Barbar

I přes řadu výhrad nejhravější horor minimálně od Zhoubného zla. Film, kde si divák po 5 minutách myslí, že ví co ho čeká, aby se film v první třetině vydal někam úplně jinam a měnil své nálady a skoro i žánry v několika sekcích. Výborně natočené a ozvučené, solidně a chytře zahrané a pokud by se trochu upravil pro mě úplně nesedící závěr, byl bych ještě spokojenější. Takhle jsem byl milé tahán za nos i strašen zároveň a bylo to fajn. (02.11.2022)

Škoda toho přepáleného konce, jinak by byl Barbar jedním z nejzajímavějších hororů/thrillerů letošního roku. Jediným štěstím je, že trailer nevyzradil prakticky nic (byl naopak dost zavádějící), díky čemuž tahle žánrová jednohubka dokáže nejednou šokovat a překvapit. Což je fajn - rozhodně stojí za pozornost. (02.11.2022)

Justing Long ve filmu říká. Cituji : Nevím jestli jsem špatnej člověk. Na to mu odpovědět nemůžu ale jedno vím jistě. A to že je(pro mě) špatnej herec a já ho(už dlouho)bytostně nesnáším. To byl i jeden z důvodů proč se mi do filmu moc nechtělo. Nakonec mě ale přesvědčilo celkem vysoký hodnocení, který tady drží "Barbarian" v červených číslech. Neříkám, že jde o špatnej film ale nějaká extra pecka to pro mě taky nebyla. A to neříkám jen proto, že v tom hraje J. Long. Filmu určitě nelze upřít pár fakt silnejch momentů ale přišlo mi, že vždycky když film začíná gradovat tak najednou pustí nohu z plynu a nikdy tak nedosáhne kýženého maxima. O tom, že se snad všechny postavy ve filmu chovají dementně snad nemusí být ani řeč. Jak to tak vypadá tak film je a bude divácky úspěšnej. Já si ale myslím, že se z něho dalo vytěžit daleko víc. Kdyby to šlo dám 3 a půl hvězdy. Ale nejde. Takhle se musím přiklonit ke třem silnějším hvězdám. (30.10.2022)

Někteří přitroublí kokotci, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „vkusní a erudovaní diváci z dělnických rodin“, jímž jakýkoliv nešablonovitý a pestrý děj s dialogy přesahujícími obvyklé hlavněproudé „vžžžžuuuum, sviiiist a splašššš“, a nedejsatan s více příběhovými linkami, způsobuje neurovagetativní zkraty, to evidentně příliš nepobrali, nebo je zmátlo přeslabikování anotace. Zde se totiž nejedná ani tak o dobře napsaný, kulantně porežírovaný a vskutku originální napínač či neotřele vkusný horor, nýbrž, laicky řečeno, o aparentní glorifikaci mateřství, profunditní adoraci feminity a expertní studii neoliberálních maternálních instinktů v kombinaci se senzitivním urbanistickým exkurzem do domurbistických habitací fabulózní aglomerace Deathtroit, hic et nunc obývané již jen veskrze altruistickými, konciliantními a excelentně asimilovatelnými entitami, vesměs rasistické dermální kolorace. Na tomto místě patrně mnozí výše kategorizovaní zmateně tápou, tudíž to pro hladší úzus chápavých končetin raději simplifikuji na prostší „Kdo tomu dal míň než tři, je totální pičus“. (02.11.2022)

Nevědomost je opravdu sladká. Málokdy se už dnes stane, že bych šel do filmu naslepo, bez sebemenší znalosti premisy nebo hereckých účastí. U Barbara je to výhoda dvojnásobná, protože se otazníky začnou kupit hned v prvních minutách. Škoda, že právě úvodní kapitola je i zdaleka nejlepší. Každý sebemenší zvrat umí přivodit prvotřídní mrazení a poslední dvě minuty mě přikovaly tak pevně, že jsem chvíli ani nechtěl pokračovat dál. Bohužel druhá i třetí část jsou v přímém srovnání jen naředěnou podvratně vyprávěnou báchorkou, která je tím slabší, čím je jasnější, co, kdo a jak. Když se ve finále začnou porušovat i vlastní sympaticky racionální pravidla a showdown se spustí tak náhle, až jsem se musel ujišťovat, že jsem omylem nepřeskočil patnáct minut stopáže, přišlo mi to vzhledem k obřímu a relativně brzy vystřílenému potenciálu skoro líto. (02.11.2022)