Jeden den v New Yorku

Z môjho pohľadu doposiaľ jediný film so sestrami Olsenovými, ktorý, povedzme, ako-tak stál za to. Kupodivu som sa necítil tak trápne ako inokedy a Eugene Levy z "Prcičiek" vcelku potešil. Nenudil som sa, napriek tomu, že väčšinou je pre mňa hodinu a pol počúvať teenagerské kecy a muziku nesmierne otravné. Slabé 3*, s tým, že nabudúce už radšej to "péčko".:) (23.05.2007)

No konec je dost blbej, jinak to taky není nic moc, ale zase nějaké utrpení to taky není. Naštěstí mizerný děj odčiní dvojčata Olsenovi svým vzhledem a do toho když se občas motá vždycky směsný Eugene Levy, tak se na to dá dívat. Určitě se nechystám to vidět znovu, ale jak to tady někdo odpaluje do odpadu, tak na odpad taky přece jenom jsou jiné filmy. (26.01.2014)

Sestry Olsen jsou možná hezké, ale to nezachrání jejich hraní! Mizerný výkon s nic moc scénářem! Je to obvyklá honička s happy endem, kde zápletka ztratila na vážnosti hned v začátcích a příběh se velice nudně táhne dál a dál....a tomu říkají akční nebo dobrodružný film! Samozřejmě směšné! Nevtipné, kýčovité, prostě se mi to dost nelíbilo! (07.11.2009)

Můj první film s Olsenkami mě příjemně překvapil. Čekal jsem srágoru typu ITALSKÉ PRÁZDNINY s Hillary Duff, ale JEDEN DEN V NEW YORKU byl podstatně inteligentnější, vtipnější a zábavnější, nemluvě o tom, že Olsenky umí hrát o poznání lépe než Duff, která si vystačí s jediným výrazem. Navíc je tu Eugene Levy v dost možná své jediné opravdu vtipné roli. Testosteronem nabušeným hochům jako cival, woody a spol. tenhle film moc říkat nebude (pročpak se na něj asi dívali?) a uvítají to jen jako příležitost k broušení svého ostrovtipu kolísavé kvality, nicméně já osobně přeci jen trochu rozlišuji i v tak lehkém žánru jako je rodinná komedie a s čistým svědomím můžu říct, že tahle patří k těm lepším. Připadá jen mě trochu ujeté sledovat dvě holky ploché jako prkno, ale s tunou mejkapu na tvářích, který je má dělat sexy, jak na ně pořád někdo něco stříká (kromě té věci co pánům automaticky vytanula na mysli) nebo přicházejí o šaty (samozřejmě není nic vidět)? (06.10.2006)

Když v úvodních minutách jedna ze slečen Olsenových symbolicky a velmi příhodně spadne, s prominutím, do hajzlu, litoval jsem, že je to jenom jako. Načančaná rebelka a vypulírovaná inteletuálka si to v tomto snímku rozdají s parodií na triády a řadou nešťastných náhod. Nutno říct, že rebelantství a inteligence nejsou tím, co byste výrobkům šoubyznysu jménem Olsenovic uvěřili. Dvě afektované nány, které neustále ječí nebo špulí rtíky, jsou sice jako sexualní objekt jistě přijatelné, ovšem jejich herectví zaostává i za nejhorším členem nejzapadlějšího ochotnického souboru z Horní Dolní. Žalostný pokus tento fakt zastínit i mizerným herectvím rádobykomediálních postaviček (i když zde je to možná způsobeno tím, jak ubohé postavy musí ostatní herci hrát) , jež Olsenky při svém putovaní potkávají, nevyšel. Nesmíme zapomenout na osudové setkání se šlechtěnými samečky, i to nám, dle očekávání, film nabídne. Nezůstane jen u toho, procházka po římse mrakodrapu, dobrodružství na výtahu, ukradený chip, roztomilý pejsek dochutí tento již tak velmi páchnoucí koktejl. Jeden den v New Yorku je navíc i záznamem z modní přehlídky - tolik hadříků, co slečny vystřídají, nemají v šatníku všichni uživatelé ČSFD dohromady! Škoda jen, že se nepředvádělo spodní prádlo, plavky nebo roucho Evino (BTW - skvělá návrhářka), to bych snad i jednu hvězdu věnoval. Takhle je to jen ta "správná autobusová zábava". Nebudu však společnost StudentAgency hanět, z bodu A do bodu B jsem se dostal a navzdory dvojčatům se mi sedělo pohodlně. (18.08.2008)