451 stupňů Fahrenheita

Škoda. S více penězi, tím pádem větší a lepší výpravou, s hlubším vysvětlením fungování světa a podrobnějším nahlédnutím do myšlenek, které vedly společnost k likvidování knih, by to nemusel být tak špatný film. Tedy za předpokladu lepšího scénáře, charismatičtějšího hlavního představitele, kreativnější režie a výraznější hudby. Dokonce by z toho mohl být i dobrý seriál, či minisérie, kde bychom se seznámili se světem a postavami alespoň do té míry, aby nám na nějaké z nich záleželo. Jen kdyby do toho HBO nainvestovalo víc peněz a chopili se toho kvalitní tvůrci. Ale takhle tuhle podprůměrnou, bezkrevnou, fádní nudu nemohl zachránit ani Michael Shannon. (28.05.2018)

Úvod filmu je zmatečný, já jsem vůbec nevěděl, do jakého světa jsem se to dostal a musel jsem si film stopnout a něco si o tom přečíst, abych byl vůbec v obraze. Následně už mi to dávalo celkem smysl a mohl jsem si tak ten příběh užívat. Je to takové průměrné sci-fi, možná trochu zvláštní svým příběhem. Film diváka zabaví, není to špatné, ale podruhé si to už určitě nepustím. (07.10.2018)

Ako to napsať aby som neporušil copyright komentára užívateľa Jaro.Krafcik a nebol za plagiátora? Asi sa to ani nedá...Predvídateľný dej, obrovská chuť tento film vypnúť a neuveriteľná nuda a strata času. Snáď iba postoj veľkej časti obyvateľstva k časopisu Zem a Vek, ktorý som síce nikdy nečítal ale poznám ho iba kvôli presne takej honbe za ničením kontroverzných diel ako je zobrazený v tomto filme ma prinútil ho dopozerať až do konca, ale nič som si z neho nevzal a zabudnem naňho za pár sekúnd. Aspoň v to dúfam. (10.02.2020)

Téma sociální spravedlnosti podle dystopické novely amerického spisovatele Raye Bradburyho z roku 1953. Román byl jedním z jeho pěti nejslavnějších děl a byl ověnčený žánrovou cenou Hugo. Názvem odkazoval na teplotu, při které se papír vznítí a hoří. Kniha reagovala na masivní rozšíření televize v amerických domácnostech a s tím spojený nárůst konzumerismu, na studenou válku, na soudobou politickou éru mccarthismu, projevy totalitarismu, na obřadné pálení knih, které byly ve třicátých letech v Německu označeny jako nepřátelské vůči nacistické ideologii. V roce 1966 román poprvé zfilmoval klasik francouzské nové vlny režisér François Truffaut. Tuto druhou, televizní adaptaci (HBO) provedl Američan íránského původu Ramin Bahrani. Je to "update", částečně i upgrade Bradburyho prozíravého příběhu. Ne však moc povedený. Zde již existují i knihy elektronické a děj se na rozdíl od předchozí adaptace odehrává v úplné tmě. Postavu hasiče zde ztvárnil černošský herec Michael B. Jordan, v původnímu filmu to byl "árijsky" modrooký blonďák Oskar Werner. Tato nová verze byla vytvořena pro generaci diváků odkojených sérií Hunger Games. Potenciál filmu o společnosti v níž jsou zakázány knihy není moc využit. Také další motivy nepůsobí moc rozvinutě (například důvody vzniku "druhé občanské války" a co se stalo po ní, jsou jen mlhavě naznačeny. Dialogy jsou doslovné a motivace postav působí nepřesvědčivě. (11.07.2018)

Bradburyho předlohu jsem (ještě) nečetl, ale tohle nebylo až tak špatné, jak jsem očekával. Jasně, kdovíjak dobrá adaptace to nebude. I pro neznalce je to takové nedomrlé, jako kdyby scénáři něco chybělo. Možná určitější pointa. Tahle adaptace vlastně docela působí jako další epizoda ze seriálu Black Mirror, který různá dystopická témata ztvárňuje velmi obdobně - tedy tak, že se logika poddává myšlence. Ten je ale taky absurdnější a uvědoměle nerealistický, což v tomto případě asi tak úplně chtěné a uvědomělé nebylo. Tady to bylo prostě spíše jen nedotažené. Pořád ale velmi koukatelné béčko, byť s mizerným scénářem. (26.09.2018)