Krysy z temnot

Revolta a rebelství na špičkový úrovni aneb srandou a pohodou naseru mocipány víc než molotovejma koktejlíčkama. Takhle na ně, na arogantní šmejdy, co serou na lidi. Pojdte lidi, zalezeme do kanálů a nakopeme jim ty jejich prachama narvaný prdele a budeme se přitom ohromně bavit. Genialita si tu podala ruku s bláznovstvím a tomu já prostě nedokážu odolat. Stejně tak, jako nikdy neodolám hereckému mistrovství panů Serraultyho, Noireta, Galabra a Depardieho. (10.06.2008)

Svým způsobem vlastně smutný film, nádherně poetický, vonící létem a zároveň chladivý jak krasová jeskyně. Tak nějak cítím, že se z takhle skvělého námětu dalo vytřískat ještě víc, třeba ta pasáž kdy Gaspard provádí pana knikhupce po svém "skromném" apartmá tam být nemusela. Záměna plynu, vody a telefonu je ovšem geniální, stejně jako původní dabing (Filmové studio Barrandov dabing 1975, Petr Haničinec, Miroslav Moravec, Soběslav Sejk, Martin Růžek, Alfréd Strejček a další). (09.02.2012)

"V té přilbě nerozumím, co říkáte." Autory scénáře jsou René Goscinny a Pierre Tchernia (ten se chopil i režie), kteří vytvářeli i scénáře k animovaným Asterixům a Lucky Lukům. Krysy byli už jejich druhý celovečerní film po Le Viager, který měl víceméně podobné obsazení. Tchernia vlastně obsadil některé své staré kamarády z komediální skupiny Roberta Dhéryho Les Branquignols (Serrault, Carmet, "svinskej polda" Jacques Legras) a spřízněné duše (Galabru, Noiret a Serraultův kamarád Depardieu). Asi se při natáčení bavili, aspoň já to tak cítím. Teď nevím, kdo se mi vlastně líbil nejvíc. Michel Serrault je ve vynikající formě a je jen škoda, že u nás s ním neznáme zas až tolik komedií. Michel Galabru a Soběslav Sejk v českém znění se zase jednou vyřádili ("Tentokrát už to bude opravdu jenom pět minut."). Philippa Noireta mám taky rád, ale byl jsem zvědavý, jak zapadne mezi tu sehranou skupinku komiků a povedlo se mu to na jedničku. Na druhou stranu nechápu opravdu minimum prostoru pro Jeana Carmeta. Ale stejně je to francouzská komedie, která si zaslouží pět hvězdiček. (12.05.2007)

"My víme všechno, proto jsme policie." Zalít Seinu betonem, aby mohla vzniknout dálnice? No wau, to by museli mít hodně flegmatické památkáře, aby to prošlo:D Co památkáře, nýbrž i geology, milovníky přírody, vodovody a všechny. Těsně u věží Notre Dame postavit věže z betonu a oceli - gotický chrám a 20. st. se setkají. No tak z pohledu snad budoucího historika umění si to asi ani nechci představit :) Tento starší francouzský komediální bonbonek - nebo spíše mám říct dopravní značka pozor zákaz vjezdu osobám bez smyslu pro humor? - mě pohladila po bránici a opět zas a znovu mi dokázala, že francouzské staré komedie, hodí ty dnešní do škarpy či nějaké té ďoury v ementálové Paříži. Byla tu především spousta detailů a božích nápadů, které uchvátily oko mé jako výjezd do hlídací budky stráže nebo otevření dveří auta, jež je namalovano na plotě. Vytvoření komunity, spíše to nazývejme správným slovem a tím je sekta, pod zemí a krást pórek ze stropu (kdy vlastně ani ty kořínky nejsou v zemi, takže moc nechápu, jak mohl vyrůst, asi kouzlo jeptišek) z klášterní zahrady, to je přece sen všech krys, ne? P. S. Málem bych zapomněla na milé překvapení v podobě 26letého Gérarda Depardieu :) (26.06.2014)

Velmi zdařilá komedie z nejlepší francouzské éry tohoto žánru. Noiret, Depardieu, Serrault..., všichni jsou zde krásně mlaďoučcí. Příjemné je, že základní myšlenka je o něčem víc, než že někdo někam spadne nebo se netradičně rozčiluje, i to, že se tvůrcům podařilo vyhnout trapnostem při všech těch originálních až zběsilých nápadech. (06.12.2009)