Obsahy(1)
Napínavý detektivní film podle povídky spisovatelky Hany Proškové se odehrává krátce po válce na jednom zámku, kde na brigádě pracuje parta studentů na reevidenci archivu. Za dlouhých večerů si při společných sedánkách vymyslí fiktivní postavu „Přízrak“, která se záhadně pohybuje v prostorách zámku a ruší jeho klid. Recese se však pro někoho stává příležitostí uskutečnit svůj zlý úmysl. Fikce se zhmotní a nebezpečí začíná být krutě skutečné… (Česká televize)
(více)Recenze (47)
Autorka Hana Prošková byla ve svých literárních dílech detektivních příběhů svým způsobem Agathou Christie a sirem Arthurem Conanem Doylem dohromady. Místo Hercula Poirota měla svého kriminalistu Vašátka a místo Dr. Watsona malíře Horáce. Povídka ´Přízrak´ se svým rozhledem hodně podobá tvorbě Agathy Christie, jen je to ze současnosti a zcela bez bez detektiva či kriminalisty. A příběh je to zajímavý, byť pro televizní produkci značně zjednodušený. A v tom je největší kámen úrazu. Právě vlivem televizního zpracování tomu chybí atmosféra, tajemno, záhadologie a strach. Uvěřitelný strach, ne viditelně hraný. Dušan Klein v rámci svých možností dělal co mohl, ale bezbřehé ponurosti zabránit nedokázal. Televize je holt jen televize. Na deštivé sobotní shlédnutí, když nebude nic lepšího, postačí. tento scénář měl daleko navíc. ()
Typická „Kleinovka“ – příběh sice k zahození není, ale to zpracování…Krimi stojící na poněkud prapodivné zápletce, plná známých tváří – jenž ovšem předvádí skoro až ochotnické výkony. Asi to dělali za málo peněz, jinak si to neumím představit. Třeba Bočanka nebo Taborský jakžtakž dobré, ale Suchoš, Langoš a Vávra podprůměr svých možností. Už jsem jenom čekal, kdy se ve finále začne Jandák chlámat nad tým trapným vyvrcholením a bylo hotovo. Vávrová měla asi slabost pro Langoše, v Copak je to za vojáka si lehala do trávy, no a tady si už lehnout ani nestihla….Slabá atmosféra jako třešnička na rozteklém dortu, naprosto nevyužitý potenciál povídkové předlohy… ()
Československý televizní film natočený podle povídky H. Proškové odehrávající se v létě 1946 na starobylém hradě, kam přijela skupina studentů filozofické fakulty na brigádu. Studenti si pro zpestření pobytu na hradě a také znervóznění správce hradu pana Leníčka (B. Navrátil) vymyslí fiktivní postavu, která se se sípavým dechem pohybuje po hradě. Záhy však začnou studenti své legrácky litovat, neboť Eriku (I. Vávrová), jednu ze studentek, začne skutečně sledovat a ohrožovat neznámá osoba. Díky této tajemné hrozbě je rázem atmosféra na hradě zcela odlišná než na začátku a mění se i chování jednotlivých studentů, obzvláště poté, co dojde k nevysvětlitelnému zmizení Eriky z hradebních prostor. V závěru dojde k pozoruhodnému, překvapivému, ale logickému rozuzlení, jež má co dělat s Eričinou smutnou minulostí a nepěknými zážitky během právě skončeného světového konfliktu. V rolích studentů se objevili mladí herci, jež ve většině v současnosti patří k uznávaným hereckým umělcům - J. Langmajer, M. Táborský, M. Suchánek, M. Bočanová či méně známý M. Mejzlík, jenž se však lstí nejvíce zasloužil o objasnění totožnosti záhadného hradního přízraku. Dále jsme mohli sledovat M. Vávru jako hrubiánského řidiče, nájemníky části hradních prostor V. Jandáka s manželkou J. Švandovou. Hodinový televizní film Přízrak režiséra D. Kleina mě zaujal především v dramatickém závěru, ale i v ostatních částech snímku lze cítit mysteriózní hororovou náladu. U hodnocení tohoto snímku, jenž naznačuje přesah a nečekané důsledky válečných událostí do životů osob po válce, si nejsem zcela jist, nejraději bych udělil tři a půl hvězdy, ale vzhledem k tomu, že je to nemožné, hodnotím nakonec pouze průměrně, neboť mám dojem, že do nadprůměru přece jen něco schází. ()
Parta mladých studentů z filozofické fakulty si vyjede na jakýsi zámek, kde uklízí velkou knihovnu a další části zámku. Vymyslí si, že pana správce vystraší, a tak si zahrají na přízrak. Jedna dívka však netuší, co všechno rozpoutá, když si vymyslí podobu onoho přízraku. Sem tam je film opravdu strašidelný, do konce nevíme, kdo nebo co je oním přízrakem, hudba je slušně temná, i když teda úplně blbá. Celkově to není nic úžasného, místy postavy jednají zcela zmateně a předjatě vůči situaci, kterou scénárista potřebuje. Pro mně podprůměr televizní tvorby. Hudba: Zdeněk Marat, žádný Miloslav Ducháč tu hudbu nedělal ()
Velmi slabé zpracování výborné detektivky mé oblíbené Hany Proškové, která sice napsala scénář, tudíž měl Dušan Klein dostatek indicií, aby to nepodělal, ale stalo se. Napadlo mě, že možná kdyby se režie chopil Juraj Herz byla by atmosféra hezky děsivá jako v knize... Takhle se z nudy člověk soustředí na takové faily typu nedodržení dobových reálií viz. Bočanová s neonovou gumičkou ve vlasech. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (3)
- Filmový zámek je Červený hrádek u Sedlčan. V době natáčení sloužil Okresnímu archívu v Příbrami. Po roce 1989 byl zámek v restituci vrácen rodu Mladotů. (rakovnik)
- Přízrak je natočen na základě stejnojmenné povídky, která je dostupná v knize „Smrt programátora“ od Hany Proškové z roku 1971. (Winster)
- Píseň, kterou parta studentů zpívá na zámku, nese název „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)
Reklama