Fontána

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Zázrak se nekonal, ani filmová událost. Ne že by se mi film nelíbil, ne že bych neocenil hudbu, scénář, vizuální styl, ale: O umírání a vyrovnávání se s ním byly natočeny i hezčí a citově silnější filmy, ńapř. Cena za něžnost. Lítání k mlhovině jsem už tuším viděl u Kubricka ve Vesmírné odyseji (pravda, bez bubliny) a starobylé civilizace už objevoval Indiana Jones a mnozí jiní. Nejsilnější tak pro mne byla Fontána v zamilovaných scénách z přítomnosti ("Vše je v pořádku", pohledy na vlasy, házení sněhovou koulí, milování ve vaně, důvěra v dopsání poslední kapitoly knihy...). Vše bylo tak hezky naaranžované, esoterické, filozofické a nadčasové, že... že jsem dostal chuť na pořádný western. Trailer: http://www.csfd.cz/film/116226-fontana-fountain-the/videa/ (16.02.2009)

Upřímně? Moc jsem to nepobral. Faktem je, že když jsem slyšel o filmu poprvé, dost jsem se na něj těšil. Ale těsně před projekcí jsem se radši připravil na nějakou fantasy pytlovinu. Přitom dějová část ze součastnosti mi vůbec nepřišla postavená na hlavu, jen mě prostě nebavilo (a ani pořádně nenapadlo) v tom hledat něco hlubšího, k zamyšlení se nad tématem. Takže bych to viděl asi tak, že moje hodnocení je pouze aktuální/ne konečné, že je potřeba to zkouknout ještě alespoň 1x a nedopustit se znovu omylu puštěním filmu o půl 11 večer, kdy mi mozek přestává pracovat na plné obrátky :-). (25.08.2008)

Vizuální esej, audiovizuální vlnka romantického příběhu. Napsal bych sto krásných slov, abych se silně nedotkl Aronofskyho srdce, ALE vydal jsem se během jeho filmu na spletitou cestu, při které jsem nepodlehl tak naplno, abych se do toho dle snímku bezmezně zamiloval. Ale i tak mě Aronofsky dostal. (21.02.2012)

Nádherný film, ke kterému jsem se pohříchu dostal až po deseti letech... Úspěšně balancující mezi mainstreamem a artem, mezi rozmáchlou sci-fi a komorním melodramatem. Hudba Clinta Mansella je zase jednou fantastická, vizuál místy hraničí s kýčem, ovšem vzhledem ke snaze vyjádřit se k základním otázkám života je to vlastně adekvátní. Jackman mile překvapil a moje oblíbená Rachel Weisz ne, zahrála standardně skvěle. Co ale z Fontány dělá skutečné mistrovské dílo, je katarzní podání myšlenek, které přesahují standardní "láska všechno přemůže", když ukazují, že nepřemůže, ale že to nevadí. Boj se smrtí nelze vyhrát, ale k blížícímu se konci lze přistoupit i důstojně a s pokorou, což je tím největším vyjádřením lásky k odcházejícímu, jakého člověk může dosáhnout. A jestli film dokáže poutavou formou předat takovou myšlenku, tak už nevím, co bych měl od něj chtít víc. (05.06.2017)

většinou mi nedělá problém k filmu napsat kometář.. ale jak přemýšlím.. tak stále nenacházím slova, která by vystihla to, co opravdu chci říct.. možná je to tím, že jsem film viděla před pouhými dvěma dny.. ale i kdybych to oddálila.. tak si myslím, že i za rok, nebudu vědět co mám napsat.. Fontána je pro mě jedním slovem FASCINUJÍCÍ! Aronofsky prostě ví, jak lidi totálně odbourat.. jak často se Vám stane, že Vás z filmu rozbolí hlava?? že je Vám prostě na nic.. a že nevíte, jestli máte více přemýšlet o svém životě.. a nebo prostě tupě zírat a opakovat si: "Proč??" ze začátku na to koukáte, vůbec nic nechápete.. a postupem času jak se děj prolíná ve třech dějových linií (minulost,přítomnost, budoucnost), které pak krásně do sebe zapadají.. Vás zavedou na hranici myšlení.. a ať chcete nebo ne.. budete koukat do konce... a až doběhnou titulky.. film jentak z hlavy nevypustíte.. komentář Radek99 stojí za přečtení :) (25.04.2009)