Viridiana

Komentář obsahuje SPOILERY a citáty zvrhlých namyšlených ateistů, proto by ho nikdo neměl číst. Jak už tu mnohokrát zaznělo, Viridiana je kritikou křesťanství. Neútočí na zločiny církve, pokrytectví apod., ale na to, co křesťané považují za jednu z nejvyšších ctností, (křesťanské) milosrdenství. Viridiana je však vybavena nejen milosrdenstvím, ale téměř všemi (či úplně všemi) křesťanskými ctnostmi. Ovšem Buňuel by se zřejmě podepsal pod Ingersollův výrok:"Náboženství učí otrockým ctnostem - poslušnosti, pokoře, sebezapření, odříkání, neodpírání zlému." Naopak její nevlastní bratranec křesťanskými ctnostmi neoplývá. Je však pracovitý a podnikavý, a to zřejmě Buňuel považuje v konečném důsledku za mnohem pozitivnější. Inu, jako v citátu Benjamina Franklina:"Majáky jsou o mnoho užitečnější než náboženství." Zatímco snaha Viridiany nejenže nenese ovoce, ale směřuje ke katastrofě, hospodářství bratrancovo vzkvétá. Buňuel nechal Viridianinu víru ve filmu projít zkouškou, která ji nakonec zlomila. Vývoj postavy Viridiany snad můžeme popsat slovy G.B.Shawa:"Skutečnost, že věřící je šťastnější než skeptik, neříká nic víc, než to, že opilý člověk je šťastnější než střízlivý." Po tragickém konci odříkání a věnování všeho času "potřebným" Viridiana zjišťuje, že nyní není v jejím životě vůbec nic, ani jediná malá radost. Nezbývá, než si jít zahrát karty... anebo namítnout, že si to Buňuel takhle celé vymyslel a ve skutečnosti křesťanské milosrdenství k těmto koncům nevede, a když, tak zřídka. To je nejspíš pravda a my stále nevíme, zda je to křesťanství dobré či špatné, pravdivé či nepravdivé, ba ani jestli můžeme souhlasit s výrokem I.P.Pavlova:"Náboženství je pro slabochy, silní ho nepotřebují." A to i když Viridiana bez víry najednou působí strašlivě křehce. Ovšem, kdo by nepůsobil, po tom, co něco tak zásadně otřese jeho hodnotami. Ať tak či tak, Viridiana je velmi dobrý film. Na druhou stranu je ale i překrásným příkladem toho, že umění umožňuje autorovi jeho názor velmi působivě předložit, ale málokdy mu umožní ho dokázat. A tak, ač Buňuel sám říká:"Chválabohu, stále jsem ateista," křesťan zůstane po zhlédnutí Viridiany křesťanem. Tento snímek totiž nemůže otřást jeho vírou v boha a křesťanské ideály, otřást může jen jeho vírou v Buňuela. (22.01.2008)

Až teď mi došlo, že jsem včera měl večer provokativních filmů. Sešlo se to hezky, ale i když u mě Buñuel vyhrál nad Bertoluccim, počet hvězd mají stejný. Viridiana mě na začátku okamžitě upoutala, ale hned, jak Buñuel utnul to, co se doposud jevilo jako základní dějová linka, přestávalo mě to pomalu bavit. Líbí se mi, že je to celé kritika naivní nezištné pomoci, která se může jednoduše obrátit proti vám, když si včas neuvědomíte, komu vlastně pomáháte, ale i to bylo málo na to, abych z toho dokázal mít silnější dojmy, Provokuje se tu ve více věcech, je tu dost patrný výsměch křesťanským symbolům včetně poslední večeře, taky je tu kritika povrchního vedení církve, ale osobně mi to celé přišlo poněkud jednostranné a příliš vyhraněné. Buñuel se sice nikdy nebál dát jasně najevo své názory a nikdy jsem s tím neměl problém (ostatně, s něčím se zde nedá nesouhlasit), ale to by pro mě po celou dobu muselo fungovat i všechno ostatní a to se tu bohužel nestalo. Silné 3* (20.10.2023)

Krásná Viridiana žije ve světě idejí, sní si své sny, ale svět kolem je tak krutý. A lůze se neříká lůza úplně bez příčiny... Bunuel není nudný, dokáže z vypjatých, těžkých témat přecházet do nenucených, optimismem prosvícených scén. Ovšem, co umí nejlíp (tedy aspoň ve Viridianě), to je schopnost šokovat - a překvapení čeká nás, i krásnou Viridianu sposta... Nejnečekanější konec filmu, Bunuel prostě usekne film v místě, kde byste čekali, že se teprve začne rozjíždět hlavní linie ústřední pointy příběhu. To, že mě tenhle stařík šokoval víc než většina současných režisérů, kteří si s cenzurou či ožehavými tématy a novátorskými postupy nemusejí dělat těžkou hlavu, je věc pozoruhodná. Komu čest, tomu čest. 90% (23.11.2006)

Tak vo Viridiane mi Bunuel urobil hneď trojnásobnú radosť. Za prvé tu máme znova, ako je v jeho filmoch zvykom, úchylného postaršieho Fernanda Reya, ktorého na moje veľké potešenie nechá v tretine filmu zomrieť. Za druhé sa film naváža do kresťanstva (čo mám vždy rád), respektíve nie iba do jeho hodnôt, ale do neschopnosti a neochoty ľudstva chovať sa podľa jeho (nesplniteľných) princípov. No a za tretie ukazuje ľudskú spodinu bez príkras, v tom najhoršom možnom svetle, takže proti sebe nepoštval iba cirkev, ale určite aj socialisticky zmýšľajúcu verejnosť. Maximálne hodnotenie dávam okrem zmieneného aj vďaka množstvu symbolov. Pred zachráneným psom, mačkou s krysou, švihadlom a horiacou tŕňovou korunou vedie u mňa "kresťanský" nožík a "posledná večera". Pochopiť tieto symboly nie je vôbec ťažké, napriek tomu sú veľmi silné. Film je veľmi náročný, ale vďaka Bunuelovmu režijnému majstrovstvu ubehne ako voda. (30.10.2012)

Poniektorí ľudia majú občas dojem, že sú samým stelesnením boha. Majú neutíchajúci pocit konať dobro za každú cenu a nič za to nežiadať. Nie je na tom nič zlé, ale na ľudí, ktorým podala pomocnú ruku Viridiana, treba tvrdý režim. Podobných ľudí len ťažko prevychováš, pretože oni chcú žiť presne takto a nič na tom nechcú meniť. Vraví sa, že za dobré nič dobré nečakaj a Viridiana sa o tom presvedčí. Scéna večere a likvidácie domu vo vás ostane ešte dlho a pomôcť nejakému chudákovi vám na pár dní nebude pripadať ako najlepší nápad. 80%. (21.11.2011)