Reklama

Reklama

Válečnice

  • USA The Woman King (více)
Trailer 8

Snímek Válečnice vypráví pozoruhodný příběh Agojie, ženských bojovnic, které v devatenáctém století chránily Dahomejské království v Africe se zdatností a odhodlaností, kterým se nikdo nedokázal vyrovnat. Film, který se inspiruje skutečnými událostmi, sleduje emocionální a pozoruhodné úsilí generálky Nansici (oscarová Viola Davis), která cvičí novou generaci rekrutek a připravuje je na střet s nepřítelem, který je odhodlaný zlikvidovat jejich životní a kulturní hodnoty. A to jsou věci, za které je zkrátka nutné bojovat. (Falcon)

(více)

Videa (7)

Trailer 8

Recenze (129)

Big Bear odpad!

všechny recenze uživatele

Bylo, nebylo jedno Dahomejské království v západní části Afriky. V devatenáctém století prosperovalo hlavně díky obchodu s otroky. Válečníci tohoto království pořádali vojenské výpravy při nichž doslova lovili a unášeli lidi z ostatních kmenů a prodávali je bílým otrokářům na třžištích v dražbách. Odporný bílý kolonizátor a otrokář to měl docela jednoduché. Připlul do zavedeného přístavu, na trhu nakoupil otroky a zase odjel. Neprodaní otroci v lepším případě byli použiti jako otroci Dahomejců, v horším byli obětováni při krvavých náboženských rituálech. Dnešní mileniál si asi zlého bílého otrokáře představuje jako lovce Pampaliniho, který běhá po savaně se síťkou a loví kličkující černoušky. V sedmnáctém století to snad i tak mohlo být, ale v době o které pojednává film Válečnice, navíc točený (bacha!) podle skutečných událostí  bohužel tuto práci odváděli Dahomejci. To ovšem poněkud vrhá trochu jiné světlo na tu omílanou mantru jak zlý bílý otrokář drancoval Afriku a všichni Afričané mají dnes nárok na vše, protože byli oběťmi. Mimochodem víte kdy Dahomejské království začalo zanikat? Na konci devatenáctého století, protože odporný bílý Brit čím dál více tlačil na zrušení otroctví... ! Eh...toliko fakta snadno ověřitelná.  ---  Jednoho dne (doufám, že se to už nedožiju) bude zřejmě vaše smart TV hlásit (nebo tajně odesílat) někam na nějaké Ministerstvo pokroku na co jste koukali, kolik závadného obsahu sledujete a kolik naopak progresivního obsahu jste viděli. Mám tedy tento týden splněno pokrokovým filmem Válečnice !  Hádám, že dnešní neomarxisté a feministky u filmu prožijí několik vícenásobných orgasmů. Hlavními hrdinkami je klan bojovnic co zabíjí muže, bojuje za nezávislost a osvobozuje otroky z jha odporných bílých kolonizátorů. V hlavní roli mužatka, opravdu nepěkná na pohled a trochu jsem se bál aby se mi o ní nezdály ošklivé sny... Tlustá Lashana - nová to  agentka 007 zde opět dostala - Licence to kill (jak se to řekne dahomejsky nevím), stejně tak jako ostatní válečnice...  