Reklama

Reklama

Život a smrt Petera Sellerse

  • USA The Life and Death of Peter Sellers (více)

Obsahy(1)

Píše se rok 1957. Mladé posluchače BBC uchvátí zábavné skeče "Šašků," skupiny komediálních anarchistů se sklonem k absurdnímu humoru. Jedním z géniů v této skupině je Peter Sellers (Geoffrey Rush), herec s nenaplněnými filmovými ambicemi, kterého až příliš starostlivá matka Peg (Miriam Margolyesová) nutí k agresivnějšímu sebeprosazování. Možná i díky tomu mladý herec uspěje a získá filmovou roli po boku italské krásky Sophie Lorenové (Sonia Aquinová), do níž se beznadějně zamiluje. Šťastně vdaná herečka ho sice odmítne, ale na jeho nenaplněné lásce ani na rozpadu manželství s Anne (Emily Watsonová) to nemůže nic změnit.

Sellers brzy začíná bojovat s osamělostí a depresemi, z nichž ho vytáhne až přítel Maurice Woodruff (Stephen Fry), který mu vytrvale shání práci (a výrazně si tím vylepšuje rozpočet). Úspěšný režisér Blake Edwards (John Lithgow) chce Sellerse obsadit do vedlejší role ve filmu "Růžový Panter" v hlavní roli s Davidem Nivenem. Sellers ale nakonec získá postavu inspektora Clouseaua, která ho konečně nasměruje na hvězdnou dráhu. Najednou se nabídky doslova sypou. Některé jsou velmi zajímavé, jak třeba ta, kterou mu udělá režisér Stanley Kubrick (Stanley Tucci). Ten totiž Sellerse přiměje, aby přijal hned několik hlavních rolí ve snímku Dr. Divnoláska, za které herec získal svou první oscarovou nominaci. Po neproměněné nominaci se zklamaný Sellers znovu uchýlí ke svému mentorovi Mauriceovi, jenž ho přesvědčí, aby přijal nabídku Blakea Edwarda na pokračování "Růžového Pantera" a návdavkem mu předpoví životní štěstí s "B. E."

Do Londýna přijíždí krásná švédská herečka Britt Eklandová (Charlize Theronová). Sellers ji omylem považuje za osobu z Mauriceovy předpovědi a začne ji pronásledovat. Po třítýdenním dvoření ji přivede před oltář. Několik týdnů po svatbě ale Sellers prodělá těžký infarkt, při němž se mu zastaví srdce.

Život a smrt Petra Sellerse je důvěrný pohled na jednoho z nejplodnějších světových komiků, který se díky mimořádnému nadání pro imitaci a improvizaci stal mezinárodní ikonou. Vydejte se pod režií Stephena Hopkinse a s Geoffreym Rushem v titulní roli na kaleidoskopickou cestu Sellersovým životem. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (98)

dr.Orlok 

všechny recenze uživatele

Několik opravdu dobrých nápadů na poměrně natahovaný film( hádky s režisérem jako honička v autech,..)Dobrý soundtrack(The Clash, David Bowie..), krásná Charlize Theron.Hlavní hrdina zde není líčen jako sympaťák za každou cenu, ale naopak film sklouzává do druhého extrému, že je nám hrdina nesympatický. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Můj pohled na film je kombinací přístupů a komentářů Oskara a Radka99. Jak uvádí právě Radek99, jako "studie člověka, který díky výchově a úspěchu v životě rozmělní svou osobnost ve svých filmových rolích, ke kterým utíká sám před sebou i ve svém soukromí" je to vynikající a provokativní, jenže mnozí diváci budou film považovat za skutečnou biografii Petera Sellerse a v tomto ohledu je film přece jen zavádějící. Ne že by se mnohé motivy v jeho životopise neobjevily, ale je to negativně jednorozměrné, takže z toho Sellers vystupuje spíš jako talentovaný sociopat, což neodpovídá skutečnosti. Byl to vynikající umělec a talentovaný autor, který udělal strašně velký kus práce už v rozhlase a stál na počátku procesu, který později završili Monty Pythoni. Na televizní film je to precizní práce se slušným rozpočtem a především vynikajícím výkonem Geoffreye Rushe v hlavní roli. Vzhledem k tématu se nabízí srovnání s Formanovým Mužem na Měsíci, kde měl ale Forman usnadněnou pozici právě tím, že Andy Kaufman byl mnohem méně známou postavou, a tak mohl scénárista i režisér v jeho případě fabulovat bez zábran. Život s Andy Kaufmanem musel být taky v mnoha ohledech svízelný, až nesnesitelný, ale protože se tvůrci nesoustředili na tu zápornou stránku jeho osobnosti, vznikl pábitelský poetický film se sympatickým hrdinou. Petera Sellerse by faktů neznalý divák po zhlédnutí tohohle filmu poslal patrně do pekel. Celkový dojem: 80 %. ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Myslel jsem, že s přihlédnutím k fenomenálnímu výkonu Geffreyho Rushe a maskérů dám tři hvězdičky, ale on si to celek nezaslouží. Snad z každého časopiseckého článku se totiž o Sellersovi dozvíte víc než z tohohle filmu. A pokud o něm nikdo neví, jaký ve skutečnosti byl, je to vynikající důvod, proč film netočit, ne naopak. Přes Hollywood se prostě zrovna žene vlna životopisných filmů a Sellers byl zrovna na řadě. Naprosté zklamání. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

