Metoda Markovič: Hojer

Už u snímku s názvem #annaismissing jsem si říkal, že Pavel Soukup má správně nakročeno k tomu stát se opravdu špičkovým režisérem. A díky Metodě Markovič si může tuto kolonku právoplatně odškrtnout. Naprosto fenomenální počin po všech stránkách! Při sledování jsem si místy říkal, jestli se doopravdy jedná o tuzemskou podívanou. Herecky prvotřídní! Lněnička tímto všem ukázal, že nepatří jen mezi špičkové dabéry. I Neužil zazářil ve vedlejší roli. A Petr Uhlík? Nebál bych se tvrdit, že se jedná o nejlepší herecký výkon novodobého tisíciletí (v rámci ČR samozřejmě). Šel z něj strach, doopravdy se zhostil role Hojera na jedničku. Ten kluk má zaděláno na úspěšnou kariéru...Technicky též famózní. Kamera, střih, nepříjemný hudební podkres. To vše na světové úrovni. Fakticky se těším na druhou sérii, která se bude věnovat spartakiádnímu vrahovi Strakovi. Za mě si první série odnáší 9/10 P.S. Případy I.oddělení mají konečně po stránce kvality tu správnou konkurenci :) (01.04.2024)

"Jestli si začneme myslet, že si někdo smrt zaslouží a někdo ne, tak jaký je pak rozdíl mezi náma a těma, co se snažíme chytit.” Seriál, který Vás vystřelí z bot. Dokonalý v každém detailu. Scénář, režie, kamera, herci...Tohle je seriálová událost dekády. Těším se na druhou sérii o spartakiádním vrahovi. (01.03.2024)

"Sežral jsem to…" Jedním hltem. Kdo tady tak dobře vařil? To Pavel Soukup, který mě před nedávnem odrovnal s předkrmem v podobě "#annaismissing", a nyní naservíroval tučný hlavní chod svého režisérského umu v podobě "Metody Markovič". Vážně nemám slov, už od první chvíle jsem byl překvapen, jak kvalitně je to natočené, kamera je prostě božská. Atmosféra byla celou dobu vynikající a zároveň nepříjemná. Hojer nemohl být lépe zahrán, krutý psychopatický vrah, ze kterého jde nechuť a hrůza, pokaždé jsem měl husinu, když byl na scéně. I samotný Markovič byl zahrán skvěle, prostě sympaťák, měl jsem ho rád od první chvíle, co byl na scéně. Strašně se mi líbilo, jak na začátku ukázali jiný případ a na konci ho vyřešily, taková věc tomu navíc dodávala větší atmosféru. Dobové záběry také potěšily. Tři roky trvalo "Voyo Originals", aby po průměrných až špatných pokusech vyprodukovali něco, co bych se nebál označit jako jedním z nejlepších českých seriálů vůbec. Skládám jim za to hlubokou poklonu a jdu poslušně vyhlížet druhou sérii, víc než u jakéhokoliv jiného seriálu. Kéž by všichni, kdo se na tomhle podíleli, mohli nést v rukou budoucnost české kinematografie… /100% + TOP 10/ (25.03.2024)

Kriminalisté chodí po bytě, vnímáme předčítání policejního spisu, hrůzu nevidíme, sledujeme jen vyšetřovatele a jejich reakce na to, co vidí. Vzápětí se rozbíhá hlavní linie seriálu. Říjen 1981. Stejní kriminalisté a jedna máma, která se nevrátila z večerního koncertu domů. Znásilněná, uškrcená. K výše uvedenému se ale ještě vrátíme. A nejen k tomu, verzí sociopatického zla bude víc. V každé epizodě (většinou v prologu) totiž řešíme další varovné případy sexuálního násilí. To klíčové je ale dané: Láďa Hojer a jeho vraždy. Nízké IQ, samotář, bez kamarádů. Popleta, prosťáček, ale také agresivní hovado. Nevinných dívek „mu vonělo“ víc. V centru dění pak rovněž legenda pražské mordparty Jiří Markovič, klidný a bystrý chlapík, který se rád zakousne do chleba se salámem od manželky, rád si zahraje biliár s kamarádem psychiatrem a moc rád by, aby se mladé ucho Adam Mišík naučilo klepat. S nějakou čtvrtou epizodou trochu začne vadit loudavé tempo, stejně jako opakování určitých motivů či výslechů. Seriál by asi zkrácení snesl. Někomu může i vadit, jak se jeden dostává druhému pod kůži a vyšetřovatel začíná s vrahem až soucítit. Pozorujeme jakousi podivně přátelskou náladu mezi oběma muži, kdy jeden z druhého postupně tahá přiznání k sérii zločinů, zatímco ten se raduje jak malé děcko, že mu někdo (konečně) věnuje pozornost. Každopádně civilní dialogy, dávka cynismu i černého humoru, dobová výprava, sugestivní atmosféra, velmi dobří herci (nejvíc mě bavili Petr Uhlík a Václav Neužil) a absolutní reklama na rakovinu plic. (29.05.2024)

Na Novu a její tvorbu je to určitě špička i když první oddělení a Devadesátky jsou pořád někde v dáli. Rozjezd a finiš trošku slabší, protože to jsou vesměs (hlavně ten první) díly o Hojerovi bez Hojera, ale jak je Uhlík na scéně krade si veškerý prostor pro sebe. Oproti tomu ty vedlejší linie mě moc neoslnily a celé to trpí tím, že je to poněkud přestylizované a co se zakončení týče, tak některý věci bych si tam dokázal i dobře představit a obešel bych se bez jejich doslovného zobrazení, protože mi to přišlo skoro zbytečný a jak to celý dopadne víme stejně už dopředu, ale pokračování Metoda Markovič : Straka se určitě nebráním. Je fajn, že tyhle starý klasický kriminální případy kde je ještě velký potenciál na filmová nebo seriálová zpracování konečně někdo vytahuje a třeba se jednou dočkáme i mnou tolik očekávaného Mrázka. Takže na počest nejvíc vykouřených cigaret co jsem kdy kde viděl si jdu taky jedno redko zapálit a na našeho nejslavnějšího kriminalistu abych teda nebyl za kverulanta přihodím těsně ty 4* a k tomu 70% (03.03.2024)