Heroji radničke klase
Working Class Heroes
Hrdinovia robotníckej triedy
Režie:
Miloš PušičKamera:
Aleksandar RamadanovicHudba:
Jovan ObradovićHrají:
Boris Isakovič, Jasna Đuričić, Stefan Beronja, Aleksandar Djurica, Mihajlo Pleskonjič, Filip Djuric, Predrag Momčilović, Bojana Milanović (více)Obsahy(1)
Developerská firma získá důležitou zakázku: v krátkém čase musí připravit vysídlenou stavbu tak, aby ji později mohl odkoupit movitý byznysmen. Mezi pochybným šéfem a najatými dělníky stojí Lidija, žena se studeným srdcem, která dohlíží na stavební práce a navenek kryje špatné pracovní podmínky. Dělníci se ale postaví na odpor a čas rychle utíká. Rozzuřené sociální drama dardennovského střihu poodhaluje odvrácenou tvář ekonomické tranzice a ohýbání morálních hodnot v místě, kde se kapitalismus povyšuje nad obyčejného člověka. Výbušné, univerzální téma fackuje svého diváka punkovou estetikou, jemným satirickým nádechem i prvky antické tragédie. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (9)
(LFŠ 2022) Hrdinové dělnické třídy jsou jakási tragikomická sonda do (všedního?) života srbských dělníků a bezcitných developerů. Na jedné straně film pobaví svým bezprostředním scénářem z prostředí stavby, na druhé straně z něj člověka zamrazí v zádech, vezmeme-li v potaz, jak může probíhat konfrontace dělníci-developeři, a jaké může mít následky. Z postav mě nejvíce zaujali Lidija a Mali, ve výsledku ale i Profesor. Závěrečná třetina mě stihla jak neuvěřitelně nas*at, tak i nadmíru potěšit. Karma je zdarma! ()
Malá skupinka šablonovitých zmrdů se skrz tradiční postupy vykořisťování proletariátu snaží maximalizovat svoje zisky ZA KAŽDOU CENU. Téma tedy opět typický. Přidanou hodnotou je zasazení do soudobýho (asi?) Srbska, což film okamžitě dělá o dost depresivnějším. Autoři sice trochu zvláštně balancují na hraně více žánrů, ale mezi dělňasema je i dost uvěřitelných charakterů, plus ta chladná bestie, takže to jakž takž drží pohromadě. Teda krom toho pohádkovýho konce. #kviff56 (65%) ()
„Cos to udělal?!“ - „To mě jen tak napadlo.“ Aneb co všechno je člověk schopný udělat pro nějaké ty penízky navíc…Film o 2 sociálních třídách v Srbsku (dalo by se to ovšem aplikovat na lecjakou jinou zemi), mezi nimiž nejsou ony pomyslné nůžky rozevřené, jako spíš maximálně roztažené. Zatímco bohatá, „velká zvířata“ podepisují zakázky za miliony jak na běžícím pásu (a to v prostředí, kde ono profláknuté přísloví „ruka ruku myje“ je pouhou denní rutinou), primitivní dělnická „lůza“ v podobě party „makáčů“ žije svým malým, „jednoduchým“ životem, kdy se snaží přežít do dalšího dne, a vysvobození představuje možná tak chlast po šichtě. A zatímco tyto 2 skupiny jsou od sebe jasně oddělené, postava PR manažerky stojí mezi nimi, dostatečně vysoko, aby nežila z ruky do huby, ale ne tak, aby měla své místo u stolu mocných opravdu jisté, což ona sama nakonec pozná dost drsně (aneb když si umazat ruce, tak pořádně a doslova). Já téhle mrazivé satiře převlečené za tragikomedii (s koncem vyvolávajícím úsměv na tváři) dám slušné 4*. ()
[KVIFF 2022] Na scénu se opět vrací Đuričićová. Nyní opět v takovém, tom pomalém srbském nebo celkově jugoslávském filmu, který jsem po minulých Varech dost zavrhl. Takže jsem si letos chtěl užít jen ten okrajový odér. A ono zase nejde o nic příšerného. Zažil jsem horší. Ta myšlenka je jasná, Pojato je to po svém. Utahaně a šedivě bez emocí, ale asi víme o co jde. Finální tečka je taky docela silná. Každopádně je to jeden z těch unavenějších filmů, ze kterého zbyde jen poselství. ()
Podnikání na Balkáně . Pracovní úraz na stavbě nepřípustný - díra do hlavy a stopa končí. Manažerka pozdě objevila svou naivitu. Řešení pracovního úrazu je trochu moc i na ni a správně uložený panel je konečné řešení. Film, co mu nespadne řetěz celou dobu. Balkánské filmy jsou plnokrevné a syrové, o tomhle to pltí tuplem 4**** ()
Reklama