Reklama

Reklama

Moonage Daydream

  • USA Moonage Daydream (více)
Trailer 2
Hudební / Dokumentární
USA, 2022, 140 min (Alternativní 130 min)

Obsahy(1)

Davidu Bowiemu se dařilo víc než padesát let ovlivňovat svět svou hudbou, životním stylem a názory, které často předbíhaly dobu nebo přímo ovlivňovaly její budoucí tvář. V roce 2018 správci umělcovy pozůstalosti umožnili dokumentaristovi Brettu Morgenovi přístup do Bowieho archivu, ve kterém nalezl dosud neviděné záběry z jeho soukromí, nepublikované záznamy z  vystoupení, sbírku obrazů, které namaloval, jeho vlastní poezii a audionahrávky postřehů a názorů. Čtyři roky se tím jedinečným archivem probíral, aby z něj vyšel s unikátním zvukovým a obrazovým dílem, ze kterého se dozvíte mnohé nejen o samotném Bowiem, ale i o tom, jak „přežít život“ v čím dál turbulentnější době. Nečekejte film, kde na Bowieho vzpomínají jeho známí a kolegové, v tomto filmu na sebe vzpomíná především on sám. (Cinemart)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (67)

William_ 

všechny recenze uživatele

10/10. Jeden z nejlepších hudebních dokumentů, co jsem měl možnost vidět. Tak hravý, originální a barevný dokument o jedné z největších osobností a sexsymbolů naší doby by byl hřích nezkouknout. Jak se píše v samotném obsahu "Nečekejte film, kde na Bowieho vzpomínají jeho známí a kolegové, v tomto filmu na sebe vzpomíná především on sám." Tato věta naprosto přesně vystihuje podstatu a formu tohoto dvouhodinového mistrovského díla. Pro fanoušky Bowieho naprostá povinnost, ale pro ty, co ho znají, ale ne zas tak moc (můj případ) to byla taky bomba a zážitek jako blázen. Pro nezasvěcené to bude při sledování připadat tak, že ten pošahanej chlapík furt jen něco hledá a furt nosí make-up. Pro mě nezapomenutelná osobnost, idol a ikona nejen 70., 80., 90. let. "There's a starman waiting in the sky he'd like to come and meet us but he thinks he'd blow our mind." ()

elessar04 

všechny recenze uživatele

Davida Bowieho považuji  za největšího zpěváka a hudební osobnost, co kdy chodila po našem vesmíru. On sám je pro mě obrovským vzorem a mám ho velice rád. Jeho hudba mě provází již několik let a jeho poslední album Blackstar je pro mě nepřekonatelným a nejlepším hudebním počinem 21. století. Ano, splnil jsem si divácký sen! Moonage Daydream - pro mě nejočekávanější film roku - byl přesně tím, co jsem chtěl vidět. Krásnou ódou na Ziggyho, Aladina a hlavně Davida samotného. Chápu, že LSD liquidní videa nemusí být pro všechny. Chápu, že každému nemusí sedět takováto forma vypravování, ale k Davidovi to prostě tak nějak patří. Vystihlo jej to tak, jaký on byl. Umělec s velkým U. Přesně takový film by si David přál. Byla to Vesmírná Odysea Davida Bowieho! ()

