Třetí muž

Nádhera !!!! Graham Greene tak nějak (vždy) donutí člověka k zamyšlení, .jestli je větší chyba být zadobře s těmi nesprávnými lidmi a nebo být v konfliktu s těmi „správnými“ A jestli toho o kom si myslíme, že ho známe máme i poznat, protože .... „Člověk se nezmění jen proto, že se o něm dozvíte víc.“ Graham Greene se prostě ve všem nimrá. A já to jeho nimrání ..... zbožňuji !!!! Nádhera, ale to už jsem říkala, no nevadí ...... nádhera!!! (02.06.2005)

Je to už hodně dlouho, co jsem viděla Třetího muže, tak dlouho, že si ani nepamatuji, proč jsem to neviděla do konce. Nespěchala jsem a bylo to dobře, velká obrazovka Třetímu muži sluší. Jak bude možnost vidět to na velkém plátně, rozhodně to nepropásnu. Zážitek!! Nechce se mi rozebírat, co proč a nač, prostě mi to naprosto sedlo a s velkou chutí si to kdykoliv zopakuji. (10.10.2016)

Třetí muž se stejně jako nejlepší kousky od Hitche nebo Wellese prostě nikdy neokouká. Silný greenovský příběh i ústřední myšlenka (můžu zradit přítele, když zjistím, že je to hajzl?), skvělé obsazení, jedinečná atmosféra vybombardované Vídně a nezapomenutelná hudba. S každým zhlédnutím mám ten film radši. Teď konečně i na Blu-rayi. (19.09.2010)

Film noir prostě milujete, nebo vás míjí a po dvou pokusech to s ním vzdáte. Obojí je legitimní a ačkoli patřím spíš do "milovnické" skupiny, rozumím tomu, proč někomu tento šálek kávy nic neříká. Existuje spousta seriózních studií o tom, co to vlastně film noir je. Jedna kvalitní vyšla před pár lety v Cinepuru. Nejčastějším sporem je totiž označení noiru jako žánru, což při různorodosti děl, která se do něj řadí, neobstojí. Mezi 40. a 50. lety se událo mnoho změn. Noir se z ateliérů přesunul do ulic. Z Ameriky do Evropy. Od postav lehkovážných detektivů k amorálním troskám. A tak dále. Jen si zkuste srovnat linku Maltézský sokol - Pojistka smrti - Třetí muž - Sunset Blvd. - Dotek zla. Jaký je tedy společný činitel všech těchto filmů? Za sebe to vnímám jako "prvek zveličení". Film noir prostě staví na kontrastu a hyperbole. Jen se podívejte: Hluboký spánek vás utopí v překombinované naprosto nereálné zápletce. Dialogy v Pryč od minulosti jsou jen sledem cynického chrlení přehnaných metafor. Welles by v Doteku zla našel temný kout i za dne na poušti. Třetí muž je zase tak přesvětlený, že postavy vrhají několikametrové stíny na okolní budovy, atd. Právě kvůli těmto atributům jsme nuceni uvědomovat si přítomnost média a umělost fikčního světa. Pokud tohle někomu vadí a chybí mu onen "ponor" do emocí, příběhu, postav, bla bla bla, nemá šanci si někdy nějaký noir užít. V tom případě si Třetího muže ani nezapínejte. (05.03.2010)

The third man rastie každým pozretím, hádam, že na tretí krát budem hodnotiť na plný počet. Dej je veľmi svižný, zápletka je jasná a pomerne prehľadná. Ako každý správny noir sa snaží byť aj Tretí muž čo najštýlovejší, k čomu stačí tých zopár základných prvkov žánru v spojení s krásnzmi štýlovými exteriérami Viedne, zaberanými často v noci. Kamera je často pootočená o pár stupňov do strany. Ale možno podstatnejšie ako dej sú súdobé reálie a spoločenské pomery Viedne a ďalej vnútorný boj hlavného hrdinu medzi loajalitou a svedomím. Hudba pôsobila skôr francúzsky, ako z nejakej letnej komédie Jacquesa Tatiho, jej ústredný motív sa vám usadí v hlave na dlhý čas. Poteší relatívne otvorený záver filmu. (27.10.2012)