Citlivý člověk

„Děti, to je požehnání, děti, že jo? To bude dobrej život.“ - „Řikám, nebude! Dyť nakonec je každej rozbitej, chcípá sám vo nemocech, dyť nic nevydrží, přátelství, láska, to přece vyvane. Nakonec je jen umírání a bolesti, a v těch bolestech si ani nepamatujete ty, jak se říká, dobré chvíle, a když jo, vo to vám je hůř. Přece nemá cenu to celý absolvovat, to sám víte!“ A divák se o tom přesvědčí také…Tušil jsem, že mě film mine. A to se také stalo. Citlivý člověk je film dosti podivný. Zmateným dějem i postavami, z nichž je jedna potrhlejší a zároveň odpudivější než druhá (mou maličkost ale nejvíc iritoval syn Eliáš, která ani nemusel mluvit, stačilo mi, jak se tvářil, a definitivně mě dorazil scénou s pistolí). To mělo za důsledek, že mi bylo srdečně jedno, co se s nimi stane. O něco zajímavější to bylo alespoň po obrazové a zvukové stránce, některé momentky mě přece jen zaujaly. Ale to je na celý film, který mně navíc utíkal dost pomalu, a ještě byl korunován prázdným, nic neřešícím koncem, poněkud málo. Dám tomuhle těžce uchopitelnému dílu 2*. (02.03.2024)

Dobrý, byť okleštěný námět, otřesná kamera! PS: Pan Husár dokonce ani netuší, že se narodil v Československu, nikoliv na Slovensku, jak je zde uvedeno. Když mu unikají základní věci jako jsou nacionále, pak už se ani nedivím jeho nezvládnuté práci s handkou. Kamera není iPhone, takže buď trochu posilujte ruce a záda anebo doporučím míň pařit během natáčení. Zdar (26.09.2023)

Vytvarne ojedinela adaptace romanu Jachyma Topola, ktera svym zpusobem bavi kvuli mozaice ruznych bizarnich a smysl mnoho nedavajicich scen. Z hlediska pribehu do ted nevim, co si o tom myslet - ale presto, ze by filmu sluselo jeste par minut ustrihat, tak to divaka dokaze pobavit. Za vyzdvihnuti stoji hlavne Labus a jeho automechanicky gang a motorkari jedouci mezi hroby se songem Ziletky od Filipa Topola. To, ze se neustale strida noc a den bez ohledu na navaznosti nemusite resit, protoze cela story je hodne alternativni a mnoho smyslu v tom nehledejte. LFŠ2023 (01.08.2023)

Nespoutaný rej nahodilých obrazů, jenž místy zaujme podmanivými a energickými momenty, většinu času jen neúspěšně hledá, co kromě undergroundového buřičství vlastně může nabídnout. Především se ale velmi špatně hodnotí, jelikož každý divák ve výsledku uvidí zcela odlišný film. Více zde. (14.07.2023)

Něco mezi Nejasnou zprávou o konci světa a Šíleným Maxem. Měl jsem problém už se stejnojmennou literární předlohou Jáchyma Topola, scénáristé z ní navíc vypreparovali několik rovin (těšil jsem se na rovinu s Gérardem Depardieu a Ruskem, ta ale zmizela nenávratně) a vzniklo cosi hodně artového, bezdějová road movie bezčasím...samozřejmě zmizel i největší skvost knihy - totiž ten oslnivý Jáchymův jazykový projev, ten nádherný proud literární řeči, který se do obrazů převést nepodařilo - a posloupnost až surreálných výjevů, ze kterých je film složen, tu magii Topolova textu prostě nemá a mít nemůže...vrcholem snímku jsou tak Žiletky Jáchymova bratra Filipa a Psích vojáků...jediný moment, kdy mne mrazilo... (28.03.2024)