Nikdy to nevzdávej!

To je přesně ten typ filmu, u kterýho soptím, trpím a stávám se nepříčetným. Stupidita od začátku do konce. Otec se chová jako kretén, matka radši nic neříká, dcera je neskutečná naivka a brácha má všechno na háku. Dochází k neskutečným situacím, např. 16 letá dcera říká: "Ještě nikdy jsem tátovi nelhala!", nebo otec dá synovi domácí vězení, jen co syn odmaturoval, kvůli naprosté banálnosti. Dceru vezmou na hudební konzervatoř, kde jsou všichni úplní virtuozové, zatímco ona nic neumí... atd. Takových šíleností je tam spousta. Je to nezáživné, hloupé a 100x omleté klišé, při kterém jsem hned několikrát odhadl, co bude následovat za scénu. (19.08.2009)

Moje první setkání se zajímavým úkazem, kdy i velice netalentovaní herci z disneyovského druhu teenagerovských s*aček typu Muzikál ze střední a hned to dopadlo takhle bídně. Tenhle film je zhruba stejně blbej jako výše zmíněné slátaniny, ale je hrozně zákeřný v tom, že se snaží si hrát na něco víc. V normálním životě byste s dívkou, které zemřel její milovaný bratr, soucítili, ale když jí hraje Hillary Duff a ještě ke všemu takovýmto stylem v takovémto filmu, tak máte chuť jí po způsobu moudrých native americans přivázat k mučednickému kůlu a expresně jí poslat za bráškou... (02.02.2010)

Vždy som si vravela, že sa mi tento film nepáči. Ale vždy, keď naň narazím, tak ho už proste musím dopozerať. Je to síce len ďalšia americká kravina, akých je ešte asi milión, ale myšlienku má celkom peknú a pravdivú - nech sa stane čokoľvek, človek by sa nemal vzdávať svojich cieľov a spraviť všetko preto, aby ich dosiahol. Samozrejme predvídateľný dej a klasický happy-end nesmú chýbať, ale aj tak musím dať až 3* :) (08.05.2011)

37 % - Svařák komedie, dramatu a romantiky, umíchaný ze existujících všech klišé. V tomto případě vyniká hlavně umělé dojení emocí, nepřirozená hra na city, nánosy sentimentu, Toho cukru je tady tolik, že cukrovkáře by po požití snímku museli ihned odvézt na ARO. Deset kostek v malém espresu. Místo sušenky jsou k němu servírovány šroubované, patetické repliky, jaké by živí lidé z masa a kostí zřejmě nikdy z pusy nevypustili. Hrdinové jsou ploší jako letištní runway, černobíle rozděleni na ty „hodné“ a na ty „zlé“. O nějaké byť elementární psychologii postav nemůže být řeč (kraluje týpek jménem Kiwi). Zpěv Hilary Duff nechávám bez komentáře :-) (11.01.2007)

Dávat tenhle film podruhý bylo opravdu za trest. Poprvé mě u něj udržela dramatická vložka a pěkně obsazené role učitelů. Jinak je to ale děs a celou dobu jsme si to srovnával s.... s vězdnýma válkama. Taková dramatičnost, silné smrtelně vážně myšlené řeči a nahlodaný hrdina, který v nitru ukrývá sílu. Jednou jde o hudbu a podruhé o vesmírnou sílu. Obojí mi přijde podobně absurdní vzhledem k těm strašným kecům, ale jedno z toho není scifi, ale dost vážně myšlená romantická drama ptákovina. (02.06.2010)