Metoda Markovič: Hojer

Vynikající seriál, který chválím kudy chodím. Jsem opravdu moc šťastný, že takhle skvěle natočený seriál vznikl v Česku, a že ho natočili Češi. Opravdu hodně moc mi seriál sedl a já si užíval každou minutu. V každé scéně jsem viděl výbornou vizuální stránku, precizní režii, vynikající scénář, skvělou kameru, střih, parádní hudbu, a samozřejmě herce, kteří odvedli luxusní výkony, za které si zaslouží každou cenu. Tvůrci seriálu odvedli luxusní práci a já jim tleskám. Je vidět, že si vše poctivě nastudovali, dali si práci se scénářem, přemýšleli o tom jak to bude fungovat, vyhráli si atmosférou a nakoukali ty nejlepší detektivní seriály. Hned od prvního záběrů je vidět, že se tvůrci inspirovali u Davida Finchera, True Detective nebo Mindhunter. A z mého pohledu se k těmto seriálům Metoda Markovič kvalitou přiblížila. Režisér Pavel Soukup mi minulý rok vytřel zrak svým filmem #annaismissing a teď mi ho vytřel znovu tímto seriál. Soukup je skvělý režisér, výborně umí vyprávět příběhy a jeho režie je sebevědomá, plná nápadů, a hlavně je kvalitní. Soukup ví, jak má točit, aby dané scény byly silné, funkční a dokázali vás poslat do kolen, a dostavil se pocit, že danou scénu sledujete se zadrženým dechem. Prostě z mého pohledu Soukup odvedl vynikající práci a já se těším na jeho další projekt. Jaroslav Hruška napsal vynikající scénář. Nutno podotknout, že tento seriál stojí na kvalitním scénáři, a Hruška odvedl výbornou práci. Hruška napsal neskutečně silné a kvalitní dialogové výměny, a nejen ty.  Jsou tu skvěle napsaný postavy a parádně funguje jejich vývoj po čas děje. Máme tu vynikající scény, u který si budete říkat, jak špičkově jsou napsané, zahrané a zrežírované. Klobouk dolů za to, co Hruška napsal. Metoda Markovič: Hojer stojí na výborné režii Soukupa, na vynikajícím scénáři od Hrušky, a taky na perfektních hereckých výkonech. Petr Lněnička předvedl opravdu povedený výkon a zahrál svou roli na pána. Lněnička parádně zvládl svou civilní roli a je radost na něho koukat, jak přemýšlí, uvažuje a jakým způsobem se chová. Petr Uhlík podal životní herecký výkon, ze které ho mě mrazilo v zádech. Uhlík je v této roli neskutečný a doslova se převtělil do Hojera. To jakým způsobem mluví, jak se chová, jak přechází z jedné scény do druhé. Vau!! To byl herecký koncert. A ty dialogové výměny mezi ním a Lněničkou jsou pravá kinematografii. Václav Neužil je tady moc dobrý a krásně doplňuje Lněničku v jeho výborném výkonu. Velmi příjemně mě překvapil Adam Mišík, který odvedl opravdu povedený a dobrý výkon. Ve vedlejších rolí jsem si dost užil Vojtu Kotka a Michala Isteníka, kteří májí menší role, ale svými hereckými projevy jsou velmi výrazný. Seriál má dobré tempo a jsem rád, že má jen šest úderných epizod. Kdyby byl příběh natahovanější, tak by začal ztrácet na své intenzitě, nepříjemnosti a místy by se začal opakovat. Metoda Markovič: Hojer je vynikající český seriál, který můžeme vyslat do světa, protože jeho kvality docení všude. (15.04.2024)

Ačkoli jsem už několik let předplatitelkou platformy Voyo, nestíhám sledovat všechny původní projekty z její produkce a na tyto seriály se dívám se značným zpožděním. Díky vysoce nadprůměrným ohlasům jsem ale udělala výjimku a na tuto kriminální minisérii jsem se podívala už několik týdnů po jejím odvysílání. A s nadšenými recenzemi musím rozhodně souhlasit. Minisérie stojí a padá na představitelích titulních rolí – Petra Lněničku znám jako slušného dabéra, ale jeho výkon v roli Markoviče mi vyrazil dech. Samostatnou kapitolou je pak pětadvacetiletý Petr Uhlík, který za ztvárnění podprůměrně inteligentního, přesto velmi brutálního a sadistického „Ládi“ pravděpodobně příští rok získá minimálně nominace na herecké ceny. Chválit bych mohla ale i herce ve vedlejších rolích (zejména Vojtu Kotka nebo Michala Isteníka), technické zpracování, skvělou retro atmosféru a samozřejmě scénář čerpající ze skutečných případů. Hlavní linku totiž v každé epizodě „ředí“ další Markovičův případ. A nutno podotknout, že mě vedlejší zápletky někdy zasáhly víc než samotné odkrývání Hojerových zločinů. Jeden příklad za všechny? Čtvrtá epizoda a výslech holčičky, jejíž tatínek umlátil tchyni kladivem do hlavy a holčičku s bráškou pobodal, aby se pomstil manželce – jedině o tomto vrahovi skutečný Jiří Markovič prohlásil, že si trest smrti skutečně zasloužil. Kdybyste si měli Voyo zaplatit jenom na měsíc, udělejte to. Tohle vážně stojí za vidění. (12.05.2024)

