Buzíci

Když jsem čet jednu knížku o Gerardovi Depardieuovi, pomalu půlka z ní byla o filmu Buzíci. Říkal jsem si to teda bude asi maso, když i svobodomyslný frantíky ten film přived do varu. Musím však konstatovat, že o žádný extra kontroverzní dílko nejde, nebo možná šlo, ale dnešní doba onu potencionální kontroverzi šlupla. Z počátku jsou mě obě hlavní postavy velmi nesympatický a marně jsme hledal roli, kde se mě gerard hnusil víc než tady, tedy když nepočítám jeho reálnou epizodku na téma přátelství s panem Putinem, ale žádnou takovou jsem si fakt nevybavil. Film staví hlavně na divákově očekávání, jak to všechno s těma dvěma nakonec dopadne, co je však zajímavý, že čím víc film ubíhá, tím menší odpor jsem k těm klukům pociťoval a spíš mě jich začínalo bejt líto a ke konci jsem jim trošku tu svobodu a živočinost začínal i závidět. I když teda třeba scénu, kdy Patrick souloží s Miou-Miou a vedle sedí nahej Gerard a kecá mu do toho jak to má dělat aby Miou vyrajcoval, pak mu řekne ať ho do ní pustí, že mu to ukáže, aby následně řek, že ho to nebaví a že si nebude ošoupávat pinďoura, ať jde do ní zase on a Patrik po technický pauze opět nastupuje do Miou byhc v reálným životě asi nedal, nechci působit nějak upjatě, ale představa že souložím s holkou, vedle sedí nahej Gerard, kecá mě do toho a já mu řeknu "tak mě to ukaž" uvolním pozici, nastoupí Gerard, kterej si párkrát šukne řekne "takhle" a pustí mě zase zpátky do hry mě příliš nejracuje. Na druhou stranu mě ta scéna rozesmála víc než třeba společné očichávání kalhotek. (29.12.2013)

Cesta postav, které tak skvěle ztvárnili Gérard Depardieu a Patrick Dewaere za přispění Miou-Miou vás buď dostane, anebo se na ni odmítnete koukat. Jako kdyby zde neexistovala žádná pravidla, je zde spousta nezávazného sexu a s koncem navíc máte pocit, že vlastně nic nekončí. Netradiční, ale skvělý snímek. (02.02.2017)

Žeby zrovna i niečo na spôsob naprosto kultovej Bezstarostnej jazdy vo francúzskom vydaní, kde sa vskutku zároveň asi zamiesilo aj na mnoho ďalších, a k tomu azda i podobne koncipovaných, kontroverzných príspevkov [povedzme trebárs čosi i na daný charakter Mechanického pomaranča], na aké si totižto práve teraz ani hneď tak rýchlo určite [ne]spomeniete, tak sa teda skrátka zvyčajne ksichtili títo titulní Buzíci pod taktovkou Bertranda Bliera, ktorý chcel vari tentoraz za každú cenu iba strašne šokovať [čo sa ale celkom míňalo účinku], a ktorého otec - Bernard - filmový herec; sa koľkokrát stihol zaskvieť vo francúzskej kinematografii, iba toľko na margo k danej veci, keď teraz by som snáď už konečne rád prešiel i k hlavnému definovaniu titulných [ANTI]hrdinov, ktorí sa počas necelých stodvadsiatich minút môjho reálneho času - stihli toľkokrát povystrájať všelijakých vylomenín naozaj od výmyslu sveta, že som to zrejme ani nestihol zakaždým vždy správne spočítať, koľko toho sa vlastne v tomto, podľa mňa - predsa trocha viac samoúčelnom titule, stihlo »filmovej škody« napáchať, o čom by v podstate vedeli dokonca priamo prednášať najmä: dvaja ústrední, francúzski, ďalej mimoriadne skazení, nadržaní a perverzní protagonisti Jean-Claude & Pierrot, ktorí boli tak extrémne posadnutí «sexuálnym harašením», že na tom sa postavil úplne celý, základný kameň tohto experimentálneho kinematografického diela, s obzvlášť improvizovaným cítením. • Podotýkam, že hlavní hereckí predstavitelia v náležitých stvárneniach Gérardom Depardieuom a Patrickom Dewaereom, sa doslova akoby »utrhli z reťazí«, že im nebývalo absolútne nikdy nič sväté, vrátane i „kamarátky do dažďa,” Marie-Ange, v priam explicitnejšom podaní prostredníctvom francúzskej herečky Miou-Miou, vlastným menom Sylvette Herryová, kedy mimochodom tento, ozajstne vydarený TROJLÍSTOK - vôbec nemával akékoľvek zábrany a bariéry pred nikým a pred ničím; proste by som daný titul definoval, ako sakramentsky kontroverzne ukotvený, ktorý si toho dovolil pomerne dosť v rámci svojej celej prezentačnej štruktúry, no súčasne to na mňa začalo pôsobiť až samoúčelným spôsobom s nulovým vytriezvením postáv, ktoré to ani nijako extra zvlášť zase nemali v úmysle; skôr presne naopak, normálne som sa miestami poriadne [za]čudoval, že im stručne-jasne, ktokoľvek na blízku - silne neklepol po prstoch, keďže si zo dňa na deň dovoľovali čoraz viacej, kde to zachádzalo do neuveriteľného extrému, čo by sa maximálne mohlo stať jedine v nejakom divokom sne. • Technicky kvalitne spracované, no o scenáristickej stránke sa to povedať asi ani príliš nedá. (02.04.2024)

Docela povedené road movie se zloději, výtržníky a sexuálními štvanci Dewaerem a Depardiem. Ti kluci jsou tak zlí a zvrácení, že si je člověk docela oblíbí. Miou-Miou chudinka, by pořád souložila ale nemá orgasmus a o tom se točí minimálně polovina příběhu. Jeanne Moreau tu vykouzlí roli staré děvky propuštěné z vězení, což neobyčejně bravurně zvládla. Končí poměrně děsivě, což nechci prozrazovat. Je to až moc otevřený snímek na tehdejší dobu se skvělou hudbou, něco, co člověka zaujme i když otevřenosti a násilí je tu příliš. Nebo tak akorát, nevím tehdy jsem chodil do 4. třídy a žil v ulitě komunismu. (22.02.2010)

Třetí hvězdu dávám za Depardiea, kterej svým upřeným pohledem v líbací scéně ve vlaku vzrušil i mě (za normálních okolností hetero savce) a hlavně za konec, jenž zaplaťpánbů nikoho nenapravuje a nemoralizuje (doufám že to nebyl SPOILER). Jinak je to celkem nuda, ačkoli je jasný, že v době vzniku to muselo bejt hodně pobuřující...jenže já mám problém i s tím, ony "šokující" scény totiž působí až přiliš samoúčelně. Na druhou stranu je zde mnoho cenných ponaučení pro život, např. pokud nepolíbíte před sexem ženu, tak si to vůbec neužije a celou dobu bude ležet jako nebožka, nehledě na kus teplýho masa, kterej v ní jezdí sem a tam. 40 - 60% (04.11.2012)