejmě protiněmeckým) humanistickým a protiválečným poselstvím... A právě u takovýchto starých >česko-slovenských< filmů si člověk až povzdechne, jaká mohla ta kinematografie naše tenkrát být, nebýt toho neustálého >socrealistického< ideologického ovlivňování... "Nezvednout šavli, bambitku nenacpat..." Mír s tímhle filmem. Čtyři a půl hvězdičky za krásné dílo - leč s těžkým srdcem nakonec zaokrouhlené dolů... (18.12.2006)