Renfield

Cage se pro tuhle roli doslova narodil a stěží si vzpomenout na kohokoliv, kdo by si Draculu užíval až v takový míře. Tím bohužel veškerý klady ale spíš končí. Schwartz a Hoult dělají, co můžou, ale chatrnej scénář a hlavně v případě Houlta skutečnost, že jeho postava má většinu času na plátně společnýho s jakousi aquapindou, co jen chrlí s rádobydrsným xichtem (jinak to neumí) sprosťárny a marně valí šikmý voči do kamery, aby vypadala normální, jsou povětšinou spíš nesnesitelný a veškerý snahy o humor (či chemii) se zde ZCELA míjí účinkem. Hektolitry nerealistický digitální krve taky příliš nepřidají neexistující atmosféře, kterou sice může místy zachraňovat hudba, ale ani ta na tohle nestačí. Možná moje očekávání byly asi přecejen příliš vysoký, ale aspoň díky Cageovi (v životní roli) za vidění rozhodně stojí. (07.05.2023)

Vždyť on je ten nápad s tím, jak se Reinfield po sto padesáti letech začne identifikovat s lidmi žijící v toxických vztazích fakt použitelnej ale k čemu to je dobrý, když to celé vypadá jako uměle vygenerované a je úplně jedno, jestli to točil nějaký McKay, Cathy Yan, J Blakeson nebo Daley s Goldsteinem, je to prakticky ve všech aspektech audiovizuálního vyprávění stejný jako většina jiného hollywoodského průmeru. Jmenovitě opět posté: 1) Někdo nevysvětlil scénografovi, že se bude dělat film, nikoli brodwayský muzikál; 2) Nikdo to nevysvětlil ani hercům; 3) Čím více se to snaží být vtipné, tím více se u filmu stydíte za jeho trapnost. Humor se opět skládá z ironických komentářů, nepatřičnosti postav či jejich chování v dané situaci a record-scratch twistech; 4) Proč se věnovat náročné tvorbě vlastní hudby, když můžeme zatřást měšečkem a sáhnout do databanky po nějaké té řízné klasice; 5) sadisticky si užívám to jak spolu nekomunikuje produkce s post-produkcí. Konkrétně scénograf ani maskéři moc nevěděli, co se bude dít potom, co torzo filmu předají VFX týmům. Ti úplně zběsile zaplavily každý ukopnutý palec nesmyslným a digitálně hnusným oceánem stříkající krve, která se ale rozprostře někde asi ve vzduchu, protože na ničem neulpí. Videohry si na tohle dávají větší pozor; 6) Awkwafina má výborně vykročeno k tomu stát se dalším Omarem Sy, tedy hercem jedné role, který nějakou dobu bude do omdlení nasazován absolutně oproti svému typu, schopnostem a předpokladům.; 7) Proč je Hoult ještě herec?; 8) Vsadím kilo, že Chris McKay nebyl během natáčení ani na place a odřídil to přes Skype. (12.07.2023)

Každý Drákula má svého Renfielda. Služebníka v dobrém i zlém. A ten náš Renfield se dostal s mocným upírem až do naší současnosti, kde čeká, až  se jeho pán zotaví z téměř jisté smrti. Krev je pro něj životadárná tekutina, takže v rámci svého uzdravování je nutné zakousnout i nějakou tu oběť. To jeho sluha si pro změnu vystačí s konzumací brouků, po kterých se stává nepřemožitelným. Zjednodušeně by se o tomto hororovém počinu dalo napsat, že Nicolas Cage zparodoval Drákulu. Všechno tomu nasvědčuje, Cage celkem úspěšně přehrává, většina děje se nedá brát moc vážně, akce je prolnutá abnormálními litry krve a utrhanými končetinami, což také působí vesměs nadsazeně. Renfield chodí na skupinovou terapii a ve městě sídlí legrační drogový mafián (Ben Schwartz) se svojí matkou (Shohreh Aghdashloo). Těžko z těchto a takto nastavených dějových aspektů se u diváků dostaví pocit strachu, jak by to u hororového kousku mělo být. Masky a technické atributy jsou na kvalitní úrovni. Ač film pojednává o vládci upírů, není dění zasazeno jen a pouze do tmy, která krvesajnému monstru prospívá, ale bitky a akční střety si užijeme i ve dne. I tak vyvstal problém s režijním přístupem Chrise McKaye, který film mohl obohatit o větší invenci. Vzniklo neodbytné přesvědčení, že se na této látce mohlo zapracovat přece jen víc. Režie postrádala cit pro větší rozpracování scén, a jelikož film má jen 90 minut a tedy se spěchalo, režie přistoupila i na jistý mechanismus jednotlivých scén. Nicolas Cage a Nicholas Hoult jsou vydařená dvojka. Nevadil ani větší prostor pro divácky neoblíbenou Awkwafinu v roli policistky. I s upírem může být legrace. Začne-li cenit svoje řezáky, úsměv sice poněkud tuhne, ovšem jakmile se vše kolem něj zbarví do ruda, může si divák vybrat, jestli se chce chechtat, nebo si bude úlekem strkat hlavu pod polštář. A obojí je v tomto případě zcela správně. 7/10 (09.05.2023)

Renfield možná neni taková bejkárna jako Drákuloviny, což mně trochu mrzí, ale furt se jedná o zábavnou akční komedii. Které dominuje samotný Nicolas Cage, jehož ztvárnění Hrabě Papuly, je naprosto skvělý. Cage tak balancuje, mezi démonickým hrabětem Drákulou a dětinským hrabětem Papulou, což v jeho podání je naprosto fantastické. Hoult co by jeho rohožka, je taky skvělý a hrozně se mi líbil jeho vývoj a jeho pojetí Renfielda, který se snaží vymanit z moci šílence. Kdo mi tak nějak úplně nesedl, byla Awkwafina, její linka byla tuctová a její postava nudná. Co se týče akce, je to paráda a líbilo se mi, že se to celé snažilo být co nejvíc absurdní. Na odreágování naprosto skvělý. (05.08.2023)

„Zchroustni chrousta, potemníka, krve spousta, pro zvrhlíka.“ Dracula leaving Las Vegas, resp. New Orleans. Nemrtvý hrabě má už stovky let problémy s pitím, ovšem anonymní závisláky navštěvuje mrtvý a neklidný sluha Hould. Vyzubený Cage a konečně film, kde se na něj dalo koukat. Škoda, že mu to nevydrželo a brzy z něj zase bylo monstrum. OKÉNKO RAKVE: [][] Co mi zubící se Cage způsobil? 1) Trauma. Z opětovného vítězství dobra nad zlou přirozeností lidské duše. 2) Zmatek v hlavě. Neměl bych se polepšit a taky se stát hrdinou? Prý na to holky letí. 3) Hlad. Lednička vyžraná, musím do koupelny, na rybenky, co nám tam furt odněkud lezou. Žena bude ráda. [][] Chcete-li upířinu zábavnou, proleťte se nocí v Drákulovinách, chcete-li mrazení hrůzou, položte se do rakve a do role jako Willem Dafoe  v Shadow of the Vampire. Máte-li chuť na střeva, ukopávání hlav a gejzíry umělé krve, otevřete truhlu s ukecaným Cage. Světovládné kydy vs. sluha v toxickém vztahu, toužící po uznání. Hodně kýčovitého gore, vtipu jen co by se za tři upíří drápy vešlo. (08.07.2023)