Hodnotím preciznost a uvěřitelnost zpracování. K tomu, a hereckým výkonům, nemám připomínky. Poněkud jinak to mám s Markovičovou metodou, tam tiše žasnu. Chce to velikou sebejistotu, vozit psychopatického vraha na výlety po celé republice, a to bez potřebného zajištění. Ještě větší frajeřina je pozvat ho domů na kafe! Osobně to vnímám hlavně jako odraz doby, kdy se kašlalo na dodržování nějakých bezpečných postupů a i riskantní experiment dostal zelenou, pokud přinesl výsledky. Kdyby to byla jen fikce, možná by tomu dnes nikdo neuvěřil. (08.03.2024)

Četl jsem obě knihy pamětí Jiřího Markoviče, stejně jako pět svazků monumentálního díla Viktorína Šulce o sexuálních vraždách, na jehož výsledné podobě se Markovič svými komentáři výraznou měrou podílel. Všechny kauzy, které se v seriálu objevily (i mnohé další, které si snad tvůrci nechávají pro další sezónu - Straka, Prokopské údolí, Doležal, Vocásek atd.) mám v živé paměti a tak mne v seriálu pobavily přesné citace některých dialogů (nejen s Hojerem), na které tento kriminalista vzpomíná, byť vrahovo vyjadřování bylo v reálu ještě o poznání drsnější než na obrazovce (místo seriálové "huby" Hojer zásadně vypovídá: "chytil jsem ji za tlamu", při dotazu na možné pocity oběti se ušklíbne: "Určitě se nesmála!" apod.) Jen my není jasný postup tvůrců při používání autentických jmen reálných osob - titulní postavy mají skutečná jména, ale z psychiatra Pavla Zemka je v seriálu Mudr. Zemen, z vraha Vorla Sokol (haha), z Tekverka Stahlverk nebo jak - proč? Koho to zajímá, ten si reálná jména dohledá pár kliknutími a jinak je to jedno. Jinak za mě velký dobrý, herecké výkony všeobecně nad očekávání zdařilé. A k poněkud přiblblé otázce jednoho kolegy: proč byl tohle náš nejlepší kriminalista? Inu nejspíš proto, že úspěšně chytal a usvědčoval vrahy a jiné nebezpečné jedince a zbavoval naši společnost jejich nežádoucí přítomnosti. Že by patřil do Bohnic si nemyslím, stejně jako si to nemyslím o Ládíkovi - ten skončil jak se patří - na šibenici. (05.03.2024)

Dialógovo vynikajúco zvládnuté. Bez poznania daného páchateľa alebo podrobností aj mimoriadne pútavé. Perfektná detailná kamera, kvalitné režisérske kúsky, ktorých zmysel je pochopený často až o pár záberov neskôr. A bravúrne herecké výkony, u ktorých nie je čo vytknúť a to nielen čo sa týka Lněničku, ktorý sa kvôli Markovičovi musel obetovať a vypapať, ale aj úplne v pohode hrajúci Neužil, Kotek, či nebohý Heriban, na vrchole všetkého však stojí fantastický psycho výkon Uhlíka, ktorému ani neveriť, že takým vycibreným magorom reálne nie je. Jeho príklad je dôkazom toho, že netreba nafúkané celebrity, aby postava dostala geniálneho stvárnenia. Jediná škoda, že s prichádzajúcim záverom to ide trocha dole, k slovu sa dostala aj komickosť z východu Slovenska s kvalitnými vyšetrovateľmi typu "už ti načisto dziga?", ale práve tá uvoľnenosť, zábery na ožran párty, či nepatričná komediálnosť uberá na duchu prípadu, ktorá bola udržiavaná v podobných seriáloch ako Temný prípad či Mindhunterom od začiatku do konca. Niektoré vsuvky z iných prípadov boli takmer zbytočné. Rovnako tak zbytočné je prílišné tlačenie na humánnosť s takýmto páchateľom, ktorá je síce Markovičovi vlastná, ale prezentovaná až tak, ako keby sme mali s ním súhlasiť. Jeho metóda sa osvedčila a dostala svojho efektu, ale každá takáto metóda musí jednoznačne mať na svojom konci lano, čo je mimoriadne ekonomické riešenie. Po prvej sérii sa určite oplatí tešiť na druhú, no a opäť je na zamyslenie, prečo mnohých kvalitných počinov ostáva zabalených do plateného formátu Voyo a bežným ľuďom ten istý kanál ponúka v prime time skutočnú stoku. (13.03.2024)