Já mám rád historické filmy, historie mne zajímá a zejména to devatenácté století. Byla to doba úžasných objevů (samozřejmě na dekadentním západě), technického pokroku a rozvoje. Stateční pohříchu bílí muži jako třeba Livingstone vymazávali z map poslední bílá místa... Za nimi šel mnohdy voják, farář, učitelka a lékař... A s nimi civilizace a západní kultura. Bavíme se o době kdy Afrika byla diverzita sama! Kanibalismus nebyl jen specialitkou Guyjany, Papui a Šalamounových ostrovů, ale i Afriky. Mimochodem tam místně funguje dodnes. Zkuste se narodit jako albín a když se vám podaří zdrhnout jen s uříznutou rukou, budete mít sakra kliku! Můžeme polemizovat o tom, zda měl bílý člověk právo narušit toto rozmanité civilizační a kulturní uspořádání. Sežrat zabité, na ohni na klacku opečené bojovníky z jiného kmene (to aby do mne vstoupila jejich síla přeci)  mohla bejt určitě prima grilovačka s bubnováním pod hvězdnatým africkým nebem. Podobně mohlo být fajn to všelijaké obětování bohům, duchům a krvavé kmenové ritualy, páč logicky jak jinak uchlácholit všechny ty duchy a strašidla jichž je přeci savana plná... Já nijak nesnižuji hrůzu otroctví a obchodu s lidmi. Vím o něm dost, právě kvůli studování dějin USA a kolonií. Ale to je prostě historie. Dnes jsme dál. Potomci afrických otroků žijí mezi námi, jsou to stejní lidé jako my. Mají stejná práva a že mají odlišnou barvu pleti z nich nedělá jiné lidi než jsme my. Stýkáme se s nimi, pracujeme s nimi, bereme si je, máme s nimi děti... Důkazem je konec konců i tento bohužel šílený film. Kde by asi tak dnes byla nějaká Thuso Mbedu bez bělochů? Někde by vyloupávala z kůry larvy na večeři, vykopávala batáty, nebo by jí rodiče někomu provdali za dvacet koz. Kde by byla ,,Britka'' Adjoa Andohová, které při korunovaci britského krále Karla III. připadal balkón s královskou rodinou ,,příšerně bílý'' a ještě to měla potřebu sdělovat veřejně médiím? Dokáže si někdo představit, že by po zvolení prezidenta Obamy nějaký bílý herec veřejně řekl, že Bílý dům je moc černý? Myslím si, že to co by se strhlo poté by byl takový mazec, že by na to zíral jen s otevřenou pusou a neškrtnul by si už ani v reklamě... Kupodivu mne překvapilo, že v Anglii ještě zůstalo nějaké původní obyvatelstvo, co se poté ozvalo úřadu pro britský rozhlasový a telekomunikační úřad se stížností na dehonestaci královské rodiny.  Každý má právo říci svůj názor, ale ruku na srdce. Rovnost v tomto konkrétním případě už neexistuje a největšími rasisty jsou dnes právě všichni ti Afro-čané co žijí na západě. Tolerantní bílá majorita vše zatím schroupáva s klidem, ale filmy jako Anna Boleyn s černou představitelkou, aktuálně Kleopatra nebo tahle neomarxistická kravina o válečnici osvoboditelce, to vše začíná pomalu ale jistě vdouvat vlnu nevole a i zlosti. Dějiny se nesmí přepisovat. Tenhle film je odpad jak vyšitej. Nezbývá než si už jen počkat na nový dokumentární pořad BBC Sira Davida Attenborougha o černých ledních medvědech. Pak už budu mít stoprocentní jistotu, že svět se úplně zbláznil. - ODPAD () (méně) (více)