Reklama

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Fráze „hudební dokument“ je v tomto případě zcela zavádějící, Moonage Daydream je spíše audiovizuálním mozaikovitým portrétem a zážitkovým filmem využívajícím velmi (ale opravdu VELMI) volné formy k vyprávění příběhu Davida Bowieho. Jinými slovy, buď se do toho úspěšně položíte a budete mít esoterický prožitek, nebo to jednoduše prospíte. A tohle, společně s trochu přepálenou délkou, může být velkým kamenem úrazu pro spoustu diváků. Každopádně musím dodat, že ty remasterované záběry jsou opravdu úchvatné. [KVIFF 2022] ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Málokterá osobnost ovlivnila popkulturu tolik jako David Bowie. Všestranný umělec, kdy se snadno dalo věřit, že je snímek Muž, který spadl na Zemi s Bowiem v hlavní roli autobiografickým snímkem. Kontroverzní osobnost, která sem tam vyvolala neskutečně pozdvižení a především dokázala, že má krom hudebního nadání i nadání herecké a výtvarné a má též slabost pro filozofii (především pro tu od Friedricha Nietzscheho). Bylo jasné, že si dokument o Davidu Bowiem žádá specifický přístup. A tvůrce dokumentu Moonage Daydream Brett Morgen to pochopil. Sám ostatně prohlásil, že Bowieho nelze jednoduše charakterizovat. Bowie se prostě musí prožít.  Už u portrétu Kurt Cobain: Montage of Heck projevil Morgen potřebnou empatii, kdy nabídl též speciální audiovizuální zážitek, který se navíc dokázal ponořit do nitra zesnulého Cobaina. A něco podobného se daří i zde. Morgen ostatně na dokumentu pracoval celkem 4 roky, Moonage Daydream se navíc jako první film od Bowieho smrti dočkal požehnání od Bowieho pozůstalých. Přesně jakoby Bowieho pozůstalí věděli, že jen Morgen dokáže vtáhnout Bowieho personu do výsledného dokumentu, obsah soukromého archivu využije na maximum  a nenabídne jen audiovizuálně dravý portrét jednoho hudebníka, ale skrze jeho rozjímání nad sebou samým i specifický pohled na svět. Propadnout Moonage Daydream je ostatně snadné jakmile začnou hrát ty největší Bowieho pecky. Life on Mars, Heroes, Starman či právě Moonage Daydream. Pro fanoušky Davida Bowieho se pochopitelně jedná o naprostou povinnost, dokument je pouze nezvládne překvapit v Bowieho nevyzpytatelnosti. I přes záznamy různých rozhovorů, kdy se moderátoři snaží Bowieho psychicky rozebrat je ovšem Moonage Daydream svěží v tom, že nikdo nad Bowiem skutečně nerozjímá. Nad Bowiem totiž rozjímá pouze David Bowie. Davida Bowieho zvládá Moonage Daydream vykreslit jako umělce v tom nejhlubším slova smyslu. Milovník kinematografie, výtvarného umění, filozofie i hudby. Chaos vnímal jako povinnou součást života, lásku šlo dle něj projevovat z povzdálí, sebou samým vytvořenou postavičku Ziggy Stardusta považoval za masku. Nejzajímavější je právě rozjímání Bowieho nad sebou samým, kdy paradoxně za největší překážku považoval průnik do mainstreamu. Největším handicapem Moonage Daydream poté zůstává fakt, že by šlo Bowieho život prozkoumat ještě déle a film tak v součtu přeci jen nabídne pouze rychlý a vděčný průlet, kdy by toho ovšem mohlo být přeci jen víc. I proto, že materiálu je bezpochyby někde stále dost. Moonage Daydream je ovšem dokument, který si rozhodně zaslouží zhlédnout na velkém plátně. S restaurovanými záběry si totiž Morgen neskutečně vyhrál a průlety hudebními výstupy s výraznými barvami jsou neskutečně působivé. Dobové záběry působí věrohodně moderně, chválu si poté zaslouží především střih plný skvěle vystavěných filmových políček za sebou. Pestré barvy především v průběhu skutečně nemizí z plátna a poslouchat největší Bowieho pecky s tím nejlepším možným ozvučením je v kině jednoduše radost. Dokument především Bowieho skutečně dokáže prodat jako osobnost, jejíž kariéru ovlivňovala samotná vášeň pro umění všeho druhu. V různých střihových kolážích tak dochází k odkazům na George Mélièse, Federica Felliniho či Ingmara Bergmana, ale právě i na obrazy či filozofické úvahy. I díky propadnutí filozofii šlo poté opravdu o člověka, který se nebál nad svým životem rozjímat a vnímal život tak, že během něj člověk umírá každou vteřinu, A i proto jej nechtěl ponechat protéct mezi prsty. Moonage Daydream i v tomto ohledu působí jako psychedelická audiovizuální jízda, která odmítá vydechnout. Na první pohled může Moonage Daydream vlastně vyvolávat stejně chaotické pocity, které Bowie během počátku kariéry vyvolával v očích veřejnosti. Debaty o jeho sexualitě, skutečném pohlaví či potencionálním statusu návštěvníka z jiného světa. Bowie ovšem vždy zůstával svůj a specifický, Morgen si to navíc jednoduše uvědomil. Tam, kde byl jeho portrét o Kurt Cobainovi věrohodně nepříjemný a depresivní, zůstává Moonage Daydream i přes vážnější momenty pořád plný energie a nevyzpytatelnosti. Morgen se tak opět projevil jako ideální tvůrce těchto hudebních portrétů a především nastavil příliš vysokou (dost možná až nepřekonanou laťku) pro všechny, kteří se někdy pokusí o realizaci dalšího filmu o Davidu Bowiem.  Lidé dosud nepolíbení Davidem Bowiem nejspíš mají smůlu, fanoušci kvalitní muziky a především fenomenálního Davida Bowieho se ovšem mohou těšit na portrét, který tuto popkulturní ikonu vykresluje naprosto fenomenálně. Brett Morgen se snad bude těchto hudebních portrétů držet i nadále a v pravidelných intervalech chrlit další tak výrazné a především povedené audiovizuální události..... () (méně) (více)

Zmiu 

všechny recenze uživatele

Moonage daydream je rozhodně film pro fanoušky. Myslím, že kdo Bowieho moc nezná, tak si film tolik neužije. Spíš než klasický dokument je to taková pocitovka, ukázky z rozhovorů, písniček, občas nějaká životní moudra. A mně to zrovna sedlo tak, že v tom vidím nějaký vyšší záměr. Všechno, co tam říkal, jsem zrovna potřebovala slyšet. Chce to být na film dobře naladěn a nechat ho působit. Pak nevadí ani ta délka. Jen jsem si několikrát myslela, že už je konec podle nějaké hlášky a pak film pokračoval dál. No, a najednou byl opravdový konec. Ale tak už to taky chodí.  Hodnotím vysoko hlavně proto, že mě film nějakým zvláštním způsobem nakopl a posunul. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (1)

  • Režisér Brett Morgen navrhl nápad ohledně vzniku toho dokumentu David Bowiemu již v roce 2007, tomu se koncept hodně líbil, ale nechtěl se natáčení filmu už věnovat. Režisér se k tomu vrátil až po smrti Bowieho se souhlasem pravníků a pozůstalých. (Puxina)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

29.12.2022

Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)

Reklama

Reklama