Samuraj

Je to zajímavé, japonské filmy ze současnosti mě často oslovují a jsem schopný jim nadělit bez problémů nejvyšší hodnocení. Historická tématika a především tzv. samurajské filmy mě ale obloukem míjí. Nedokážu se obvykle vžít do mentality hrdinů a po emocionální stránce mi film tak nějak proklouzává mezi prsty, a to včetně těch nejslavnějších jmen, jako je Kurosawa. Samuraj je Kitanův příspěvek k v Japonsku tak oblíbenému žánru a využívá tradiční nadsázku, kdy hrdina bez problémů vyřídí desítky protivníků, krev stříká na všechny strany a o výsledku bitvy obvykle rozhoduje jediný vyvolený bojovník. Je to plné rituálů vycházejících z jiné kultury, občas patetické, občas naivní a prakticky neustále hodně nadsazené. Racionální část mého já se na podobnou produkci dívá se silným despektem, ale naštěstí tady pomáhá Kitanův ironický nadhled, vtípky, kterými příběh shazuje a pomrkává přitom na svého diváka a žánrového fanouška. Svůj snímek navíc zdobí ukázkami místní kultury, takže závěr filmu proskotačíme v duchu lidové veselice. Taky jsem si vzpomněl na svá teenagerská léta, kdy jsem hltal takového Hrbáče a Samuraj se dá označit za romantizující dílko podobné úrovně a zaměřené na podobného konzumenta. Takže s přimhouřenýma očima za 3* a celkový dojem 55 %. (12.03.2011)

Zmes westernu a džidai geki, špagetti westernu, gangsterky a postmoderného násilia. Tu ani nejde o to, koľko mŕtvych sa v Samurajovi ocitne, ale v koľkých záberoch po sebe sa mŕtvoly, respektíve ich efektné "vyrábanie" objaví. Tak jednoduché, až je to vďaka Kitanovmu prístupu komplikované. Množstvo nerozoznateľných ksichtov, ktoré majú prsty v ďalekej minulosti a súčasnom bezpráví. Ak by som sa z toho dokázal viac vysomáriť, bol by som asi touto hyperštylistickou hračkou o niečo viac unesený. Pozrieť si to znova a zapisovať si, kto je kto, sa mi bohužiaľ nechce a ani to nestojí až tak za tú námahu. Bavilo ma to na druhej strane viac, ako napríklad podobne ladený, avšak omnoho rozťahanejší a do seba zahľadený "západný" Kill Bill. (23.02.2014)

sice netuším o co šlo v tom závěrečném tanečku, ale jinak krásný zástupce a nový člen samurajského odkazu říše vycházejícího slunce. Kitano je jako vždy naprosto uchvacující, technicky a choreograficky vyspělé, odkazující na staré klasiky žánru, stejně jako dějově.. Není to samozřejmě nic extra originálního, ale má to zase to proklaté kouzlo a poetiku.. A revenge filmy se silným archetypem hrdiny mám rád.. Možná, že jen ten bodyguard byl trochu odbytý, emoce jsou jako obvykle pro mně stále ne zrovna pochopitelné, stejně jako některé činy (krvavý konec hry), ale stejně je jejich kultura a dědictví minulosti tak zajimavé a silné, že to nejde nemít rád.. Snad jen mi chvíli trvalo než jsem si zvykl na styl filmu a krev se mi nelíbila vůbec. Jinak povedený film a Kitana asi budu muset konečně "nastudovat" (29.06.2012)

Velký Takeshi Kitano dokázal vzkřísit kouzlo starých pecek jako byly například Stíny Nad Soutěskou, ale i poněkud klasičtějších filmů z doby feudálního Japonska, a opět to provedl svým jedinečným způsobem a s humorem sobě vlastním. Jednoznačně film, který byste měli vidět. Kromě jedněch z nejlepších akčních scén jaké kdy byly v samurajských filmech k vidění se dočkáte i nevídaných výstupů v jiných uměleckých odvětvích než je herectví a bojové umění. Navíc, ti z vás kdo neznají Yojimba a spol. konečně uvidí, kdo to sakra byl ten ronin. Plus samozřejmě skvělá hudba made by Hisaishi-san a je z toho 80% jako když mistr meče tasí. (18.06.2005)