Hrabě Monte Christo

Počátkem srpna 2011 jsem se byl osobně na pevnosti d´If podívat a po návratu domů jsem si řekl, že by neškodilo si osud Edmonda Dantese připomenout. Příběh zná snad opravdu každý, takže co se týče samotného zpracování - rozhodně není špatné. Film se zbytečně netáhne, R.Chamberlain má pro svou roli dostatečné charisma, i ostatní postavy hrají solidně. Nejlepší verzí je ovšem ta z roku 1954, kde září Jean Marais. Všechny ostatní verze se mu nemohou vyrovnat, proto dávám Chamberlainovi 70%. (24.09.2011)

Jednoznačně a bez debat nejpodařenější zpracování Monte Crista, na které zdaleka nemá ani "roztahanější" a nudnější varianta s jinak skvělým hercem Jeanem Marais. Richard Chamberlain měl narozdíl od něj to štěstí, že měl možnost hrát v mnohem lépe provedeném scénáři, který ani na okamžik nenudí, kde nejsou zbytečně dlouhé dialogy a kde se stále něco děje. Chválím autory za věrohodný popis pobytu ve vězení, za "vodní" scénu, kdy se Dantes musí dostat z pytle a také za to, že hlavního herce vhodně upravili z Edmonda Dantese na hraběte Monte Crista, což se v případě varianty se Jeanem Marais nestalo. Přesně takto má vypadat příběh Monte Crista ! (06.02.2011)

Starší verze klasického románu. O příběhu se nemá cenu zminovat jelikož ten každý zná. Přesto si nemůžu pomoct ,ale nesedí mě tu hlavní představitel. Aspoň ze záčátku před uvězněním působí dost negativně až arogantně. Nová verze s Brosmanem mě přišla povedenější aspoň mě se víc líbí. Přesto je to pěkný dobrodružný snímek o pomstě. (27.12.2008)

Televízny film natočený v lacných kulisách, ktorý z rýchlika vyrozpráva rozsiahly príbeh, avšak na úkor kvality rozprávania, plynulému rozvoju deja, hlbšieho objasnenia (či zvýraznenia) pohnútok pomsty, či jej samotná realizácia. Malý priestor je venovaný aj jednotlivým postavám. Takýto rozsiahly a veľkolepý román sa skrátka nedá sfilmovať do ani nie dvojhodinového snímku niekde v štúdiu. Teda, dá sa, no pôsobí smiešne. (28.10.2012)

Souhlasím s Pohrobkem, že tento film je dle mého asi nejlepším zpracováním Dumasovy předlohy. Ve srovnání se zpracováním z roku 1955 (s J. Maraisem) nebo z roku 1998 (s G. Depardieuem) vychází tahle verze určitě nejlépe. Když přemýšlím nad důvody, proč je u každého oblíbená jiná verze, vychází mi z toho jediné: každý má rád jinou část příběhu a také každé z těchto tří zpracování se zaměřuje na jiný aspekt. Film z roku 1955 je zaměřený především na první část příběhu a na úpěnlivé snaze o věrnost předloze. Ve zpracování z roku 1975 (a ve velké míře i v té z roku 1998) zase dominuje akt pomsty. Na jedné straně část příběhu, než se Dantes dostane z pevnosti If, je vmáčknuta do cca 20-ti minut. Na straně druhé je podrobná likvidace Dantesových protivníků. Já zjevně patřím do skupiny příznivců druhého z výše jmenovaných filmů, vždy se mi v tomto příběhu mnohem více líbilo osnování plánů na pomstu a pomalé ničení zrádců než sice zajímavý, leč vlastně přímočarý příběh uvěznění a přežití v nelidských podmínkách. (14.09.2007)