M*A*S*H

V MASHi Roberta Altmana jsou poprvé představeny osudy slavné televizní polní nemocnice, při jejíž pokračováních ve volně navazujícím kultovním seriálu se v USA vylidňovaly ulice a každá nová premiéra byla malá televizní událost (to píši při vědomí kontextu obrovského amerického televizního trhu). Nelze totiž přehlédnout dobu, kdy se Altmanův film i pozdější stejnojmenný seriál natáčel - Amerika byla právě uprostřed ožehavého válečného konfliktu ve Vietnamu. Není se proto čemu divit, že osudy polní nemocnice MASH z předcházející války v Korei byly více než aktuální... Jestliže jsem výše zmínil pozdější slavný seriál, je nutno se také zastavit u několika nepřehlédnutelných rozdílů mezi těmito dvěma audiovizuálními fenomény - zatímco Robert Altman zdůrazňuje spíše čistě antiválečný rozměr svého snímku s akcentem na humornou absurditu válečného konfliktu, tvůrci seriálu se přiklánějí spíše k absurdně-humornému rozměru války a svůj záměr odrážejí v žánrovém posunu k sitcomu. Tato forma je pak jistě divácky snáze akceptovatelná, proto ten obrovský divácký ohlas seriálu. Altman jde cestou náročnější a v řetězení absurdit někdy připomíná filmovou Hlavu XXII. Jeho film skutečně není tak humorný jako seriál. Přesto styčných ploch bychom našli hned několik - ve filmu je iniciována většina postav, které známe ze seriálu (pouze Radara však hraje stejný herec...), proti absurditě válečné mašinerie je postaven lidský přístup hlavních hrdinů v opozici k vojenskou subordinaci vyznávajícím Franku Burnsovi a vrchní sestře O'Houlihanové (zde s přezdívkou Hrma) - Frank Burns tu ještě není tak zkarikován a jeho postava je více charakterní (dá-li se to v jeho případě napsat :-)) a mnohovrstevnatější atd. V obou případech si však MASH zachovává to nejpodstatnější ze své literární předlohy - Je to manifest proti nesmyslnosti války. A jako takový bychom ho měli i vnímat... Podobné filmy a seriály: M.A.S.H. (TV seriál) , Jak jsem vyhrál válku, Hlava 22, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (27.11.2008)

- Pane plukovníku! Jak dopadla cesta? - Dobře, generál tam nebyl.| Nečekal jsem, po těch letech a xkrát po kouskách viděném seriálu, že mě to ještě nějakým způsobem osloví, ale ano. Zasmál jsem se i nahlas. Vlastně jen dva mínusy: scéna s americkým fotbalem, který mě nechává chladným (ale zase funguje v kontextu filmu velmi dobře), a český dabing. (20.05.2018)

(1001) Pro pořádek je potřeba uvést, že následný seriál jsem v dětství sledovala častěji než večerníček, takže ten bude v mých představách při jakémkoliv srovnávání vždycky představovat zlatý standard. A když už jsem v tom uvádění, tak pro zjednodušení bude dobré říci, že jsem tento film nepochopila. Nějakým způsobem "rozumím" tomu, co se tam děje, a jaké asi byly tvůrčí záměry za jednotlivými rozhodnutími, ale zvolený směr nechápu (kdyby se k chápání používalo srdce) a občas mi jde opravdu hodně proti srsti. S celým filmem to mám nějak podobně jako s úvodní písní "Suicide is painless". Bez kontextu je to skoro děsivé, jak se zpočátku zdá neškodná a líbivá, ale s každým dalším zamyšlením se stává hloupější a nebezpečnější - zejména kvůli textu a unylému tónu interpreta, který nenaznačuje moc odstupu nebo probíhajících rošťáren. Použití písně ve filmu samotném během poslední večeře jí mírně napravuje reputaci, protože tam jí díky sledu událostí mohu částečně odpustit. A toť právě i můj soud nad celým filmem. Některé momenty můžou být působivé, ale celek není zkomponován tak, abych to ocenila. Moje oblíbené antiválečné satiry vypadají jinak. Už jen co se týče roku 1970, tak u mě vyhrává Hlava 22 na celé čáře. Tam se s absurditou pracuje tak, že tomu rozumím hlavou i srdcem a obojí plesá. Oproti tomu jdou Altmanovy způsoby mimo mne. Ponižování Šťabajzny v ní odhaluje tu křehkost, kterou toužil ukázat? Co to probůh?! (03.01.2017)

Asi jako vetsina lidi jsem driv videl serial, kterej je jeden z mejch nejoblibenejsich. Ale po skouknuti filmu nemuzu rict, ze by me nak vyrazne zklamal. Oproti serialu tu je vic krve pri operacich a cely to pusobi vetsim dojmem, vic hudby, vetsi tabor atd. Na druhou stranu, spousta postav tu ma jen minimum prostoru. Tim se dostavam asi k nejvetsimu rozdilu oproti serialu. Jedinej herec ze serialu, aspon co jsem si vsim, je Gary Burghoff, jinak tu nebyl zadnej znamej herec. Ne ze bych mel neco proti Sutherlandovi, Duvallovi a dalsim, ale zkratka jsem zvyklej na obsazeni serialu, jsou mi sympatictejsi a mam je radsi. To je asi tak hlavni problem, co jsem s filmem mel. Jinak tu je par skutecne skvelejch vtipu a celej film dokaze dobre zabavit. Ale serial je o nekolik trid lepsi. (21.09.2007)

Taky se hlásim k těm lidem, co pravidelně sledovali seriál MASH a tento film viděli až později. Srovnávat film a seriál moc nejde, protože snad kromě postavy Radara (Gary Burghoff) je všechno o hodně jiný. Humor ve filmu je černější, postavy nejsou tak černobílý a nejsou tady ty tuny patosu a pokusy o moralizování, který tak od půlky seriálu byly snad v každym druhym dílu. Zklamalo mě, že film postrádá nějakej souvislejší děj. Je tam nějakej začátek, pak následuje několik epizodek, který nemaj spolu prakticky žádnou souvislost a najednou je konec. Ale celkově se mi to určitě líbilo o něco víc, než seriál. (19.11.2008)