Notre-Dame v plamenech

Rekonstrukce národní katastrofy z roku 2019, kde vyhořel symbol Paříže Notre-Dame. Jean Jacques Annaud je zkušený režisér, ale nutno uznat, že jeho síň slávy byla 20 let zpátky, ale zvolil si poměrně atraktivní látku, která si o filmové zpracování říkala, byť si to pojal po svém a to mi až tak nesedlo. Ve filmu není žádný hlavní hrdina, takže se nedá moc komu fandit a film kvůli tomu postrádá i jakékoliv emoce, což je docela zásadní problém. Natočeno je to skromně, look mi občas přišel celkem televizní, ale výrazně to nepřekáželo. Zrod samotné katastrofy je pojat slušně a rozhodně se jedná o vysokou nedbalost pracovníků. Něčemu takovému se správným přístupem se rozhodně dalo předejít. Stopáž mohla být kratší, sledovat hodinu hasiče hasit oheň začne být trochu ubíjející, kor když tam nikdo nezařve. Vidět by se to nejspíš mělo, ale, že bych se při sledování vyloženě bavil říct nemohu. 5/10. (04.09.2022)

Výborná rekonstrukce hasičských prací, při požáru věhlasného Notre-Damu. Přišlo mi ale, že si to občas chce hrát na hrdinský americký blockbuster, do kterého sem tam zaplula evropská filmařina. Taková kombinace mě nechala bohužel ledově chladným. Milovníci katastrofických filmů (a že jich tolik není) si přijdou na své. ___ (Bio Central, Hradec Králové) (26.04.2022)

Samozrejme sa z tohto námetu dal vytrieskať bombastický pyrotechnický spektákel, s hutnou dávkou patriotizmu. Išlo sa na to ale triezvejšie, menej hollywoodsky a viac európsky. J keď režisér natočil rozsiahle veľkofilmy, tu sa nám aj napriek okolnostiam, kedy zamrzli úsmevy na perách, stiahol ku komornejšej polohe. (06.07.2023)

Špičková práce s prolínáním archivních a inscenovaných záběrů a po většinu času dravá montáž, která vás tím správným způsobem vyčerpá o to více, jak zhušťuje dění a klade stále nové překážky, jež berou to nejcennější - čas. Annaud víceméně kašle na poetické vsuvky a kromě nutného zdůrazňování nedozírného významu Notre-Dame (náboženského skrze přítomné relikvie, národního skrze přítomného prezidenta nebo architektonického, který v úvodu vysvětlují průvodci) volí až dokumentární realistickou formu. Žádná klišé, žádné záchrany na poslední chvíli a žádné heroické sebeobětování. Hasiči představují spíše anonymní a obětavou pracovní masu, která se musí vypořádat s největší vyzvou jejich kariéry, a Annaud se dokáže postarat o to, aby publikum významnost jejich mise plně pochopilo. V několika momentech jsem byl napjatý jako struna a možná jen škoda úplného finále, kdy ta intenzita přeci jen povolí na úkor senzitivního multiperspektivního prožitku. Katastrofický film první jakosti, jaký už skoro nevzniká a jehož zkušený tvůrce umí dění objektivně pozorovat, nikoli diváky nutit do určitých emocí a interpretací. Pátá hvězda není vůbec daleko. 85 % (21.04.2022)

Většina relikvií a děl, která zůstala uvnitř, byla ušetřena, navíc spoustu vzácných artefaktů hasiči vynosili. Padla ovšem téměř celá střecha i část nosných kleneb v chrámové lodi, ale ačkoliv to chvíli vypadalo hodně zle, jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury se nezřítil. Veterán Jean-Jacques Annaud se docela vytáhl. Držel se faktů, nepřepálil to s patosem, coby hlavního hrdinu zvolil právě architektonický klenot. Možná právě absence silnějších lidských příběhů mi chyběla, ač tedy vnímáme třeba první den služby nového člena ostrahy či naopak nováčky v hasičské jednotce, zatímco chrliče opodál už vypouštějí žhavé olovo z roztavené střechy až na dlažbu. Šlehající plameny a hustá oblaka kouře mezitím nevěřícně sleduje celý svět. Annaud četně využívá autentické záběry, ale i úsilí hasičů mezi přesnými replikami některých částí katedrály působí velmi dobře. Jasnou odpověď, co bylo příčinou požáru, tvůrci nedávají. Ale věnují se řadě přešlapů, liknavosti několika jedinců, lehkovážnosti a neposlušnosti mnohých řidičů i souhře nešťastných náhod. Civilní, věcné, napínavé. Ač víme, jak to celé dopadne. (22.12.2023)