Utopie - Nejvíc lidí žije v Číně

Zdařilá kompilace několika trochu pošahanejch příběhů. Nejvíc se mi z nich líbili dědci, kteří se propadali, když před tím pomohli ženě. Ale ještě lepší byly děti prodávající podvodnou loterii. Nemůžu si odepřít podělit se o jedn dialog: "Nedal jsem vám peníze, abyste si mohli koupit sladkosti." "Kolik losů jste si koupil?" "Tři." "Můžeme vám vrátit peníze." "A co ostatní losy?" "Ti lidé tu nejsou, ne?" "Ne, ale většině lidí by se nelíbilo, že byli podvedeni." "Většina lidí žije v Číně. Že jo, Taralde?" "Tak to táta říkal." "A co všechny ty slepé děti v Africe?" "Ani když by byly tady, nic by neviděly." "Myslíte, že jsou tam šťastné?" "Vím, že je jim teplo." "Není to jejich chyba, že se narodily v Africe." "Není to moje chyba, že jsem se narodila tady. Jsem stejně slepá jako oni." To jsem se fakt musel smát. Byl jsem příjemně překvapen. Přesto jenom průměr. (10.07.2007)

Životní příběhy obyčejných lidí, které spojuje jedna benzínová pumpa kdesi v Norsku. I když je to komedie, tak humor, který je ve filmu obsažený je spíše ten úsměv vyvolávající než nějaký za-břicho-popadající a navíc je ještě severského rázu. Kdo filmy z této části Evropy nezná, tak bude možná zklamán co je to za ptákovinu, ale já osobně jsem těmito neobyčejnými příběhy obyčejných lidí nadšen. (08.08.2010)

Moc pěkný film a v něm několik velmi vtipných situací, které diváka nejen pobaví, ale i přinutí k zamyšlení - např. sežrání mobilu krávou. Ovšem nejvíc mne dostala scéna, v níž dětičky kupují svému otci k narozeninám benzín (jak ten mrňous si na to vytáhne kyblíček...:-)). A pak taky ti dědulové, uvízlí v bažině a pějící internacionálu... Holt Norsko. (26.10.2009)

Ten, kdo mě zná, tak ví, že mám severské filmy ráda a tudíž jsem se s mírnou zvědavostí pustila i do tohoto zajímavého filmového experimentu. Středobodem všech příběhů se zde stává benzínová pumpa s prodávající postavičkou Lassem, jehož osobní příběh se prolíná všemi ostatními. V obsahu se sice píše, že všech osm příběhů má politický podtext, který jsem sice občas zaregistrovala, ale rozhodně jsem ho cíleně nehledala. Téměř vždy je pro mě film skládající se z více příběhů těžko hodnotitelný a nejinak je tomu i tady, protože ne každý z příběhů mě zaujal. Některé příběhy jsou absurdní až snové, některé smutné, jiné úsměvné a satirické atd. V komplexním hodnocení se nakonec přikláním k horší čtyřce ve srovnání s jinými podobně povídkovými filmy. (18.09.2012)

Přišlo mi, že povídky vůbec nevystihují ty politické strany, které mají vystihovat. V čem souvisí nahý chlap pobíhající po lese s konzervativní stranou? O čem byla ta povídka s tím stopařem? A takových otázek by se vyskytlo více. Pro mě jako pro politologa a pro obdivovatele Skandinávie poměrně hluboké zklamání. (23.03.2012)