Nauka o snech

Vynikající po režijní stránce, výborné herecky a i atmosféra je navozena dokonale. Přesto k naprosté dokonalosti tomu pořádný kus schází... Ač se Gondrymu scénář povedl, tak přeci jen s bezchybnou dokonalostí Kauffmanova majstrštyku k Věčnému svitu se měřit nemůže. Ovšem nebylo by zcela fér srovnávat Nauku se Svitem. Předně je úplně jiná a především hodně moc povedená. Stephan ani Stephanie k srdci sice nepřirostou tolik jako Joel s Clementine, ovšem není to ani tak hereckými výkony jako spíše tím, že dvojice z tohoto snímku, jsou prostě regulérní blázni. Ovšem roztomilí. Snové sekvence jsou, opět, navozeny bezchybně a již jen kvůli nim stojí za to Nauku o Snech zhlédnout a užít si jí. (12.12.2006)

Nevšední filmový zážitek, který se nesmí vidět, ale prožít. Nádherná exploze Gondryho fantazie, imaginace a kreativity. Zde se projevil, jako malé dítě, které má svou nejoblíbenější hračku právě film. To vše, ale k všeobecnému pobavení divákova. Jako komedie totiž Nauka funguje naprosto skvěle a Bernal je o hodně sympatičtější než Carrey. Forma naštěstí nepřebijí obsah, a tak je příběh rovnocenným partnerem formální dokonalosti díla. Tento film v člověku probudí nádhernou snovou nálada, která začne vyprchávat až po příchodu z kina domů. Gondry se vyznamenal a natočil fantaskní podívanou, která se vryje i do té poslední slupky divákova srdce, aspoň u mě se mu to podařilo. (27.11.2006)

Scénář: Michel Gondry .. Sen, sny, snění. Jedna z nejpříjemnějších a nejniternějších lidských činností, přestože se jedná o záležitost mimo lidskou vůli. Stačí pár všedních podnětů a výsledek už se dostaví sám ve zcela nevypočitatelné podobě… Michel Gondry si zaslouží (opět) vekou pochvalu. Zvláště za jeho nekonečný vizuální talent a nápady. Také za chytrý scénář vkusně balancující na pomezí reality a snu, kdy vše umocňuje staromódní ručně řemeslný trikový háv - celofánová voda, krokově rozpohybované předměty a objekty, vše tak příjemně přirozené a působivé. Hned po ústřední tvůrčí osobě stojí za pozornost herci - zvláště Gael García Bernal, který je neuvěřitelně lidský, civilní, prostě bezchybný. Vedle něj však nepřehlédnete Alain Chabata či další. Film dodá zvláštní energii, v několika momentech je odzbrojujícím způsobem vtipný a celkově hodně zábavný. Ovšem kdo nemá dobré zkušenosti se sny, musí přistupovat s nadhledem.. Moje konečné hodnocení není taková ta čistá, krystalická stovka, to by chtělo některé hrany ještě vybrousit k dokonalosti, ale i tak jsou tam, coby hvězdičky na dobrou noc, zaslouženě. 90%. (06.12.2006)

Sny jsou chráněné území, kam klepeta racionality nedosáhnou. Michela Gondryho už od prvních hudebních klipů a reklam považuji za francouzské vtělení Petera Pana, který sní ve dne, v noci a jeho široce zavřené oči vnímají svět jako otevřený prostor ke hrám. V jeho mozku nejsou žádné přímočaré dálnice s fastfoodovými odpočívadly, ale větvící se cestičky a pokroucené dráhy z neznáma do neznáma. A jako dobrosrdečné dítě se s námi o ty nejrozkošnější hračičky dělí. Putování za podivnou láskou v Nauce o snech evokuje vznášení se ve vzdušné bublině na pomezí snění a reality a potvrzuje, že Gondry je spíš autor-uvaděč než autor-vypravěč. Stéphane je komplikované dítě, režisér enfant terrible, které točí pro děti jako on sám. Osvícení z Věčného svitu se neopakovalo, Nauka o snech je spíš filmová duha. Realitu světla lásky rozkládá na jednotlivé barevné složky v dešťových fantaziích...A člověku se chce zpívat. 9/10 (04.08.2007)

Chvílemi utahané, chvílemi vizualně přitažlivé, chvílemi úsměvné i zábavné, chvílemi smutné, převážně snové, povětšinou však nedotažené, stejně jako skutečný sen. Na tento kousek jsem se kvůli Gondrymu těšila hodně a přestože nebyl špatný a vyloženě nezklamal, mám od něj Block party, Věčný svit, Slez ze stromu i Prosíme přetočte přece jen mnohem raději. Možná ho docením časem, ale v tuhle chvíli nemám takovou chuť ho vidět znovu, jakou jsem měla a stále mívám u všeho zmíněného. (26.04.2011)