Danton

Vynikající snímek prodchnutý ponurou atmosférou, výborně vystihující dobu v níž se odehrává. Nad celým příběhem visí neustálá hrozba blížícího se neodvratného konce. V mrazivé závěrečné scéně, kdy si Angela Winkler coby Lucille Duplesissová uvazuje pod guillotinou kolem krku červenou šňůru pláště, jako by předjímala svoji vlastní blížící se záhubu... (23.06.2007)

Francouzská republika je ve druhém roce své existence a začínají se projevovat nedostatky. Není chleba a lidé začínají být nespokojení. Jeden z vůdců M. Robespierre je pro zavedení teroru a masových poprav všech "nepřátel revoluce" jako prostředku pro udržení disciplíny. Do Paříže však přijíždí i G. Danton. Také vedl revoluci, ale je pro mírnou cestu. A lid ho miluje. Intriky a souboj hlavních osobností Francie konce 18. století - to je stěžejní náplň Wajdova filmu. Kdo nakonec zvítězí a získá moc? Celým filmem se táhne všudypřítomný strach. Strach z přítomnosti, strach z lůzy, strach z protivníků i z lidí v nejbližším okolí. (04.03.2016)

Nějak se to zvrhlo... Kyselé hrozny sladké Francie očima Andrzeje Wajdy aneb jak se dělá revoluce. Země Galského kohouta to nejsou jenom croissanty, Provance, Eiffelovka a Notre Dame de Paris, ale taky období konce 18. století a krvavá lázeň, kterou si moderní historikové navykli označovat nevinně vyhlížející zkratkou VFR. Geniální zpracování velmi vděčného tématu zdobí především naprosto strhující výkon Gérarda Depardieu a mistrovské zachycení ducha doby. Doslova tak můžete cítit onu zlověstnou atmosféru, ve které to máte ke gilotině stejně daleko jako k olivové ratolesti. Liberté, égalité, fraternité nebo také kdo nejde s námi, jde proti nám. Vedle "úspěchů" Výboru pro veřejné blaho pak vypadá řádění samotného hraběte Drákuly jako nevinná strkanice na pískovišti. Slovo vlastenectví v sobě ještě nikdy neneslo tolik odpornou pachuť bezbřehého fanatismu a zbabělosti. Ale co, když se kácí les, lítají třísky, že? Třikrát fuj, pánové! (14.08.2007)

----- "Revoluce je jako Saturn. Požírá své vlastní děti." ----- Revoluce je jako Saturn a drama "Danton" je jako epizoda ... jako výrazný, leč ne zcela srozumitelný výřez velkého, impozantního obrazu. Jako detail, pro který nevnímáte celou kompozici a nemůžete tudíž obsáhnout všechny souvislosti. Děj je maličko rozvleklý a zahleděný do sebe - přesvědčený o své důležitosti zcela samozřejmě předpokládá, že každý potencionální divák dopodrobna zná celou neveselou historii Velké francouzské revoluce. Pokud se chcete dozvědět víc, vřele doporučuju čtyřdílný koprodukční seriál "Francouzská revoluce" z roku 1989. Není sice úplně dokonalý, ale mapuje povstání od samotných počátků - od čistých ideálů a nadějných vyhlídek až do velice výmluvného, hořkého a nadmíru krvavého konce. P.S.: "Výbor pro veřejné blaho" ... "Výbor pro veřejnou bezpečnost" - můj Bože, jak vznešené názvy ! Pod jejich záštitou vám projde prakticky všechno - pokud se nacházíte ve správný čas na (v novodobých dějinách pak především VE) "správné" straně. Kolikrát už se historie zopakovala ?!? Jenomže co je to platné, když jsme nepoučitelní ... nejspíš to máme v genech. (07.03.2016)

Nepochopil jsem, jak film zapadá do dobového Polska. Ve smyslu, kdo má koho reprezentovat, kdo je čeho symbolem. Neumím tak říct, v čem tenhle film byl ve své době výjimečný. Pokud odhlédnu od dobového kontextu, tak se mi to celkem líbilo. Jenom Danton se chová jako dítě, hodně fatalisticky, a to mi přijde dost nepřirozené. (10.10.2021)