Zloději paměti

Skvělý námět, ale totálně špatně rozuzlený, až se nad tím člověk musí pousmát. Kdyby to zůstalo mezi NSA a Telly všechno by to bylo naprosto dokonalé a psychologické drama by dostálo svého cíle. Tajný projekt vlády - supr. Jenže pak se do toho přimíchali marťani a udělali z toho příšernou shovadilost... (03.07.2006)

Povedená paranoidní nejistota úvodních minut, tzn. zapomínání na zemřelého synka (jakési paměťové paramnézie), se neudržela dlouho. Postupně odhalované, za vlasy přitažené spiknutí by však akorát vystačilo na průměrnou epizodu Akt X, tudíž je natahováno nedobře natočenými, výplňovými naháněčkami s NSA. Celkovou mátožnost podtrhuje monotónní podkres Jamese Hornera. (01.09.2023)

Není nic horšího, než ztratit někoho blízkého. Kromě toho, když rodič ztratí své dítě. To se stalo Telly, která měla kluka. Zcela normálního, 9letého kluka. Jednou ale spadlo letadlo, ve kterém byl i její kluk. Od té doby uplynulo 14 měsíců a ona stále nemůže zapomenout, jenže máme zde takový problém. Někteří si nemůžou vzpomenout. Proč najednou všichni začínají popírat nehodu? Proč si ji pamatuje pouze ona? A proč se o ni začíná zajímat Státní bezpečnost? Takhle by se dal shrnout tento zajímavý film, který podle mě není tak špatný, jak by se podle zdejšího hodnocení mohlo zdát. Hlavní zásluhou na tom má jistě Julianne Moore a Dominic West. Myslím, že tomuhle filmu by prospěla i trochu delší stopáž, aby ten závěr nepůsobil tak uspěchaně, jako působil na mě. Ale to je pouze jedna výtka. Jinak mi nic nebraní, abych tento zajímavý film mohl doporučit. A slovo zajímavý zcela charakterizuje tento film. (10.07.2009)

V roku 2004 ešte každý trailer na mysteriózny film vzbudzoval veľké očakávania, od sľubného námetu (ten tu je), cez napätie až po šokujúcu pointu (tie tú nie sú). Nie je náhoda, že ak sa mysteriózna zápletka končí racionálnym rozuzlením, skoro vždy je to sklamanie. To sa stalo aj teraz a neurobí s tým nič ani Moorka, ktorá sa snaží udržať celý tento zmätok v intenciách príčetnosti, čo sa jej aspoň do určitej miery podarilo. (23.10.2012)

Budu se jenom opakovat, ale jak už tady spousta lidí řekla, film se rozjíždí s příjemně chvějivou atmosférou, náznaky, které mohou napovídat ledacos a divák si tak hraje s filmem na myšku v bludišti, která se může vydat tam i tam, a to je právě to příjemné: "bude to tak, jak jsem to vymyslel já nebo to bude ještě zajímavější?". Jenže se bojím, že takový konec by nezvolila žádná myška, leda pod vlivem omamné látky. To už neni o nelogičnosti, to už bylo vršení jednoho nesmyslu na druhý. A tak mi vlastně z celého filmu zbyly jen dva pěkné poznatky: Telly měla krásně zařízený byt a Julianne krásné vlasy. (20.07.2005)