Volavka

Apple TV se vytasilo s dalším úspěchem. Do Black Bird se podařilo nalákat prvotřídní obsazení a tak vlastně není divu, že přišel další úspěch. Příběh je založen na skutečnosti. Odsouzený drogový dealer Jimmy dostane šanci k propuštení, to za předpokladu, že dokáže z Larryho Halla vymámit, kde jsou těla jeho "údajných" obětí. Larry se totiž chronicky rád přiznává k vraždám, ale není úplně jasné, jestli je opravdu spáchal nebo chce jen pozornost, které se mu díky tomu dostává. Největším plusem je obsazení Paula Waltera Hausera do role Larryho, který podává brilantní výkon. Většinou mu dělá společnost rovněž skvělý Taron Egerton a občas je doplňují dělají herečtí veteráni jako Greg Kinnear nebo Ray Liotta, takže je jasné, že ohledně herectví žádné stížnosti nebudou.  Rozhovory hlavní dvojice jsou skvělé a čekání na přiznání je napínavé. Je tak škoda, že jsou často vyrušování vedlejšími linkami, které nikam nevedou (kápo ve vězení, dozorce), které příběh nijak neposouvají. Jinak ale hutná atmosféra z vězení funguje a minisérie se dá zařadit po bok takových jako True Detective nebo Mindhunter. (03.05.2023)

Po přečtení zdejšího, vyčerpávajícího obsahu jsem byl velice zvědav, jak si s tímto příběhem romantického sériového vraha poradí americká produkce jablečného moštu. Musím předem říci, že jsem byl vcelku překvapen a spokojen i když skoro každá recenze má své ale. A to se zkusím v mém komentu, co nejvíce rozvést, aniž bych používal, co nejméně nechtěných brojlerů. Americká Apple TV+ nám zde naservírovala příběh podle skutečné události, která vedla k usvědčení jednoho z nemála amerických sériových vrahů a po velkém množství lasiček, hyen a dalšího zvěrstva nám předvedla další roztomilé zvířátko z říše živočišné. Tentokráte se jedná o volavku a jak mnozí z nás tuší, co asi tak tato přezdívka může znamenat, zejména v kriminálním či vězeňském prostředí. Příběh se nám snaží vykreslit události dvou hlavních hrdinů, kteří jsou v přítomném filmovém čase uzavřeni v luxusních ubytovacích apartmánech, které nabízí americký vězeňský systém. Jeden je nafoukaný floutek Jimmy, který se chvástá a vychloubá věcmi, které kdy provedl a kterému arogance vysloveně kouká z očí. Je krásný pohledný a sympatický a nejedné ženě z jeho úsměvu vlhnou svatební koláčky na plotně. Problém je v tom, že tento darebák dostal zasloužených deset let, takže si asi dlouhou dobu nevrzne. Náš druhý sympaťák Larry je trochu z jiného těsta. Narodil se  jako druhé nedomrdlé dvojče svého o minutu staršího povedenějšího bratra, kterého rodiče pojmenovali Gary. Zatímco Gary je krásný sympatický mladík, z Larryho o kterém tento příběh vypráví se stal nesympatický obtloustlý, zpomalený tučňák, kterého nikdo neměl rád a na kterého se místo sličných dívek lepily maximálně tak masařky a komáři a proto si vytvořil svůj snový svět. Děj se odehrává, jak v přítomnosti, tak i v retrospektivních záblescích, ve kterých nás zavádí do dětství obou hrdinů a taktéž můžeme vidět pozadí kriminálních událostí o kterých je řeč. Jimmymu je nabídnuta nabídka, že když z Larryho dostane informace o jeho trestné činnosti, tak mu bude zbytek jeho trestu odpuštěn, což je férová nabídka, jelikož Jimmy je dobrý posluchač a umí se spřátelit skoro s každým v tomto prostředí. A tak začíná přátelství arogantní vězeňské, prodejné vrby a sympatického basťocha s licousy, který svým mutujícím dětským hláskem rozpláče nejednu americkou seniorku, která sleduje tento romantický seriál v televizi. Ono je to tak podané, že si nejeden divák může myslet, že Larry chtěl jen najít tu pravou lásku, ale epičky, slepičky, ať se nikdo nezlobí šestnáctkrát hledat a nenajít a zabít a zakopat. Víc nebudu prozrazovat, ať si každý udělá obrázek sám o tomto příběhu bonzáka a mírně retardovaného naivky. Dobré herecké výkony, zejména Paula Waltera Hausera, kterého jsem do této doby neznal a který mně nejednou rozesmál svými nesmyslnými a někdy i romantizujícími plky. Taktéž nesmím zapomenout na poslední roli Raye Liotty, který bohužel už není mezi námi. Za příjemnou sondu do života amerických muklů musím dát zasloužených 70%. (29.10.2022)