POZOR! MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY! Tohle bude asi dlouhý komentář. Omlouvám se, nechci unavovat, ale už dlouho jsem toho neměl tolik na srdci. Shrnout skutečný život do filmového příběhu vyžaduje vždycky jeho zhutnění, prostříhání, domýšlení atd. To beru. Jenže v tomto případě se to vymklo kontrole a filmaři vytvořili monstrum. Jakéhosi paralelního Petera Sellerse, který má s reálným málo společného. Místy k tomu došlo z touhy po senzaci, častěji ale z neznalosti a dokonce lenosti zjistit si o subjektu nějaká fakta. Ale jedno po druhém. OSOBNOST PETERA SELLERSE - Kdokoli se rozhodne o ní mluvit, psát či točit, pohybuje se od začátku v oblasti mýtů a legend. To ví každý, kdo se o něm kdy pokusil napsat článek, načež zjistil, že ta kvanta vyhledaných informací se téměř beze zbytku vzájemně vylučují a drtivá většina z nich se zakládá na tak či onak emotivně podbarvených a evidentně "vylepšených" historkách. Sám Sellers o sobě mlžil, jak se dalo, a výpovědi jeho manželek a dětí jsou, jak se říká, každý pes jiná ves. Pokud se dá něčemu bezvýhradně věřit, jsou to úřední listiny, uvádějící fakta o jeho narození, sňatcích, rozvodech, zdravotních komplikacích a smrti. Film se (zřejmě v souladu s předlohou) opírá o zcela jiný zdroj - fámy. O Sellersově osobním životě ochotně zpravoval veřejnost bulvární tisk a jeho takzvaní "přátelé" z branže, což není zrovna důvěryhodná komunita. Mnozí z nich se po celou kariéru vesele vozili na Peterových šosech a po jeho smrti plynule navázali statutem "odborníků na Sellerse" v dojemných knižních a televizních vzpomínkách. Vyprávěli a vyprávějí o něm všemožné pikanterie, nevynechávajíce žádný detail. A nikdy nezapomenou připomenout, že oni jediní Sellersovi rozuměli. Tak se dostaly do oběhu "zaručeně pravé" historky o Sophii Lorenové (že se do ní zamiloval, je možné, že se kvůli neexistujícímu románku rozvedl, je zřejmě blbost), o jeho osobním jasnovidci (jak příznačné, že nejzápornější postavou filmu je právě ta, která jediná stojí mimo "přátelskou a přející" filmovou branži), o tom, že kvůli němu se na Casinu Royale vystřídalo 7 režisérů (ve skutečnosti vyměnil jediného; 5 jich bylo od samého začátku, protože se točilo souběžně v několika místech světa s různými dalšími hvězdami), že nenáviděl Clouseaua... RŮŽOVÝ PANTER Když pominu, že už při zrodu postavy v letadle do Říma slyšíme inspektorovu frankoangličtinu, která se ve skutečnosti zrodila až s druhým dílem, nelze přehlédnout řadu dezinformací v cause Sellers kontra Blake Edwards. John Lithgow sice hraje Edwardse jako blazeovaného narcise, ale dělá to navzdory scénáři.Blake Edwards-filmová postava totiž přichází na scénu vždy jako trpělivý spasitel Peterovy kariéry. Jako muž, který si může vybírat a kterému krutý Sellers vytrvale hází klacky pod nohy. O tom, že kariéra Mr. Edwardse v 70. letech dávno žila z úroků a panteří návrat byl pro něj stejnou existenční nutností jako pro Sellerse, se zde taktně mlčí. "Dojemné" závěrečné titulky o dozvucích hercovy smrti rovněž pomíjejí, že tentýž Blake Edwards bezprostředně po Peterově konci nabídl nerealizovanou Romanci Růžového pantera Dudleymu Mooreovi a teprve poté, co Mooore odmítl hrát Clouseaua, Edwards slátal dohromady "poctu Peteru Sellersovi" Stopa Růžového pantera. Filmová prezentace jejich vztahu, která jde ve všem na ruku verzi Blakea Edwardse, se dá chápat jako strach z možné reakce dosud žijícího člověka, který nejde pro žalobu daleko. Zřejmě i to je jedním z důvodů, proč film ani slůvkem nezmíní něco tak důležitého, jako byla AUTORSKÁ TVORBA PETERA SELLERSE Že Clouseaua nenáviděl, je vcelku zřejmý nesmysl, protože Sellers tu postavu stvořil. Její charakter, masku, kostým, akcent, vše. Malér byl v tom, že práva vězela v rukou Blakea Edwardse a Maurice Richlina, takto autorů scénáře k Růžovému panterovi (1963). V praxi to znamenalo, že zatímco Edwards mohl teoreticky obsadit Clouseaua někým jiným, Sellers v něm nemohl pokračovat, aniž by se vysmekl z Edwardsovy kurately (ačkoli o tom snil a před smrtí vlastní panteří film plánoval). Sellers byl ostatně vždycky autorský komik, už od časů rozhlasové Goon show přes různé tv pořady až k řadě filmů, kterési napsal nebo je i režíroval. Ani slovo o tom v této "biografii" neuslyšíte, ačkoli si osobně myslím, že touha po absolutní kontrole nad projekty a nemožnost toho docílit byly pravděpodobnými příčinami Sellersových mnoha konfliktů a excesů, o depresích nemluvě. Film Mr. Topaze, který režíroval, propadl a on už nikdy nedostal šanci to zkusit znovu. Přesto se na spoustě filmů autorsky podílel, ať už to je či není uvedeno v jejich titulcích. Film o tom mlčí. Tak například epizoda s Dr. Divnoláskou: Stanley Kubrick přijde za Sellersem s hotovým scénářem, nabídkou na čtyři role a prosbami, neboť po úspěchu Pantera mu prý studio nedovolí natočit film bez Sellerse. Načež Peter dělá drahoty a vyzuje se aspoň ze čtvrté role. Tak to už je čirá fikce. 1.) Že byl Divnoláska uveden až po Panterovi, je shoda okolností, ale pracovalo se na něm už 2 roky. 2.) Peter Sellers byl u samého zrodu projektu, obstaral mu vhodného scénáristu a udělal z něj komedii. Ten film se psal od začátku jako Sellersova exhibice. 3.) Major Kong (kterého nehrál kvůli zranění, podle zdejší verze fingovanému), byl Texasan právě proto, že Sellers uměl vtipně napodobit texaský akcent. Takže zdejší scéna, kde zuří, že Konga hrát nemůže, protože tento hlas v sobě prostě nemá, je čiročirý výmysl. ČAS je entita, s kterou film zachází velmi volně, viz případ Divnoláska, ale i jiné. Vrací-li se po dlouhé pauze Růžový panter, vrací se zde filmem Růžový panter znovu zasahuje (1976), ačkoli mu předcházel Návrat Růžového pantera (1974). O Večírku se pro jistotu mlčí. Hon na lišku (1966) se podle této verze začal točit zhruba rok po Casinu Royale (1967). Blake Edwards v roce 1978 říká, že se Sellersem pracuje 20 let (ve skutečnosti 15) atd. atd. Koho pak překvapí, že Sellersovy filmové děti v průběhu tří let nezestárnou ani o den? GEOFFREY RUSH je důvodem těch 2*. Maska a kostým dokážou divy, ale je úžasné, jaké proměny dosáhl hereckými prostředky. Jak perfektně napodobil chůzi a hlas každé ze Sellersových postav... A je to právě jeho zásluha, že Peter Sellers není jen sociopatickým monstrem, ačkoli autoři udělali všechno pro to, aby jím byl. Mrzí mě, že to vše Mr. Rush nemohl předvést v lepším filmu. Tento je tak lživý a lhostejný k objektu svého zájmu, že za nějakých 20-30 let jistě někdo pečlivější natočí jiný, lepší film o Peteru Sellersovi. Ale pochybuju, že s tak dokonalým protagonistou. 40% () (méně) (více)

