Irský zázrak

Film je ponurý a ukazuje nám zdravotnú sestru z Anglicka, ktorá má dosvedčiť dvojtýždňovým pozorovaním diečaťa, že nič neje a žije len vďaka modlitbe. Táto úloha prináša so sebou veľa úskalí a morálnych bremien. Finálne zavŕšenie príbehu je dobre vymyslené. Film sám o sebe je veľmi citlivo podávaný a človek prechádza pocitmi ako hlavná hrdinka. (07.12.2022)

Tak tohle je pro mě těžko hodnotitelnej kousek. Pokud bych to měl brát jako další důkaz toho, že křesťanská víra je do prdele díra musel bych dát 5 hvězd. Pro mě jsou tihle pánbíčkáři jen zmanipulovaní fanatici, kteří se schovávají za svůj křesťanskej alibismus. V tomhle směru ve mě film vyvolal velký emoce a to především zlost. Když se ale na film kouknu jako na celek tak moc atraktivní pro diváka není. A to především díky pomalýmu tempu vyprávění. Někdo by mohl i namítat, že se toho ve filmu moc neudálo. Když to shrnu tak je to film, kterej může sednout ale taky nemusí. Záleží na samotným divákovi jak k filmu přistoupí a co si z něho vezme. Mě osobně to po technické stránce moc neoslovilo ale na druhou stranu jsem zase potěšenej, protože film ukazuje jaký jsou křesťani bezmozci. Proto volím zlatou střední cestu tudíž 3 hvězdy. (06.03.2023)

Ťažko popísateľný a ťažko hodnotiteľný art film, ktorý môže pre každého diváka znamenať niečo iné. Referencie na hladomor v Írsku môžu byť nápomocné, ale príbeh môžete chápať aj ako ukážku pevnej vôle obetovania sa pre vlastné presvedčenie, ako aj všeobecnú túžbu ľudstva po existencii zázraku, či otázke rodičovstva. Prípadne aj ako ukážku toho, že Angličania a Íri sú skrátka odlišné národy. Ako sa veci majú, sa síce dozvieme, ale ak budete chcieť dať prednosť inej interpretácii, tvorcovia vám ju nevyhovárajú. Našťastie je tretí akt nakrútený v rovnako pomalom a meditatívnom tempe ako predchádzajúce minúty, pretože nechýbalo veľa a film mohol skĺznuť do trilerového gýču. (16.11.2022)

Dřív jsme se v rámci Viktoriánské éry dočkali zpravidla velkých sídel, šlechty, vyšší vrstvy obyvatelstva, pozlátka...Ale letos jsme dostali nejprve seriál Nestvůra z Essexu a teď tento film. Znázornění značně depresivního a zaostalého venkova je tu v obou případech dost podobné. I styl vyprávění se dost podobá, spíše rozvleklé tempo, pomalé budování vztahů (které jsou nakonec tím hlavním tématem). Pro mě ale v tomto filmu prostě až moc pomalé, a bez něčeho navíc, co by dokázalo vtáhnout. Nevim úplně, co vlastně chtěl film říct a vyprávět. (29.11.2022)

Mám pocit, že točit o "vyprávění příběhů" se pomalu stává další marnou vějičkou, ačkoliv by tohle klidně mohlo působit jako úlevný půst ke všem těm kulinářským filmům a seriálům poslední doby. V poslední třetině to jde ale tou nejvíc vyšlapanou cestou k diváckému pocitu plnosti, takže i přes standardně podmanivou Pugh v tom spíš zázrak taky nevidím. (20.11.2022)