Most

Film na jednu stranu se studentskou nepředvídavostí rozehrává příliš motivů, na které půlhodinový dramatický oblouk nestačí, přináší trochu zvláštně poamericku a proamericky vnímanou romantiku Prahy, železnic a parních lokomotiv, zahraje i na notičku Američanů v Praze. Režie nezvládá rytmicky dobře propojit rozvleklá líčení prostředí s malebnou atmosférou do celku příběhu. Na stranu druhou stojí za zmínku slušný dětský výkon a ústřední emotivně vypjatá scéna (která však ve filmu nemá odpovídající kontext), připomínající obecně trestuhodně nevyužívaný Javorského obrovský potenciál. 2-3* (03.03.2012)

Uvědomuji si zatím dva filmy, které mi rozbušily srdce: kromě Mostu ještě Pán much. Pokud to bylo i v jiných filmech, přesto jsem se k nim z nějakého důvodu nechtěl vracet (např. Zachraňte vojina Ryana). Most je jeden z mála filmů, které jsem již viděl vícekrát. Síla filmu pro mne tkvěla právě v tom, že jsem nevěděl, co mě čeká. Tak zoufalý a řvoucí jsem u filmu ještě nebyl. V té době jsem měl totiž svého prvního synka, se kterým jsem měl podobně intenzivní vztah jako byl naznačen ve filmu. Při představě, že před rozhodnutím stojím já, jsem křičel: ne, já Tě nedám! a byl by to jiný konec. A ano, vnímám vzdáleně paralelu oběti Boha otce. Kvůli nám, těm co jedou ve vlaku se svými radostmi i starostmi, myšlenkami i pocity. Pak teprve jsem to nějak v sobě dokázal zpracovat. Když pouštím známým film Most, říkám jim, aby si po písmenku "M" přidali písmena "i" a "l". Howgh. (09.02.2011)

Při narození by nám měli říct, že si máme vážit času. Do háje s číslama, který nám napíšou na břicha, napište tam: každá vteřina se počítá! Fascinují mě ty lidský osudy. Vezmu otce a syna, uzmu život, vteřinu a myšlenky nechám vygradovat. Teda tentokráte jenom v divákovo mysli. Za 29 minut se dá uskutečnit hodně věcí: pověsit prádlo, ostřihat strom, vypít pár prcků. Tohle všechno se dá zvládnout, ale je to bez emocí. Tenhle český filmeček pro mě znamená hodně. Nikoli ve smyslu, že co je český, to je hezký, ale že posunul mě, diváka nerváka, zase někam jinam. A to jsem si myslel, že jsem probádal většinu koutů kinematografie. Tohle mě nikdy nepřestane fascinovat! (28.10.2009)

Za necelou půlhodinu, beze slov navíc, tu spíše cítíte, než vidíte, vztah otce a synka - nástin toho, jak jsou oba moc rádi každý den spolu. Je v tom naplnění srdce a touha po lásce a jejím předávání. A to je něco, co se tvůrcům povedlo na diváka ve vší jemnosti přenést, aby pak přišla zásadní otázka: Jakou cenu a smysl má život? Mých nejsilnějších 30 minut v kině. (14.09.2012)

Nádherný příběh, opravdu. A vyústění ústředního dilematu je taky srdcervoucí. Nicméně si nemyslím, že je šťastný nápad tenhle kraťas zneužívat pro potřeby zasrané církve, protože když je člověk svině, tak si může věřit čemu chce a obhájit si co chce, kdežto když je člověk dobrý z podstaty, tak na to nepotřebuje žádnou vymyšlenou modlu. 90% (27.02.2017)