Na tomhle seriálu cením především jakousi starší stylizaci, ale s pěkně ostrou kamerou, extra realistickým pojetím explicitního obsahu a neuvěřitelně čistým zvukem, díky kterému charismatický hlas Tarona Egertona a skoro až doufám schválně pištícího Paula Waltera Hausera, krásně vynikne. Už od samýho začátku, kdy hraje jen malá ochutnávka ze soundtracku v podobě Mr. Brownstone od Guns'N'Roses, mě to tak nějak chytlo a já to se zájmem (a překvapivě i obavami o vraha) sledoval další a další epizody. Ano, sice se někomu téma ,,Protagonista je práskač'' může zdát už ohrané, ale právě zadaptování skutečné události s nepřekvapivě originálními postavami z toho dělá cosi vyjimečného, z dnešní tvorby vybočujícího. 8/10 (11.09.2022)

Nejlepší minisérie letošního roku má jméno Volavka a to si troufám říct i z pozice člověka, který jich viděl trestuhodně málo, jelikož se pořád radši věnuje dohánění postarších seriálů o větším počtu sérií. Taron Egerton celou svou kariéru formuje (téměř) jen pozoruhodnějšími projekty a doufám, že jen tak nepoleví. Tohle mu padlo jak na míru, ačkoli ruku na srdce - série patří Paulu Walteru Hauserovi a jeho preciznímu předobrazu notně nechutného vraha. [viděno na Apple TV+] (31.12.2022)

Pavlík Domař vystřihnul bezesporu toho nejúžasnějšího, nejrozkokošnějšího a komplexně nejpromakanějšího vypatlaného devianta od dob vynálezu filmování sériových vrahů. Naprostá herecká dokonalost, padnul jsem na prdel! Satanžel jedna) jej však v téhle řádně přibásněné „skutečné historce“ posadili do supermaxu plného těch nejvyšinutějších psycho-, socio- a jiných patů, kde mají nehlídanou dílničku, kam si může každý mukl kdykoliv skáknout zakutit, disponující kompletní sadou nožů na kuchání dřeva, celým spektrem parádně naostřených dlát a dokonce i volně přístupnou stolní kotoučovou pilou! K plnému komfortu a maximálnímu pohodlí už klukům chybělo snad jen pár lehce vyvrhnutelných ječivých nezletilých roztleskávaček. Satanžel dvě) Tarot Eklhaft vyrostl z toho sympatického kingsmanovského pedošarmu do slizké instáčové LGBT+(DDPPP) princezny, co úplně zapomněla hrát, a je více než s podivem, že takový prkenný metrohomoslaďouš neměl za celou dobu pobytu ve výše zmíněném supermaxu ani jediný orální či rupturní incident. A nekonečně satanžel tři) autor zjevně vycákal veškerou svou invenci na Pavlíkův charakter, tudíž je to pak globálně, sebedokonalejší úchyl - sebedokonalejší neúchyl, místy až nesnesitelně vatěná nuda k posrání, z níž mohly být dva až tři poměrně svižné díly průměrné minisérie, kdyby soudruzi z nahryznutého jabka nehonili obsah a scénárista s dramaturgem nebyli do sebe zahledění uspávači hadů. (22.08.2022)