Cival 

všechny recenze uživatele

Typický příklad filmu, který dostává ceny (a ne ledasjaké) a hvězdičky hlavně za svoje téma. Chaoticky zpracovaná biografie s nic neříkajícím sledem událostí ze Sellersova života a ještě několika dovysvětlujícími monology přímo na kameru, v nichž dostává filmařská chytrost definitivně na prdel. Stephen Hopkins nezvládá po všech stránkách a vydatně mu pomáhá i Geoffrey Rush. Rush nemá Sellersův komediální talent, a tak většinu času nevtipně šaškuje nebo přehrává "dramatické" pasáže. Jediná pozitiva: Zářící krása Chralize Theron a na televizní poměry velkorysá výprava. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (14)

  • Ve filmu Malaga (1954) Sellers údajně nadaboval až 14 postav, přičemž jedenáct z nich mezi sebou vede konverzaci. (imro)
  • Peter Sellers se objevil celkem v šesti filmech o nešikovném inspektorovi, přičemž ten poslední – Stopa růžového pantera – vznikl dva roky po hercově smrti a z nepoužitých záběrů z předcházejících částí. (imro)

Související novinky

Scenáristé v akci

Scenáristé v akci

22.11.2008

Vrána k vráně sedá a američtí scenáristé s oblibou pracují ve dvojicích. Rossio a Elliot (Piráti z Karibiku) či Orci a Kurtzman (nepřehlédli jste našlapaný trailer na nový Star Trek, že ne?) jsou už… (více)

Reklama

Reklama