Režie:
Francis VeberScénář:
Francis VeberKamera:
Claude AgostiniHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Gérard Depardieu, Anny Duperey, Michel Aumont, Stéphane Bierry, Maurice Barrier, Robert Dalban, Giselle Pascal, Philippe Brigaud (více)Obsahy(1)
Pignon je vyhořelý učitel trpící depresemi, žije se svou matkou, momentálně je bez práce a věčně páchá sebevraždy, naštěstí bez úspěchu. Lucas je novinář, který žije vzrušující, ale nebezpečný život. Právě se snaží dostat zkorumpovaného politika a jde mu o krk. Oba muži jsou velmi rozdílní, jedno však mají společné: oba chodili s Christine, a dokonce ve stejnou dobu. Christine uteče dospívající syn Tristan, a když se její manžel Paul nemá k tomu, aby jej hledal, vyhledá oba své bývalé přítele a řekne jim, že chlapec je jejich. Muži neváhají a vydají se každý sám svého syna hledat. Nakonec se jejich cesty střetnou a oni zjistí, že matka vlastně neví, který za tří mužů je otec. I tak ale hledají Tristana dál. Cestu jim znepříjemní gangsteři, kteří se snaží umlčet Lucase, protože se chystá odhalit špínu na jistého politika. Tak se z cesty stane nebezpečné dobrodružství. (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (153)
"Von mi dal hlavičku. Pánové, von mi dal hlavičku! Tak tys mi dal hlavičku. Uhhh. Dal mi ještě jednu, vidíte!" Scéna, která mě spolehlivě dostane vždycky a pak ještě ty hlody o bezva kytaře - kapela jako nová, když přijde Pignon poprvé mezi mládež do baru. Richard a Depardieu spolu sehráli pár filmů a vždycky to stálo za to. Otec a otec nejsou výjimkou a oba se sice drží svých archetypů potřeštěnce a drsňáka, ale perfektně to funguje. Ostatně jinak by to snad ani být nemohlo. K tomu skvělá hudba Vladimira Cosmy a poctivý dabing. Tohle nestárne... ()
Zatímco Francois Pignon zůstal v následných Uprchlících stejným plačtivým smolařem, investigativní žurnalista Jean Lucas přešel na dráhu zločinu. Nejvíc mě zaráží, že se pak při přepadení banky oba tvářili, jako by se viděli poprvé v životě.. Teď vážně. Nemohu si pomoci, ale spolupráce Veber, Richard a Depardieu na mě působila o tři roky později právě v Les Fugitifs mnohem kompaktnějším a cílevědomějším dojmem. A nyní mě omluvte, jdu si dát na oběd Mc Tie Burgera s hořčicí.. ()
Po dlouhé době jsem viděla tento film a musím uznat, že kombinace V+C+R+D je balzám na duši a záruka kvality. Kontrast povah obou hlavních protagonistů, ale jejich stejné poslání - touha být otcem, dobrým otcem, tím nejlepším otcem - je zkrátka dechberoucí... Klasika. Francouzská komedie s hudbou V. Cosmy je nepřekonatelelná. ()
Když se sejde dobrý komediální režisér (Veber), skvělý a oduševnělý komik a herec (Richard), talentovaný hudební skladatel (Cosma), nemůže z toho vzniknout špatný film, obzvláště, přidá-li se k nim Depardieu. Na první pohled to na humorem dštící komedii nevypadá, ale ty vtípky vždycky vykouknou zpoza rohu, než vám jejich pointa (nebo vůbec to, že šlo o vtip) dojde, už se na obrazovce děje úplně něco jiného a tak se mnohdy zasmějete při jiné situaci. Což považuji za skvělou věc. Duo Richard-Depardieu možná až překvapivě docela sedí. Hezký, milý, humorný film. Ne tak ztřeštěný, jak by se od filmu s Richardem dale čekat, ale i to je z jedné strany dobře. Všeho moc škodí. ()
Průměrná francouzská komedie, která stojí jen na kontrastujících hereckých výkonech nesmělého, věčně deprimovaného Pierra Richarda a svérázného, sebevědomého Gérarda Depardieua. Ovšem děj jen tak pomalu ubíhá za příjemné hudby Vladimíra Cosmy, že na jednou divák kouká, že je už konec filmu. [4233. hodnocení, 139. komentář, 77%] ()
Galerie (22)
Zajímavosti (5)
- Natáčanie filmu prebiehalo vo francúzskom meste Nice. (dyfur)
- Vůz, kterým Jean Lucas (Gérard Depardieu) jezdil v průběhu filmu, byl BMW 528i z roku 1977. (xmy)
- Když si v čase 1:20:00 pravý otec prohlíží Tristanův pokoj, v poličce lze zahlédnout figurku E.T. mimozemšťana. Tento film měl světovou premiéru téměř přesně o 1,5 roku dříve, než Otec a otec, a to právě ve Francii na festivalu v Cannes. (jan.hryz)
Reklama