Ruský dům

Až na jednu výjimku (Špión, který se vrátil z chladu) mi přijdou předlohy le Carrého mizerné - a to nemyslím jen podle filmů, ale i z toho, co jsem od něho četl. Naprosto neumí vytvořit funkční dějovou linku a přijde mi jako velmi přeceňovaný autor. Zde je vidět vše v odhaleném hávu - naprosto nijaká chemie mezi hlavními postavami, pár špionských rad vytažených z klobouku, jedna zajímavá myšlenka (pokud nepřítel má horší zbraně než my, jak to vysvětlit našemu zbrojnímu průmyslu?), něco sice zajímavých lokací, ale naprosto nezajímavě natočených (kameraman prostě netvořil náladu nebo atmosféru, ale snažil se jen, aby postavy a budovy byly vycentrovány na střed), a celková zápletka poněkud hloupá, až to bolelo. Jistě, potěší zmínky o Československu, československé tramvaje v ulicích, ale prostě celé je to nudné, často zmatené, nepočítající s divákem. Samotné postavy mi přišly zcela bez charakteru, a láska mezi Britem a Ruskou neodůvodněná a nevygradovaná, vážně špatně podaná. Děti a strejda jen do počtu. A stejně tak postava Danteho v podání KMB zcela nevyužitá. (12.01.2014)

Nechápu to špatný hodnocení tady. Film je to dokonalej. Po všech stránkách: atmosféra Ruska, saxofon, lovestory, hlavní hrdinové a /inka, šeď velkoměsta, sedánky literátů (vybavil se mi MASOLIT z Mistra a Markétky), protipóly amerických a britských agentů... Něco sentimentálního. Zvláštní. Tohle je přesně ten typ filmů, který mě bavěj. A navíc John Carré je génius. (25.07.2014)

Podle mě jeden z nejhorších Seanových filmů. Nějak jsem se za celou dobu filmu nemohla dostat pod kůži hlavním hrdinům, občas mi unikl důvod, proč se něco děje a jaksi se nedostavil pocit, kdy hrdinům bezpodmínečně držím palce a děj sleduji se zatajeným dechem. Myslím, že vina je ve slabém scénáři, ale těžko posoudit... (24.11.2014)

Dlouho jsem matně vzpomínala na film s úžasnými moskevskými exteriéry (a interiéry), aniž bych si pamatovala jména, herce, děj... Po letech jsem zjistila, že jde o film Ruský dům. Dnes s překvapením zjišťuji, jak aktuální jsou některé dialogy ve filmu, a že je napěchován krásou ještě víc, než jsem si pamatovala. Produkčně zachytil z doby svého vzniku to nejlepší, což je jistě dáno tím, že nás zavádí do prostředí intelektuální špičky svého času (s níž se vždy přirozeně pojí i vrchol estetický). S takovou familierní vzpomínkou se jistě nostalgicky identifikuje každý, kdo něco podobného prožíval, nikdo takový asi tímto filmem nebude zklamán. Prostředí tzv. "inteligence", jak zněl komunistický výraz pro širokou skupinu vědců, hudebníků, literátů apod., nabylo ostatně díky pevným komunistickým mantinelům paradoxně již neopakovatelný specifický náboj plný jistých možností a síly vůle pro rozvíjení talentů i osobností. Na tomto pozadí se fenomén úpadku posledních dvaceti let jeví o to výraznější, byť samozřejmě víme, že jde o jistou časověprostorovou konstrukci a iluzi. Přestože samotná osa příběhu nejvyšší hodnocení nezasluhuje, nebojím se ocenit pěti hvězdami. Za záběry krásných míst i interiérů, kultivovaný jazyk i za nadčasové věty k zamyšlení. K tomuto filmu se budu ráda vracet, jeho atmosféra evokuje z minulých časů to dobré, jeho kulisy jsou tak realistické, že je doporučím jako studijní materiál pro mladší ročníky milovníků retra, Moskva je v něm krasavicí bez přikrášlení a navíc, je to vlastně hezká lovestory. (28.08.2014)

Nejraději bych dal 5hvězd, ale uznávám, že na to to nemá. To by pochopil možná jen ten, kdo stejně jako já a jako Barnie Blair byl v roce 1990 v Moskvě. Ta atmosféra je neuvěřitelně vystižená, fakt neuvěřitelně. A jestli si něco samo o sobě zasluhuje 10hvězd, tak je to Goldsmithova hudba, ta je neskutečná!!! Jinak ale samozřejmě lepší průměr s nadprůměrným obsazením. (16.12.2007)