elanius 

všechny recenze uživatele

(12/2023) / 54% hodnotenie v plnej nahote ukazuje česko-slovenskú malosť a zaprdenosť. Nepochybujem o tom, že sa tunajším "expertom" ťažko prekúsava fakt, že pozitívnymi hrdinkami sú čierne ženy. Mňa absolútne netrápi, že sa v akčnom filme nedodržiava historická presnosť, nie je to dokument, je to fikcia. K filmu. Pre mňa osobne veľké prekvapenie. Zaujímavý, akčný a príbehovo super vystavaný. Estetika je kapitola sama osebe, jeden z najkrajších filmov poslednej doby. Najlepšie na koniec, neokukaný (až na Violu) herci, ktorí vytvorili uveriteľné postavy s emóciami. A celkovo príbeh dokáže namotať a človeku neni jedno čo sa s kým stane. Dobre mi to všetko padlo, svieži vietor v hollywúdskych vodách. (9/10) ()

Reklama

Psychor odpad!

všechny recenze uživatele

Propagandistický pokus o změnu a revizi dějin, kdy dochází nejen k jejich překrucování, nýbrž i k popírání historicky doložitelných událostí. Jestliže se film tváří jako historický, třebaže se odvolává pouze na inspiraci příběhem dahomejských Amazonek, musí dodržovat alespoň nějaké základní reálie. V případě snímku The Woman King se de facto jedná o jejich nekritickou adoraci, přičemž tvůrci záměrně ignorují fakt, že se Dahomejské království specializovalo na vývoz otroků, a tamní ženské vojenské oddíly tudíž neměly s abolicionistickými aktivitami cokoliv společného, ba naopak. Cením si profesionality a charakteru Lupity Nyong'o, která odmítla nabízenou roli, jelikož na základě vlastního výzkumu odhalila, že text scénáře vůbec nekoresponduje s historickou realitou. Nenáročný a historií nepolíbený divák, který má o minulosti pouze vágní a časově neukotvené představy, si však snímek užije, protože akce je bohatá, postavy černobílé a zápletka vskutku triviální. Pro mě naopak absolutní ztráta času, v důsledku čehož nemůžu snímek The Woman King ohodnotit jinak než odpadem. ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Když při prvním víkendu je v kině na nový film jen 5 lidí v sále, tak to nevěstí nic dobrého. Na Woman King jsem se celkem těšil, ale z kina jsem odcházel znuděný a zklamaný. Na rottenech jsou z filmu kritici unešení, normální diváci už tak moc ne. Jedni si stěžují na woke propagandu, druzí na nepřesnou a převrácenou historii- tohle mě osobně nezajímá a šel jsem si užít film, který však bohužel nedokáže moc strhnout. Rozhodně potěší netradiční prostředí Africké kultury, kde se podíváme do 19. století, kde ženy bránily Dahomejské království v Africe. Zlá doba, kde ženy měly jen dvě možnosti. Provdat se, pracovat a být něčí služkou, nebo zůstat pannou a bojovat za svou zem. Oscarová Viola Davis je skvělá a překvapí i mladá Thuso Mbedu a John Boyega v roli krále taktéž fajn. Vizuálně film působí průměrně, rozpočet byl nejspíš štědrý a děj není natolik strhující, aby se divák do něj mohl ponořit. Je tu pár zajímavých informací i dialogů, ale při té stopáži jsem ke konci byl z toho už celkem otráven. Akce je tu hodně málo, vlastně jen na začátku a na konci. Finále je rozhodně světlým momentem, hromadná bitva se povedla, byŤ pg-13 rating ji to lehce kazil, být to pořádné eRko a lítaly by tam hlavy i končetiny, tak bych možná začal být spokojen. Ještě bych vypichl scénu s tréningem mladých rekrutů, kde se pro napětí nešlo daleko a došlo i na jeden docela slušný a nečekaný zvrat, ale i tak jsem se většinu stopáže nudil a ty 2 hodiny mi přišly jak 3. Kino nedoporučuji, jen pro velké obdivovatele historie. 5/10. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Nejprve oslavné ohlasy ze zámoří, pak poměrně studená sprcha. Ostatně i hodnocení tady je nakonec „překvapivé“. Tvůrci rozhodně pracují se zajímavým prostředím, a to jest jedním královstvím v 19. století v západní Africe. A zároveň pracují s hrdinkami, ženskými válečnicemi, i když tady bych už přídavné jméno zajímavé úplně nepoužil. Nerad bych, aby to vyznělo šovinisticky, ale prostě řezat se mají chlapi. Nicméně zmiňované království bojuje o svou existenci, zálusk si na něj dělají okolní říše i obchodníci s otroky, zabrat tak musí hlavně jednotka válečnic. Akce je natočená solidně, ale rozhodně ne tak, abych si některé scény hned chtěl zopakovat. Viola Davis je coby zadumaná drsňačka s traumatem fajn, ale nějaké oscarové řeči bych krotil. Upoutá především neokoukané prostředí, ale jinak (pro příště) méně sesterství, banálních frází a taky minut, naopak to chtělo víc syrovosti, špinavosti a rozhodně i emocí. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (9)

  • Dahomejské amazonky bojovaly i v druhé francouzsko-dahomejské válce v letech 1892–1894, která skončila podmaněním Dahomeje Francouzi. Na této válce je zajímavý především obří nepoměr ztrát na životech. Zatímco Dahomejců zemřelo v boji 2000-4000, Francouzů zemřelo v boji jen 85 (a dalších 205 podlehlo místním nemocem). A to navzdory tomu, že Dahomejci měli k dispozici relativně moderní palné zbraně a dokonce i několik kulometů či kanónů. (vojtaruzek)
  • Existují dvě verze toho, jak vznikla ženská armáda Agojie. První říká, že byla založena první a dodnes jedinou královnou v dnešním Beninu, Tassi Hangbè (u moci 1716–1718), která nechtěla sveřit své bezpečí do rukou mužů. Druhá tvrdí, že Agojie rekrutoval už král Houegbadja (u moci 1645–1685), protože po dlouholetých bojích se sousedními kmeny už zkrátka v Dahomey nebylo dost bojeschopných mužů. (Candice)
  • Agojie byly de facto považovány nejen za bojovnice, ale i za manželky krále, proto se také nemohly vdát za nikoho jiného. (Candice)

Související novinky

Viola Davis zpátky v roli Amandy Waller?

Viola Davis zpátky v roli Amandy Waller?

04.05.2022

Zatímco nové vedení studia Warner Bros. vymýšlí, co vlastně sakra dělat s jejich hraným DC portfoliem, respektive jak kupu nesourodých projektů usměrnit tak, aby z toho postupem času vzešlo druhé MCU… (více)

Reklama

Reklama