Hadí plyn

Oceňuji snahu natočit tento poměrně psychologický a surrealistický příběh, ale vlastně se to moc nepovedlo. Nabízí se zde srovnávat s Coppolovou Apokalypsou, ale takové ambice tvůrci filmu ani neměli. Celkově se jedná o průměrný snímek,  který ani pořádně nic divákovi nepředal a neuměl ani zapůsobit svým vizuálem nebo nápaditostí. Na filmu musím zejména ocenit skvělou hudbu, která dodávala snímku napínavost, jež vlastně snímek do poslední chvíle měl, ale konec byl opravdu nepovedený a nezáživný. Celou dobu byla atmosféra mírně napínavá (k tomu napomohlo i střídání reality s představami a sny hlavního hrdiny), i když měl film pomalé tempo. Proto jsem čekala, že konec bude pro diváka taková pěst a bude kontrastovat se zbytkem filmu, ale v podstatě to na mě působilo strašně odfláknuté a prázdné. Snímek je plný filosofování a úvah, které ale občas působily hrozně otřepaně a ne tak hluboce. Herci podali dobré výkony i scénář nebyl úplně nejhorší, ale jsem si z filmu nic nevzala a jako celek to působilo trochu hekticky, i když symboliky ve filmu bylo dost a rozhodně po zhlédnutí je o čem diskutovat. (Finále Plzeň 2023) (29.09.2023)

Tak názov je po štyridsiatich rokoch odpoveďou na otázku z komédie S tebou mě baví svět: Tati a prdí taky hadi? Na filme sa mi páčila jedine hudba, ktorá skvele vytvárala atmosféru. Lenže tá atmosféra sa nakoniec orientovala na profesora podivína, ktorý šeptal repliky ako nejaký úchylák, čo nahatý za stromom ukája svoje pretlaky. Pobavila ma však jedna z point filmu. Ako David Jařab povedal film adaptoval, pretože kniha "rieši otázky vysporiadania sa s európskym kolonializmom, čo je niečo, čo sa nás bytostne dotýka". Sakra, aký kolonializmus sa nás bytostne dotýka? Pán je snáď potomkom anglických lordov alebo francúzskych monarchov? Či jeho pradedo chodieval so španielskymi conquistadormi obohacovať indiánske kmene? Len libtard si dokáže sypať na hlavu popol, ktorý ani nie je jeho. (19.05.2024)

Dobrý adaptační nápad - v detailech funkční, bohužel nedotažený. První polovina velmi promyšlená a dobrá, druhá o dost slabší - jakoby Jařab improvizoval v rámci toho, co si za málo peněz může dovolit - ve stylu: vyjeďme do divočiny a nějak už toho Conrada zkoulíme. Motiv s identitou bratrů ve společném šílenství a násilnické představy hrdiny působí spíš směšně (nemyslím si, že to téhle míry záměrně směšně). Škoda; Jařab má na víc. (01.08.2023)

57. KVIFF - Jediný český zářez, ke kterému jsem se letos ve Varech dostal a bohužel musím říct, že bych byl raději, když bych ho vynechal. Už režisér před začátkem filmu nabádal, abychom si film nechali po shlédnutí dva-tři dny rozležet v hlavě. Jenže, já reálně netuším, co bych si mohl v hlavě rozležet. Tohle totiž byla abstraktní šílenost nejhrubšího zrna. Po nejprve bych ale zvěčnil to pozitivní - tou je kamera, která je fantastická a ty maďarské bažiny ztvárňuje veskrze dobře. Jenže zbytek je koláž šíleností, které neberou konce. Sympaťák Stanislav Majer tu ze začátku skoro vůbec nemluví, divák zároveň vůbec netuší, co se děje. Najednou se ocitáme někde - těžko říct kde - kde si podle cedulí zdůvodníme, že jsme v Maďarsku. Asi. A tam se začnou dít šílenosti, které nemají logiku a opodstatnění. Dobře, můžeme mluvit o nějakém vykoupení po vzoru Apokalypsy jak je zmíněno v komentáři od Brennose, jenže celé je to tak nezáživné, nevtipné a nic neříkající, že snad každý se v tom bláznovství musí utápět. Omlouvám se. Je hezké, že tu máme tendenci točit něco zvláštního, ale musí to také za něco stát. (04.07.2023)

Předlohu jsem nečetl a ani nechci srovnávat s nesrovnatelným, Apokalypsou. Ale zatímco Coppola na tématu fascinujícím způsobem zobrazil hrůzy (vietnamské) války, zde jakoukoliv přidanou hodnotu postrádám. A texty distributora ani vyjádření režiséra na tom nic nezmění. Jednu hvězdu navíc z nostalgie, za lehký humor a odvahu. KVIFF 2023 (03.07.2023)